07/03/2020 | téma | Jakub Pavlovský

Staromilské knihy

Výhodou knihovníka, který doplňuje Národní konzervační fond, a zároveň milovníka knih je, že si denně prohlíží staré tituly, někdy tak vzácné, že nad nimi stráví víc času, než udává jeho pracovní doba. Díky své práci se tak mnohdy dostane i ke skutečně ojedinělým svazkům. A díky tomu můžu představit další tři knižní poklady.

Není dáma jako dáma

V poslední době si čím dál víc nacházím cestu k poezii. A není to jen neustálým objevováním něčeho pro mě neznámého, ale částečně i věkem. Kromě toho mám rád české umění, zejména meziválečné období. Proto mě potěšil vlastní objev původního vydání básnické sbírky Srdcová dáma, básně 1930—1932. Autorem je Stanislav Kostka Neumann, nejen básník a novinář, ale rovněž literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny.

Je to jedna ze tří sbírek, které Neumann sám později zařadil do básnické trilogie Láska (kromě Srdcové dámy tam patří Jediná věcŽal). Za zmínku stojí, že do té doby podobnou intimní poezii odmítal.

Svět je už jediné hnízdo vosí,
my jsme v něm láje chudobná jen,
a že jsme s těmi, kdož uhlí nosí
a pole sečou hladoví, bosí,
nejhorším dobří vydáni v plen,

stero nám vidin usychá žízní,
stero nám snů se rozpadá v prach,
jedna se daří ze stera sklizní,
za jednu radost stero je trýzní,
obzory třísní požáru nach.

Pozoruhodné vydání vyšlo nákladem pražské vydavatelky Erny Janské jako pátý svazek edice Editio Princeps na podzim roku 1932. Sbírku redigoval její manžel, literární historik, redaktor a bibliofil Karel Janský, grafickým listem na frontispisu vyzdobila Toyen a typograficky zpracoval mistr Karel Teige. Takto umně vypravena kniha vyšla ve sto dvaceti prodejných a dvaceti neprodejných výtiscích podepsaných autorem.

Pro zájemce mám dobrou zprávu, Srdcová dáma se dá snadno sehnat v antikvariátech, dokonce jen za pár korun. Jde však o kolibří vydání ze Státního nakladatelství krásné literatury a umění z roku 1965, což je dostačující pro milovníky poezie, nicméně sběratel bude samozřejmě chtít jeden ze 140 původních výtisků, dá se sehnat například v 1. Podzemním antikvariátu.

Prvorepubliková příručka

Když už jsem zmínil sběratelství, musím navázat jedinečnou tisícistránkovou publikací Rukověť sběratelova, kterou v roce 1927 napsal spisovatel, bibliofil a přívrženec dekadence Jan Maria Augusta. Jde o první a dosud nesrovnatelně kvalitní odbornou příručku v naší literatuře podchycující teorii sběratelství.

Rukověť sběratelova obsahuje dějiny sběratelství, přehled uměleckých slohů, praktické rady a metody pro sběratelskou činnost v různých oborech umění, ale taky značky porcelánu či vzorník podpisů malířů. Zajímavostí je příloha v podobě adresáře sběratelů. Jak se říká, jde o základ knihovny každého profesionálního i začínajícího sběratele a milovníka dějin umění.

Vskutku unikátní kniha, kterou vyzdobila malířka a významná osobnost tehdejšího uměleckého života Zdenka Braunerová, vyšla jako 1. svazek Bibliothéky knihomola nákladem Ludvíka Bradáče na Královských Vinohradech. Mimo obyčejný náklad vyšlo taky 500 ručně číslovaných a autorem podepsaných výtisků na lepším papíru a dvacet na japanu s třiceti ukázkami grafických technik, z nichž listy původní grafiky vytvořili a podepsali František Bílek, Vratislav Hugo Brunner, Svatopluk Klír, František Kobliha, Rudolf Kremlička, Stanislav Kulhánek, Alois Moravec, Jaroslav Neumann, František Pavelka, Vladislav Röhling, Tavík František Šimon (zakladatel Sdružení českých umělců grafiků Hollar) a Karel Vik.

Pokušení sv. Antonína, dřevoryt od Františka Koblihy

Podle dostupných informací se z těch dvaceti na papíru japan dochoval minimálně jeden, ale maximálně tři výtisky, a to proto, že byly rozřezány kvůli grafickým přílohám. V každém případě se v dnešní době dá sehnat reprint z roku 1993 či 2000 anebo vydání bez příloh v antikvariátech.

Nelíbivé oslavy

Třetím ze vzácných tisků je sborník pod editorskou taktovkou Vítězslava Nezvala ke stému výročí úmrtí Karla Hynka Máchy Ani labuť ani Lůna, který nese název podle jedné jeho básně. První vydání vyšlo v roce 1936, ale vzápětí bylo státními orgány cenzurované. Ještě ve stejném roce vyšlo druhé, další pak až v roce 1995.

„Tento sborník, několik přednášek a několik divadelních představení, která uspořádáme, chce být protestem proti oficiálním oslavám výročí Máje, básně, jejíž smysl byl nesčetněkrát bezděčně nebo vědomě zkreslován právě tak jako ostatní díla velkého revolučního romantika a skutečného tvůrce české poezie Karla Hynka Máchy,“ píše v předmluvě Nezval. „Chceme falešnou tvářnost Máchy konfrontovat s duchem jeho díla, jehož se zmocňujeme ve světle nových poznávacích metod progresivně orientované sociologie a psychologie, i ve světle těch bezprostředních zkušeností z poezie a umění, jak se jimi obírá surrealismus. Neboť nic nemůže přispět tolik k poznání a pochopení mechanismů a idejí, jež tvoří podstatu a vzhled Máchova génia, jeho revolty a osudu.“

Ani labuť ani Lůna
oblaky neoře;
léč to bílá kaple stojí
na vysoké hoře.

Na tu horu za svítání
dívka putovala,
na práh klekla, ruce spjala,
smutně zaplakala.

Pro mne ach dívčina krásná,
pro mne se nesouží,
dej jí, Panno, hvězdo čistá,
po kom ona touží.

Sborník, jímž se vzdával hold básníkovi alespoň po jeho smrti, tvoří několik textů od různých autorů, jmenovitě od Konstantina Biebla, Bohuslav Brouka, E. F. Buriana, Adolfa Hoffmeistera, Záviše Kalandry, Vincence Makovského, Jana Mukařovského, Vítězslava Nezvala, Laca Novomeského a Karla Teigeho. Původní papírová obálka vznikla podle návrhu Jindřicha Štyrského a uvnitř je i ilustrace od Toyen.

Slavná publikace ve své době způsobila skandál, a to kvůli příspěvku psychoanalytika a spisovatele Bohuslava Brouka „Máchův kult“, který byl z knihy po vydání odstraněn. A společně s ním i doslov podepsaný všemi autory. Brouk ve svém článku rozohněně kritizoval mimo jiné ty, kteří ekonomicky profitují z národních model, jako je právě Karel Hynek Mácha, a oslav, které se pro ně pořádají. Takové exempláře byly pak označeny v horní části přední strany razítkem „Po konfiskaci II. opravené vydání“.


Při psaní článku jsem čerpal z knihy Literární kronika první republiky, ze čtvrtého dílu Dějin české literatury a webu www.slovnikceskeliteratury.cz. Historické souvislosti pak z knihy docenta Jana Halady Encyklopedie českých nakladatelství 1949—2006.