08/09/2021 | portrét | Jakub Pavlovský

Síla básnického hlasu

Edice poezie nakladatelství Odeon dává nově právě rok prostor současným autorům a jejich tvorbě. Ve druhé polovině září vyjde její šestý svazek s názvem Bóje. Rozhovor s editorkou, básnířkou a literární publicistkou Olgou Stehlíkovou, která edici řídí.

Co vedlo ke vzniku této edice?

V Odeonu kdysi existovala edice Skvosty poezie, kde vyšlo přes dvacet básnických svazků pod vedením Vladimíra Justla. Šlo o výbory z nežijících klasiků — od Karla Hynka Máchy po Ivana Diviše. Edice byla ukončena ze dvou důvodů: ke konci se výrazně zužoval okruh autorů a pan Justl v roce 2010 zemřel. Nová edice nemá tuto původní řadu nahradit, ale navázat na ni spíše symbolicky, v moderním duchu, a současně rozšířit portfolio prozaických knih vydávaných Odeonem jakožto nakladatelstvím s dlouhou tradicí. Impulz ke vzniku Edice poezie vzešel od šéfredaktora Odeonu Jindřicha Jůzla. Jak říká, do portfolia Odeonu poezie patří a je logické, že prezentuje současné autory. „Jakkoli nepředpokládáme, že bychom na edici vydělávali, chceme posílit prestiž značky a přitáhnout nové české autory — básníky a prozaiky.“

Liší se něčím básně v Edici poezie od jiných?

Edice se odlišuje neortodoxním, nepředsudečným výběrem autorů (či spíše rukopisů), mezi něž patří takzvaně zavedení, jako například Miroslav Fišmeister (sbírka Líc al-Chálí) nebo respektovaný básník a inspirátor mnohých generací mladších Vít Slíva, jehož sbírku Bóje chystáme na 17. září jako šestý svazek naší edice, ale i méně známí, či dokonce začínající nebo publikačně skromní básníci, jako je akademik Daniel Soukup se sbírkou Vnitřní Mongolsko, nebo výrazní autoři, kteří netvoří jen na poli básnickém, ale třeba i hudebním nebo jiném, jako Martin Kyšperský — ve sbírce Ztracení kamarádi se střídají jeho poetické sny s písňovými texty —, Marek Jan Vilímek a Via purgativa či Janele z Liků se sbírkou Hryzla. Snažíme se nevybírat jen „hvězdy“ ani jen „nezavedené“ — toto jednoduše záměrně není kritériem výběru, stejně jako pohlaví, civilní povolání nebo generační příslušnost autora.

Na co se zaměřujete při hledání nových sbírek?

Na kvalitu výrazu, sílu básnického hlasu, řemeslnou suverenitu, různorodost a originalitu. 

Kdo stojí za grafickou stránkou edice?

Svazky kompletně navrhuje Nikola Janíčková ze známého grafického studia Take Take Take. Svazky mají pochopitelně jednotnou úpravu s variováním motivu na obálce, který nějak koresponduje s titulem nebo „obsahem“, zaměřením, důležitým motivem sbírky. Podle mého názoru je tvář edice zdařilá a mezi ostatními básnickými řadami snad Edice poezie i výtvarně vyniká.

Co je podle tebe největším nedostatkem současné české poezie?

To, jak se prezentuje veřejnosti. 

Poezie je záležitostí nevelké skupiny čtenářů. Je to v pořádku, nebo bys osobně chtěla, aby básně četlo víc lidí?

Bylo by to pěkné, ale není to nutné. Jazz nebo nová klasika také nikdy nebudou záležitostí mas ani většiny — nelze vše hodnotit měřítkem počtu a množství konzumentů, možná raději určitou věrností, jemnocitem, vybíravostí, zběhlostí a semknutostí specifického publika.