V pátek si třeba čti

Greta. Před dvěma lety to bylo ještě docela obyčejné, jakkoli v našich končinách ne příliš časté dívčí jméno. Od září 2018 se to ale začalo razantně měnit.

Jméno Greta začalo pro mnohé získávat konkrétní podobu až s obličejem švédské aktivistky Grety Thunberg. Ve stejné době se v médiích začaly množit zmínky o stále dramatičtějších dopadech fosilního průmyslu: klimatická změna se za poslední dva roky stala důležitým tématem i v médiích, která environmentální tematiku dosud přehlížela. A jednoznačně k tomu přispěla i Greta Thunberg, patnáctiletá dívka, která v roce 2018 iniciovala páteční stávky za klima Fridays for Future (původně Skolstrejk för klimatet). Ty se rychle rozrostly v globální hnutí a Gretě přinesly kromě útoků popíračů klimatické změny také například nominaci na Nobelovu cenu za mír nebo titul Osobnost roku časopisu Time. Tento příběh je celkem známý — ale není to jen dojem, který v nás vypěstovala zkratkovitá média a politici? Co vlastně donutilo Gretu Thunberg vyrobit ten známý transparent, jak je to s jejím rodinným zázemím nebo podporou vědců? Kdo touží po tom, udělat si jasno, ten ať zcela jistě sáhne po knize Náš svět je v plamenech. Jméno Grety Thunberg nese kniha už na své obálce. A to je také to jediné a nejzávažnější, co lze titulu vytknout. Zřejmě jde o marketingový tah, ale tím spíš je to nešťastné, protože pak to popírá řadu přístupů, o nichž se v knize mluví. Tedy k autorství: první část tvoří kniha Scény od srdce, kterou přeložila Irena Lysáčková a jejímiž autory jsou kromě Grety i její rodiče a sestra, tedy Malena Ernman, Svante Thunberg a Beata Ernman. Druhou částí knihy jsou pak Gretiny projevy: od toho prvního, proneseného v září 2018 ve Stockholmu, až po ten ze summitu OSN pro klimatickou akci v New Yorku 23. září 2019. Přeložili je Magdaléna a Jaroslav Michlovi.

Kniha je inspirativním svědectvím o životě vlastně celkem normální, ač umělecky zaměřené a díky tomu i známé rodiny, která se potýká s různými nástrahami současnosti. V tom je také nejsilnější: není to jen čtení o klimatické změně a aktivismu, ale celý osobní a rodinný příběh. Malena Ernman coby uznávaná operní pěvkyně popisuje svůj vztah k hudbě a přichází i na to, proč je hudba pro její život tak důležitá. Velmi lidsky popisuje, jak je pro rodinu náročné vyrovnat se s Aspergerovým syndromem, autismem i dalšími poruchami u svých potomků, ale i to, co může taková diagnóza znamenat pro život jednotlivce. Čtenář tak pochopí to, co zřejmě uniká mnohým „haterům“, kteří se na sociálních sítích srocují pod každým příspěvkem, který se mladé aktivistky týká — a pochopí nejen to, co Greta říká, ale dokonce i to, jak to říká.

Přibližuje totiž život Grety i v době, kdy celosvětové hnutí bylo jen pouhým snem. A vysvětluje pak i to, jak Greta a spolu s ní také řada vědců stoupání teploty či mizení biodiverzity vnímají, tedy pouze jako symptomy (byť velmi drastické) krize udržitelnosti, v níž se lidstvo, zaměřené na permanentní růst a vytváření zisku, nachází. „Ale teď je i hodně nadějných věcí. Mnohé nasvědčuje tomu, že náprava systému je možná, a přestože mnohé ze změn, které se už uskutečnily, nejsou vždy nejlepší, signály už tu jsou,“ říká v knize Gretin otec.

Samotné Gretě a jejím projevům je vyhrazeno jen posledních padesát stran. Je z nich patrné, jak dívce, která si je prý píše sama a pouze konzultuje s vědci jejich faktickou správnost, postupně roste sebevědomí, jak se její rétorika mění podle charakteru publika, ale i to, že v podstatě říká v každém projevu totéž. Což platí i pro projev z New Yorku, který byl plný emocí — a ještě více jich vyvolal. Náš dům je v plamenech, ale tím, kdo konečně dokázal rozvířit klídek globálních kapitánů průmyslu, politiků i spotřebitelů, musela být dívka s Aspergerem.


Greta Thunberg: Náš dům je v plamenech, přeložili Irena Lysáčková, Magdaléna Michlová, Jaroslav Michl, Broken Books, Praha 2019