Spisovatele, existencialistu a nobelistu Alberta Camuse možná nechala zabít KGB. Tvrdí to v nové knize italský spisovatel Giovanni Catelli.

Čtvrtého ledna 1960 ztratil Camusův nakladatel Michel Gallimard kontrolu nad vozem a narazil do stromu. Albert Camus seděl na místě spolujezdce. Zemřel ihned, ve věku šestačtyřiceti let. Michel Gallimard zemřel v nemocnici o čtyři dny později. Příčinou nehody měla být zlomená náprava.

Catelli se v knize Camusova smrt opírá o deníkové záznamy českého spisovatele a překladatele Jana Zábrany a rozvíjí tezi, kterou poprvé publikoval už v roce 2011 v italských novinách Corriere della Sera: Albert Camus, známý svými protisovětskými postoji a zároveň přední postava francouzského veřejného a kulturního života, narušoval oficiální francouzsko-sovětské vztahy a jeho odstranění bylo minimálně v zájmu Sovětského svazu. Camus stál například na straně maďarského povstání z roku 1956 či podporoval ruského a rovněž protisovětského spisovatele Borise Pasternaka.

Albert Camus, foto: Wikimedia Commons

Zábrana ve svých denících tvrdí, že mu v létě 1980 zasvěcený muž s dobrými konexemi prozradil, že za Camusovou smrtí stojí KGB. Podle Zábranových informací perforovali pneumatiku vozu tak, aby při vysoké rychlosti praskla. Pokyn ke Camusově vraždě měl vydat sovětský ministr vnitra Dmitrij Šepilov — jako odplatu za Camusův kritický článek z roku 1957.

Giovanni Catelli se v knize vydal po stopách Zábranova tvrzení: mluvil s jeho manželkou Marií Zábranovou, zkoumal působení KGB ve Francii, zaznamenal podobná svědectví jako to Zábranovo. Catelliho teorii nepodporuje Camusova dcera Catherine.

Kniha Camusova smrt vychází kromě Itálie také ve Francii a Argentině. Předmluvu napsal spisovatel Paul Auster, který přesvědčen Catelliho argumenty mluví rovnou o politické vraždě. „Doufám, že akademici nebudou následovat starý názor, že se jednalo o prostou nehodu,“ říká Auster. „Myslím, že to dlužíme památce Alberta Camuse.“

Podle cambridgeské profesorky francouzské literatury Alison Finchové není Catelliho kniha přesvědčivá: například Jan Zábrana měl podle ní více než dost důvodů nenávidět Sovětský svaz a další svědci z Camusovy knihy také nejsou nezainteresovaní. Catelli navíc podle Finchové předpokládá, že se vše událo se svolením francouzské vlády. „To by znamenalo, že vražda byla schválena na nejvyšší úrovni, pravděpodobně samotným de Gaullem. To je pro mě nevěrohodné. De Gaull jako úspěšný spisovatel choval francouzské intelektuály včetně těch, s jejichž názory nesouhlasil, ve velké úctě.“


Rakouský prozaik Peter Handke ve čtvrtek přijme Nobelovu cenu za literaturu. Uplynulou sobotu ale už přednesl tradiční laureátskou přednášku. V té se vyhnul tématu, které z jeho ocenění udělalo kontroverzi: údajnému popírání genocidy během bosensko-srbské války a omlouvání válečných zločinů vlády Slobodana Miloševiće. Handke se sice ke kontroverzi nevyjádřil během přednášky, při páteční napjaté tiskové konferenci nicméně stihl odmítnout odpovídat na „prázdné a ignorantské otázky“.

Ceremonie se kvůli tomu nezúčastnil jeden z členů Švédské akademie, historik, spisovatel a někdejší tajemník akademie Peter Englund. Ten v devadesátých letech působil v Bosně a Hercegovině jako reportér a je hlasitým kritikem Handkeho ocenění. Slavnostní večer a předání ceny rovněž bojkotovali představitelé Kosova. Petici proti udělení Nobelovy ceny Peteru Handkemu podepsalo už přes šedesát tisíc lidí.

Nobelovskou přednášku měla v sobotu také laureátka za loňský rok, polská prozaička Olga Tokarczuková. Cena jí byla udělena se zpožděním až letos kvůli sexuálnímu a korupčnímu skandálu uvnitř Švédské akademie.


Byly uděleny Bad Sex Awards, britské ceny za „nejhorší popis sexu v jinak dobrém románu“. V roce, kdy byly uděleny dvě Nobelovy ceny za literaturu a dvě Bookerovy ceny, se porotci rozhodli rovněž podarovat více než jednoho spisovatele. Cenu, kterou od roku 1993 pořádá a uděluje časopis Literary Review, získali britský spisovatel John Harvey a Francouz (mimo jiné držitel prestižní Goncourtovy ceny) Didier Decoin.


Spisovatelé Michal Ajvaz a Alena Mornštajnová se nepodívají do Číny. Pekingský pedagogický institut zrušil jejich plánované vystoupení na pozvání čínského Mezinárodního centra spisovatelů. Podle centra čínská strana své rozhodnutí nijak nezdůvodnila. Server Aktuálně.cz připomíná, že Čína je ve sporu s vedením hlavního města Prahy — už například došlo ke zrušení čínského hostování několika českých orchestrů.