Uplynulý týden se nesl ve znamení literárních ocenění. V Česku se udělovala Cena Josefa Škvoreckého, kterou získal — letos bez finanční odměny — spisovatel a nakladatel Martin Reiner za román Básník o Ivanu Blatném. Svůj šestisetstránkový opus psal s přestávkami od roku 2000 a vydal jej v červnu v nakladatelství Torst. Oceňovaly se rovněž komiksy — byly vyhlášeny ceny Muriel 2014. Hlavním vítězem je kniha Češi 1952: Jak Gottwald zavraždil Slánského od Pavla Kosatíka, který vyhrál i nejlepší cenu za scénář, a kreslíře Vojtěcha Maška. Nehodnotili jen Češi, ve Francii vítěze odhalila porota nejprestižnějšího francouzského ocenění, Goncourtovy ceny, a související Renaudotovy ceny. Goncourta dostala Lydie Salvayreová za román Neplakat o španělské občanské válce, druhé ocenění obdržel David Foenkinos za příběh o holocaustu Charlotte.  Jména už mají i potenciální nositelé cen budoucích — své nominace odhalila Drážďanská cena lyriky, do níž se mimo jiné dostali i čeští básníci Radek Fridrich, Marie Iljašenko, Milan Děžinský, Miroslav Černý a Lenka Juráčková.

Literární ocenění jsou jedním ze standardních způsobů, jak zviditelnit a doporučit knihu čtenářům. Další i nové cesty shrnuje a porovnává díky vlastní letité zkušenosti spisovatel Warren Adler, autor bestsellerů jako například Válka Roseových a velký podporovatel e-knih. Impulsem pro srovnání byla pro Adlera právě publikace a prodej jeho starších — a úspěšných — knih v elektronické podobě. Kniha vydaná pouze v tištěné podobě, píše Adler, je odsouzena k zapomnění někde v zadních regálech knihoven a knihkupectví, pokud nezíská status světového bestselleru a klasiky, což se stává jen ve výjimečných případech. A to i přesto, že nakladatel i autor udělají vše pro její dobrou a rozsáhlou publicitu — poctivě rozešlou knihy k recenzím, domluví interview, udržují dobré vztahy s médii, předchází si knihkupce a tak dále. Kniha prostě zmizí z regálů a vitrín pod přílivem novinek. Naopak při nákupu knih online, potěšilo Adlera, vytane před zákazníkem celá spisovatelova minulost, a nikoli konkurenční současnost. Pro Adlera jako autora je tudíž elektronizace literatury — navzdory všem kontroverzím kolem práv nebo distribuce — pozitivním vývojem, neboť umožňuje alespoň zčásti odolat tlaku novinek a změnit dobu dostupnosti, prodejnosti a známosti knihy z několika měsíců nebo let na neurčito.

Adlerův optimismus moc nepodporují čísla. V zajímavé infografice, kterou zveřejnil Forbes, je vidět, že se prodej e-knih po počátečním nadšení stabilizoval, stagnuje a čtečky rozhodně v blízké budoucnosti nenahradí papírové knihy. Naopak, paperbacky, kterým měly čtečky udělat přítrž, stále představují jeden z nejdůležitějších segmentů knižního trhu. Možná proto hledají nakladatelé i sami umělci nový přístup k produkci e-knih. Ve Spojených státech například nedávno vyšla kniha, jejíž business model není postaven na popularitě autora, kontroverzi tématu nebo masivnosti reklamní kampaně, nýbrž která si vypůjčila obchodní strategii z filmového průmyslu: product placement. Romantika Find Me I’m Yours po literární stránce nepřináší žádné revoluce — vtipná třicátnice hledá prince —, v té produkční je ale nadmíru inovativní. Do samotného textu jsou zakomponovány pochvalné reference na výrobky hlavního sponzora (umělá sladidla), hrdinka románu navštěvuje desítky internetových stránek (například seznamku), které autorka Hillary Carlipová vytvořila a do nichž je opět nenásilně zakomponována reklama na sponzory a je možné je díky čtečkám okamžitě navštívit. Doufejme, že statistika Amazonu o nejoblíbenějších pasážích v knihách neslouží pouze k podobným komerčním účelům. Na druhou stranu, stále existují autoři, kteří rozšiřují knižní podoby z čistě uměleckého hlediska, jako třeba producenti Jonáš Rosůlek a Adam Boháč, kteří v jedinečném projektu doplnili audioverzi sci-fi klasiky Solaris od Stanislawa Lema vlastní hudbou. A podle jejich slov to je první z mnoha zhudebněných knih.

Občas se nicméně autor nějakému formátu  nemůže vyhnout. To zjistil i bývalý vojín a nyní spisovatel Samuel Finlay při vydávání své prvotiny Breakfast with the Dirt Cult o zkušenosti vojáků z války v Afghánistánů. Finlay si vydal román jako e-knihu sám — „guerrilově“, jak říká —, jelikož narazil při hledání vydavatele na nečekané potíže. Válka je v literatuře podle Finlaye v současnosti přítomná pouze jako historický kontext, zjednodušující metafora pro zlo a dobro nebo záminka pro MASHovské blbnutí a pro většinu společnosti prakticky cizí slovo. Příběh, který válku nezjednodušuje a neredukuje na pouhý nástroj nebo ornament, ale podává ji ve vší nejednoznačnosti a hlavně jako současnou zkušenost, jednoduše zřejmě nezapadá do myšlenkových a kulturních schémat amerického literárního provozu.