06/03/2021 | téma | Barbora Votavová

Slova a zvuky: Nostalgie v uších

Už rok střídavě žijeme v sociální izolaci, v karanténách, udržujeme odstup, nepřibližujeme se k ostatním na méně než dva metry a mimo domov máme povolené jen samotářské aktivity. Poslech mluveného slova v mnoha podobách se tak nepřekvapivě pro mnoho lidí stal novým návykem nebo přímo potěšením. Má totiž potenciál alespoň částečně nahradit to, co se najednou neděje.

Divadla, konference, festivaly, besedy, autorská čtení, diskuse, přátelské hádky. Člověk se sluchátky dříve působil nespolečensky, dnes si dost možná kompenzuje nedostatek společenského kontaktu. Tipů na podcasty i audioknihy už v tomto seriálu několik zaznělo, tentokrát přibydou další, spojené právě s informací, jakému společenskému zážitku se dokážou přiblížit.

Do divadla

Tady asi není potřeba nic moc vysvětlovat — rozhlasových her a dramatizací je na stránkách Českého rozhlasu velká spousta. Obchody a aplikace s audioknihami mívají dramatizace jako samostatný žánr, případně si můžete knihu k poslechu vybrat podle počtu interpretů a interpretek, což zaručí dynamičtější poslech, nebo si pustit podcast První kapitola, který vytváří tým stojící za cyklem scénického čtení LiStOVáNí. Minule tu zazněl tip na silně dramatizované audioknižní pojetí Malevilu, ještě tísnivější atmosféru nabízí Lovecraftova Věc na prahu od Audiobergu v podání Martina Myšičky a Miroslava Táborského. Dystopie, horory a thrillery zkrátka snesou dramatičtější podání, aniž by vyvolávaly dojem, že posluchačům a posluchačkám něco podsouvají.

Kavárny a obýváky

Ať už naživo, nebo ze záznamu, málokdo dokáže udržet pozornost publika bez dialogu, což si uvědomují i ti, kdo podcasty tvoří. Těch vznikajících v tandemu je naštěstí čím dál více. Živelná diskuse dvou nebo více lidí, kteří se dobře znají, nemusí se pevně držet scénáře a zároveň příliš neujíždějí do vtipkování, které je natolik osobní, že je pro veřejnost těžko srozumitelné, je pořád spíš vzácností. Když se ale objeví, stojí za to ji sledovat. Podcastů v angličtině je v tomto stylu celá řada, od již doporučované Literary Friction přes uvolněnější Books Unbound až třeba po specificky zaměřené Comic Books Are Burning In Hell. Většinou je přitom charakterizuje fakt, že někdo z tvůrců nebo tvůrkyň je literární profesionál. V češtině začal vloni na podzim v tomto stylu vznikat podcast Holky jdou na draka, který spojuje dynamický a emotivní přátelský dialog, sofistikovaný pohled na řadu témat a užší zaměření na fantasy literaturu. Podcast tvoří spisovatelka Alžběta Bílková a blogerka a recenzentka @bo_okista. Zatím jsou k poslechu dva díly, další snad brzy přibydou, jak délkou, tak hloubkou rozboru přitom přesahují většinu české knižní podcastové produkce.

Debaty a autorská čtení

Ještě než přišly do módy podcasty, zaznamenávala se řada literárních akcí na video — a to má naštěstí vždycky také zvuk. A to, co se na literárních akcích děje na pódiu nebo u centrálně situovaného kavárenského stolku, je málokdy natolik zásadní, aby se publikum neobešlo bez obrazu. Jde tedy o ideální audio materiál, kterého je naštěstí k dispozici tolik, že se nevyčerpá snad ani v případě nejpesimističtějších pandemických scénářů. Autorská čtení z Café Fra, zaměřená především na českou poezii, ale i na prózu nebo autorské řemeslo, nahrazují intimní zážitek z malinké kavárny pod úrovní chodníku. London Review Bookshop Podcast přináší diskuse i čtení z trochu většího prostoru, do kterého se nejspíš nikdo z nás nepodívá ještě o něco déle než do Fra. The New Yorker přináší jak autorská čtení ve formátu The Writer’s Voice, tak slavné spisovatele a spisovatelky čtoucí jiné slavné spisovatele a spisovatelky ve formátu Fiction. Řada knihkupectví a kulturních institucí z celého světa zveřejňuje minulé i současné diskuse a čtení. Podcastové platformy díky nim umožňují cestovat napříč časem, žánry i prostorem, což se v současné situaci jeví jako blahodárné.

Literární festivaly

Pokud si ovšem chcete přivodit ještě silnější záchvat nostalgie, najděte si rovnou kanály věhlasných literárních festivalů. Festivaly v Melbourne, Edinburghu nebo Dublinu, Books & Ideas Audio z festivalu ve Vancouveru, Litquake’s Lit Cast ze San Francisca — všechny podobné akce zaznamenané a zveřejněné na audio platformách budí touhu cestovat za literárními idoly a zároveň vděčnost, že poslouchat je můžeme i v rámci hranic vlastního okresu. Stačí zalovit v dlouhých seznamech epizod a hledat buď oblíbené spisovatele a spisovatelky, nebo ty, kdo se hromadí na seznamech knih k přečtení. Zásoba je naštěstí opravdu velká.

Hospoda

Na závěr jeden poloviční tip, protože autorka tohoto textu nepije alkohol. Pokud vám chybí opravdu uvolněné povídání, místy třeba i překřikování se, na knižní témata, a také pokud vám chybí pivo, vyzkoušejte Drunk Guys Book Club. Pro někoho může být poslech příjemnou vzpomínkou na přiopilé mudrování s přáteli, pro někoho jiného místy nepříjemnou vzpomínkou na hlučné chlapíky u vedlejšího stolu, kteří sice řeší zajímavá témata, ale podnětné poznámky kombinují s těmi nevhodnými a nezanedbatelným předmětem diskuse je pro ně to, co právě popíjejí. Drunk Guys totiž skutečně neprobírají jen knihy od klasiky přes dětské a young adult tituly až po oceňovanou současnou prózu, ale hodnotí také řemeslná piva, která vybírají podle tématu knihy.

Stejně jako nikdy nezmizí tištěné knihy, čtenáři a čtenářky se nikdy nenechají připravit o literární akce a diskuse nad knihami všeho druhu, i když se musí spokojit s jejich nouzovou podobou. Už by se ale mohly vrátit v té původní — je sice spojená s tlačenicemi, frontami, otázkami z publika, co jsou vlastně spíš komentáři, nebo naopak se strachem, jestli přijde ještě někdo, když zrovna prší nebo je hezky, ale už se nám po ní opravdu stýská. To čekání se každopádně lépe snáší se sluchátky v uších.


Autorka je spolutvůrkyní podcastu Do slov spolu s Ondřejem Lipárem.