Říjnové knižní vyhlídky: Modiano, Rudiš nebo Juli Zeh

Jako by nestačilo, že se nakladatelů pomalu začíná zmocňovat předvánoční horečka, za rohem je navíc další Velký knižní čtvrtek. Takže i tentokrát bylo z čeho vybírat…

Když v roce 2014 obdržel Nobelovu cenu za literaturu francouzský spisovatel Patrick Modiano, řadě tuzemských čtenářů jméno nového laureáta, kterého tajemník Švédské akademie nazval Marcelem Proustem současné doby, mnoho neřeklo, i když se několik jeho děl předtím dočkalo českého vydání. Proto je nutno kvitovat vydání knihy Rodokmen (Garamond), přeložené Jovankou Šotolovou, která přináší Modianovy vzpomínky na léta dospívání v kulisách poválečné Paříže a slibuje nabídnout klíč k některým jeho prózám.

Spisovatelka nigerijského původu Akwaeke Emezi si získala věhlas romány Zřídlo (Host, 2020) a The Death of Vivek Oji, v nichž originálním způsobem pojednala o problematice lidské identity. Stejné téma hraje klíčovou roli i v její próze Mazel (Host), spadající ovšem do kategorie young adult, která nyní vyšla česky v překladu Terezy Markové Vláškové. Hrdinka poutavého příběhu musí přijít na to, jak ochránit svůj svět před nestvůrami, když všichni slepě trvají na tom, že v něm už žádné neexistují.

Hned několik slibných titulů přinese 14. října další Velký knižní čtvrtek. Prozaickým debutem se může pochlubit režisér Quentin Tarantino, jenž na motivy svého oscarového filmu Tenkrát v Hollywoodu napsal stejnojmenný román (Prostor), do češtiny přeložený Ranim Tolimatem. Svůj nový román Srdce Evropy (Argo) představí Pavla Horáková, která za svou předešlou prózu Teorie podivnosti získala cenu Magnesia Litera. Ta při psaní pro změnu čerpala z pamětí vlastní prababičky. A českého vydání se konečně dočká oceňovaný román Jaroslava Rudiše Winterbergova poslední cesta (Labyrint), autorova první německy psaná próza, jejíž český překlad svěřil Michaele Škultéty.

Za novou básnickou sbírku Jáchyma Topola lze s jistou nadsázkou označit svazek nazvaný Udržuj svou ledničku plnou (Torst) a obsahující desítky jeho písňových textů z let 1979 až 2020, které dosud nebyly edičně zpracovány a souhrnně vydány. Náročného edičního úkolu se ujal Petr Ferenc, který shromáždil všechny Topolovy písňové texty — mimo jiné pro skupiny Národní třída a Psí vojáci, pro Moniku Načevu nebo Davida Kollera —, roztřídil je, okomentoval a doplnil úplnou diskografií.

Vůbec poprvé se českým čtenářům představí jedna z nejuznávanějších současných japonských autorek Jóko Ogawa, jejíž dystopický román Ostrov ztracených vzpomínek (Leda) získal loni zásluhou anglického překladu Stephena Snydera nominaci na Mezinárodní Bookerovu cenu (pod názvem Memory Police). Surreálný příběh líčící totalitární praktiky tajné policie na nejmenovaném ostrově, kde z paměti obyvatel bez varování a natrvalo každý den zmizí vybraný předmět, ba i celý živočišný nebo rostlinný druh, přeložil do češtiny Petr Holý.

A oceňovanou dystopií se tuzemskému publiku připomene i německá spisovatelka Juli Zeh, jejíž román Ve jménu Metody (Argo) u nás vyjde v překladu Michaela Půčka. Autorka v knize z roku 2009 předběhla dobu — nastiňuje tu obraz společnosti, v níž demokracii nahradila zdravotní diktatura, a dotýká se kupříkladu otázek, jakých občanských práv jsme ochotni se ve jménu zdraví vzdát nebo jak poznáme, že námi „ti nahoře“ nemanipulují, aby se udrželi u moci.