Sbohem, Vinnetou
V Texasu pokračuje cenzura vybraných titulů na školách. V Německu naopak stahují z knihkupectví problematická díla inspirována stále kontroverznějším Karlem Mayem.
„Texaský masakr“ v literárním podání
Vedení školního okrsku v americkém Texasu nařídilo zaměstnancům škol a knihoven, aby dočasně odstranili knihy, jejichž obsah byl v průběhu loňského roku zpochybněn prostřednictvím formálních stížností podaných rodiči nebo občany. Knihy musí nyní zaměstnanci prověřit a zjistit, jestli jsou zpochybnění oprávněna a zda splňují principy nové knižní politiky. Mezi knihami, které tak ze dne na den zmizely z regálů školních knihoven, jsou například Bible nebo komiksové zpracování Deníku Anny Frankové.
Správní rada tamějšího okrsku totiž na začátku prázdnin přijala nové zásady, podle kterých lze nyní vybírat knihy a učební materiály určené pro školy. Jedním z nich je například to, že knihy budou před nákupem podléhat třicetidenní veřejné kontrole, během níž bude moct kdokoliv vznést námitku, aby daná kniha byla ve školách k dispozici. Školní okrsek dovoluje rodičům, personálu a prakticky všem obyvatelům podat formální stížnost na přehodnocení jakékoliv knihy, stejně jako každého učebního materiálu. Následně komise posoudí a rozhodne, zda jsou knihy vhodné a výchovné a zda ve škole zůstanou, nebo ne. Stejně tak může komise omezit přístup ke knihám tím způsobem, že konkrétní tituly povolí jen pro určité ročníky, případně jen při předložení souhlasu rodičů.
Mezi knihami, které byly v minulosti zpochybněny, ale nakonec radou uznány za nezávadné, a proto ve školních knihovnách zůstaly, patří i memoáry George M. Johnsona All Boys Aren't Blue, jež se zabývají LGBT+ tematikou, nebo debutový román nobelistky Toni Morrisonové Velmi modré oči.
„Rozsáhlý pokus odstranit tyto tituly z učeben a knihoven v předvečer nového školního roku je otřesnou urážkou práv studentů podle prvního dodatku ústavy. Je prakticky nemožné provozovat školu nebo knihovnu, která se zbavuje knih při jakékoliv náhodné stížnosti,“ uvedl v prohlášení Jonathan Friedman, ředitel PEN America pro svobodu projevu a vzdělávací programy. „Celá situace odráží trendy v celé zemi směřující k cenzuře vzdělávání.“
Dubnová analýza, kterou provedla organizace PEN America, jež se zabývá svobodou literárních projevů, zjistila, že v 86 školních okrscích ve 26 státech bylo od 31. července 2021 do 31. března 2022 zakázáno 1 586 knih. V žebříčku vedl nepřekvapivě Texas se 713 zakázanými knihami, následovaný Pensylvánií a Floridou.
Problematický May
Německý Twitter tento týden vzplál poté, co německé vydavatelství Ravensburger oznámilo, že ze své nabídky stahuje dvě dětské knihy, které čelí obvinění z rasismu a kulturního přivlastňování.
Obě knihy byly inspirovány příběhy z Divokého západu velmi populárního a stále kontroverznějšího německého spisovatele 19. století Karla Maye. Knihy představují dětství nejslavnějšího Mayova výtvoru: nebojácného Vinnetoua, fiktivního apačského náčelníka, který se poprvé objevil v roce 1875 a jehož dobrodružství byla převyprávěna v mnoha románech — Mayových knih se po celém světě prodalo přes 200 milionů výtisků — stejně jako v mnoha filmech, a dokonce i animovaných seriálech.
Kritika Maye a Vinnetoua a důvod, proč Ravensburger stáhl své knihy z knihkupeckých regálů, je ve svém jádru to, že knihy a jejich postavy jsou přežitky starého stereotypu „vznešeného divocha“.
Nakladatelství tvrdí, že Karel May ve svých knihách nevykresluje indiány jako skutečné lidi, ale jako idealizované, téměř magické postavy, jejichž hlavním úkolem je obětovat se ve prospěch bílého protagonisty. Historik a odborník na domorodá studia Hartmut Lutz, ostrý kritik Karla Maye z roku 2020, ve své knize Indianthusiasm připouští, že autorovy fantazie rovněž podnítily zájem o domorodou kulturu a inspirovaly generace německých akademiků, aby za těmito příběhy začali hledat pravdu a skutečnou podobu života v tehdejší Americe.
Elizabeth Grenierová ve svém komentáři pro Deutsche Welle píše, že označení Maye a jeho imaginární Ameriky za rasistické a imperialistické ignoruje, jak radikální na svou dobu Vinnetou byl. Století před velkolepým westernovým filmem Kevina Costnera Tanec s vlky z roku 1990 Karl May převrátil tradiční zobrazení „divokých indiánů“ a „civilizovaných kovbojů“.