Americký prezident Donald Trump od svého nástupu do úřadu zavedl a zvýšil cla na čínské zboží. Čína pravidelně reaguje zákazem dovozu některých pro americký export zásadních komodit, například sójových bobů, hovězího či automobilů. Vlekoucí se hospodářská bitva se nevyhnula ani knižní produkci: v Číně se po zásahu státních regulátorů snižuje počet vydaných knih od amerických autorů. Koncem prosince o tom zveřejnil reportáž deník The New York Times.

V Číně v posledních letech rapidně roste populace vzdělaných a finančně zajištěných čtenářů, což představuje pro tamní nakladatelství výzvu a pro zahraniční literární agenty příležitost. Podle Mezinárodní asociace vydavatelů je čínský nakladatelský trh druhý největší na světě — po tom americkém.

Čínská nakladatelství sytí obrovskou poptávku překládáním zahraniční produkce. V tamních knihkupectvích jsou proto dostupná kvanta překladových knih — včetně trochu překvapivě i takového George Orwella či Ayn Randové. Pro nakladatelský průmysl jsou svou popularitou důležité hlavně knihy od Američanů: jen v roce 2017 Číňané nakoupili práva k šesti tisícům amerických titulů.

Každou knihu před vydáním schvaluje státní regulátor. Podle nakladatelů v Číně i mimo ni začali cenzoři v posledních měsících pozastavovat a zdržovat schvalovací proces u nebývalého počtu titulů.

„Američtí spisovatelé a vědci jsou velmi důležití v každém sektoru,“ vysvětluje Sophie Linová z jednoho pekingského nakladatelství. Obchodní válka podle ní měla „obrovský dopad na nás a byznys“.

Čínské nakladatele částečně uklidnilo příměří ze začátku prosince — je nicméně jasné, že se jedná o dočasný stav. Spory o cla a export se mohou vrátit každou chvíli, do hry navíc vstupuje samotná komunistická strana: pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga se Čína zavázala omezit vliv zahraničních médií a produkovat více vlastního obsahu, který bude „sloužit straně“. Obchodní válka se Spojenými státy v tomto ohledu tedy spíše zesílila stávající trend silné regulace překladových knih, než že by jej nastolila.

Podle The New York Times nebyli lidé z nakladatelského prostředí příliš sdílní ohledně konkrétních titulů, jejichž vydání cenzor pozastavil: obávají se dalšího zásahu ze strany státu. Porovnáním edičních plánů a skutečně vydaných titulů vyšlo najevo, že se cenzura dotkla románu Dítě boží Cormaca McCarthyho, reportáže Strach o Donaldu Trumpovi od Boba Woodwarda či knihy politického filozofa Michaela J. Sandela, populárního v Číně díky jeho online kurzům.

„Čínští nakladatelé určitě změní zaměření,“ říká pekingský redaktor Andy Liou. „Vydávání amerických knih je teď riskantní podnik.“