Skutečnosti, že se v Číně nelze přihlásit na Facebook, vyhledávat na Googlu nebo koukat na YouTube, se dnes už asi málokdo diví. Současná Čína sice prosluje technologickým vizionářstvím i dravou ekonomikou, nicméně cenzurní praktiky jsou ze sedmdesátých let.

Minulý týden čínská cenzura poskočila na další úroveň, do akademické sféry. Editor odborného časopisu China Quarterly Tim Pringle minulý týden zveřejnil na sociálních sítích otevřený dopis, v němž uvádí příkaz nakladatelství Cambridge University Press znepřístupnit v Číně na tři sta odborných článku z celé historie časopisu. Některé z cenzurovaných článků jsou už ze šedesátých let, další se týkají témat, jako je masakr na náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men), autonomní ujgurská oblast Sin-ťiang nebo čínská kulturní revoluce. Pokud nějaký uživatel kdekoli na světě vyhledává v archivu časopisu daná témata, vypíše se mu kompletní seznam odborných článků; pokud stejné hledání proběhne v Číně, objeví se pouze ty články, které témata zmiňují v neutrálním kontextu. O náměstí Nebeského klidu se tak čínský zájemce dozví pouze v souvislosti s územním plánováním. Kromě stovek statí zmizelo podle Pringleova dopisu také zhruba tisíc e-knih. Podle deníku The New York Times články také zmizely z některých vědeckých databází třetích stran, jako je například JSTOR, není ale jasné, zdali definitivně.

Prestižní nakladatelství prý ke kroku přistoupilo kvůli „ochraně dalších publikací“ a hrozbě, že by Čína bez cenzurního zásahu zakázala přístup k časopisu kompletně. Vedení Cambridge University Press se má tento týden setkat se zástupci Číny.

„Není to zpátečnický krok jen všeobecně, dotkne se to hlavně čínských vědců,“ upozorňuje na paradoxní situaci Tim Pringle.

Čína se doposud cenzuře zahraniční akademické produkce nevěnovala — publikum má příliš malé, odborné a jedná se o relativně drahý obsah (jeden článek může stát i několik stovek korun) — a zaměřovala se spíše na sociální sítě a vyhledávače. Cenzura ale začala být celkově důslednější po Si Ťin-pchingově projevu z komunistického sjezdu v únoru 2016, v němž oznámil, že veškerý veřejně dostupný obsah musí podléhat komunistickému „vedení“.


Necenzuruje jenom Čína. V. E. Schwabová je mladá americká spisovatelka proslavená fantasy trilogií Tvář magie (Shades of Magic), v níž se hrdinové přesunují mezi paralelními verzemi Londýna a jsou často genderově fluidní, bisexuální a celkově sexuálně romantičtí. Tvář magie vyšly i v ruském překladu, kde ovšem doznaly zásadních změn: ruský nakladatel z druhého dílu vypustil romantickou scénu mezi dvěma muži. Bez dovolení, Schwabová se o „redakci“ svého románu dozvěděla minulý týden.

V Rusku platí od roku 2013 zákon zakazující „propagaci netradičních vztahů k dětem“. Legislativa, kterou odsoudila celá řada lidskoprávních organizací i zahraničních politiků, v důsledku znamená zákaz jakéhokoli zobrazování nebo popisování queer, homosexuální a jiných orientací. Pro nakladatelský sektor to konkrétně znamená buď autocenzuru a nevydávání sexuálně neortodoxní literatury, nebo balení knih do fólie s nálepkou o sexuálně explicitním obsahu. Vydavatel Tváře magie tak zřejmě zkusil třetí cestu — upravit knihu tak, aby mohla vstoupit na celý ruský trh. Podle překladatelů oslovených deníkem The Guardian to nemusí být ojedinělý případ.


Amazon není jen největší internetový obchod na světě. Podnik Jeffa Bezose čím dál více prorůstá i do showbyznysu — například internetová streamovací služba Amazon Prime začíná konkurovat dominantnímu Netflixu i kabelovkám, jako je HBO. Další podobnou službou od Amazonu je Audible, v současnosti největší producent audioknih a distributor digitálního mluveného slova: kromě literatury se v Audible dají koupit také mluvené verze časopisů a novin, záznamy rádiových pořadů nebo vzdělávací programy.

Začátkem srpna Audible v tiskové zprávě oznámilo, že spouští novou službu, respektive se bude zaměřovat na nové publikum: psy. Streamovací firma se spojila s canisterapeutickou celebritou a bestselleristou Cesarem Millanem — „zaříkávačem psů“ —, podle jehož výzkumu pro uklidnění rozjitřených domácích mazlíčků funguje mluvené slovo ještě lépe než hudba. To v průzkumu potvrzovali i chovatelé, jimž odcházení od psů dělalo špatně na duši — s nově navrženou službou bude ale vše mnohem lepší. Audible svou nabídku pro nejlepší přátele člověka zahajuje speciálně vydaným Průvodcem audioknihami pro psy, který sepsal a sám namluvil psí guru Millan. V doporučených titulech pro psí uši je nicméně i Pýcha a předsudek (čte herečka Rosamund Pikeová) nebo vzpomínky černošského moderátora Trevora Noaha na složité dětství v Jihoafrické republice. Dočkají se čeští voříšci mluvené Dášeňky?