Britský spisovatel špionážních románů a bývalý zaměstnanec tajných služeb MI5 a MI6 John le Carré dostal Cenu Olofa Palmeho. A v rozporu se svým dřívějším rozhodnutím nepřijímat žádná ocenění ji na konci ledna přijme.

Cenu Olofa Palmeho uděluje Památeční nadace Olofa Palmeho pro mezinárodní porozumění a společnou bezpečnost, založená v roce 1987 na památku švédského premiéra a dlouholetého předsedy Švédské sociálně demokratické strany, zavražděného v roce 1986. Vražda je dodnes neobjasněná.

Ocenění má odměnit „vynikající úspěch v jakékoli oblasti antirasismu, lidských práv, mezinárodního porozumění, míru a společné bezpečnostní politiky“. S cenou se pojí i finanční odměna ve výši sto tisíc dolarů (zhruba 2,2 milionu korun). John le Carré už oznámil, že odměnu věnuje mezinárodní neziskové organizaci Lékaři bez hranic.

Organizátoři ceny na díle osmaosmdesátiletého le Carrého (vlastím jménem Davida Cornwella) vyzdvihli jeho „poutavou a humanistickou argumentaci ohledně individuální svobody a základních otázek lidstva v literární formě“.

John le Carré je vedle Iana Fleminga možná nejslavnějším autorem špionážních románů. Na rozdíl od autora příběhů Jamese Bonda le Carré prosluje realističtějším zobrazením tajných služeb. V románech Špión, který přišel z chladu, Jeden musí z kola ven či Malá bubenice zobrazuje kromě rutinní, zdlouhavé a psychicky vysilující práce zpravodajských služeb také zneužívání moci či prorůstání státu a korporací. Mnohá z jeho děl se dočkala oceňovaných filmových či televizních adaptací.

V roce 2011 byl le Carré nominován na Mezinárodní Man Bookerovu cenu. Požádal tehdy organizátory o stažení svého jména s vyjádřením, že byť je „enormně polichocen“, tak nepíše kvůli literárním cenám.

Cenu Olofa Palmeho v minulosti získali také další spisovatelé — mezi nimi v roce 1989 i Václav Havel nebo v roce 2011 italský autor Roberto Saviano. Mezi laureáty však lze nalézt také nevládní lidskoprávní organizaci Amnesty International či francouzské antirasistické hnutí SOS Racisme. Loni byl oceněn aktivista, ekonom a vojenský analytik Daniel Ellsberg, který v roce 1971 vynesl na veřejnost tzv. Pentagon Papers, tajné dokumenty o skutečném stavu války ve Vietnamu, a stal se jedním ze vzorů dnešních whistleblowerů.


V Bílém domě se za vlády Donalda Trumpa vystřídalo už několik tiskových mluvčích. Pokaždé to byly výrazné osobnosti, které se kromě obhajování prezidentových, často přinejmenším kontroverzních kroků neváhaly pouštět i do vlastních sporů s médii. Posledních tři sta dní už tomu tak není: od chvíle, kdy Sarah Huckabee Sandersovou vystřídala Stephanie Grishamová, se v Bílém domě nekonala žádná oficiální tisková konference. Namísto toho prezident mluví náhodně s úzkým okruhem novinářů, na spřátelených televizních stanicích nebo rozdává dnes už pověstné rozhovory u vrtulníku.

Americká média tak neměla už téměř rok možnost konfrontovat Trumpovu administrativu s novinářskými otázkami. To se teď snaží změnit spisovatelé a autoři bestsellerů Stephen King a Don Winslow. Nabízejí, že darují dětské nemocnici v Tennessee dvě stě tisíc dolarů (zhruba čtyři a půl milionu korun), když Grishamová bude „odpovídat na otázky všech korespondentů z Bílého domu jednu HODINU“, jak na Twitteru oznámil svůj úmysl Don Winslow.

Winslow na Twitteru nabídl původně sto tisíc, hned vzápětí se s dalšími sto tisíci přidal Stephen King. „To je dvě stě tisíc na charitu. A všechno, co pro to musíte udělat, je vaše zatracená práce! Proč nepořádáte setkání s tiskem?“ vzkázal přímo Grishamové.

Grishamová oběma spisovatelům přímo neodpověděla, v pořadu na CNN však reagovala otázkou, proč nedat peníze na charitu rovnou a spojovat je s nějakými ultimáty. Na to Winslow kontroval skutečností, že on i King pravidelně přispívají, a další otázkou, proč tisková mluvčí nedělá svou práci.

Stephen King je bestsellerovým autorem thrillerů a hororů a jedním z komerčně nejúspěšnějších spisovatelů posledních desetiletí. Don Winslow píše kriminální a mysteriózní romány.