Něco jiného než hurikán

Novou literární cenu alias „alternativní nobelovku“ získala guadeloupská spisovatelka Maryse Condé. Podle nové studie se vyplatí mít doma co nejvíce knih.

Nobelova cena za literaturu byla letos kvůli skandálu se sexuálním násilím jednoho ze spolupracovníků Švédské akademie a její následné personální krizi zrušena. Pobouřená švédská kulturní veřejnost uspořádala cenu náhradní — Novou literární cenu. Tu v pátek získala společně s odměnou jeden milion švédských korun (zhruba dva a půl milionu korun) spisovatelka Maryse Condé z francouzského zámořského regionu Guadeloupe v Karibiku.

Condé za cenu poděkovala z videozáznamu: „Dovolte mi prosím sdílet radost s mou rodinou, přáteli a především s lidmi z Guadeloupe, kteří budou při pohledu na tuto cenu nadšení a dojatí,“ řekla publiku ve Stockholmské knihovně. „Jsme malá země, o které ve zprávách slyšíte jen v případě hurikánů, povodní a podobných věcí. Jsme šťastní, že si nás někdo všímá i kvůli něčemu jinému.“

Maryse Condé napsala přes dvacet románů, v nichž se věnuje především karibské postkoloniální zkušenosti a hledání identity a vlastních kořenů.

Nová literární cena sice letos nahradila tu Nobelovu, ale kromě harmonogramu — vedle říjnového oznámení bude následovat i prosincové předání ceny a laureátský projev — byla značně odlišná. Zatímco rozhodování o budoucím laureátovi Nobelovy ceny se odehrává za zavřenými dveřmi Švédské akademie, Nová literární cena měla podobu několikakolového otevřeného procesu. V prvním kole nominovali švédští knihovníci několik desítek literárních osobností, z nichž následně internetové publikum vybíralo finalisty.

Kromě Maryse Condé se do finálové čtveřice dostala vietnamsko-kanadská spisovatelka Kim Thúy, britský autor fantastiky Neil Gaiman a častý kandidát na Nobelovu cenu Haruki Murakami. Ten ještě před vyhlášením ceny poprosil organizátory o stažení ze soupisu finalistů — chce se soustředit na psaní, „daleko od pozornosti médií“.


Lidé, kteří byli v dětství doma obklopení větším množstvím knih, mají lepší studijní výsledky a větší šanci na kariérní úspěchy, tvrdí nová studie z časopisu Social Science Research. Pozitivní vliv přítomnosti objemných domácích knihoven je znatelný především v domácnostech s nižšími příjmy.

Výzkumníci z Australské národní univerzity a americké Univerzity Nevada zkoumali v jednatřiceti zemích populaci čtenářů ve věku od 25 do 65 let. Analyzovali především data z šetření Mezinárodního výzkumu dospělých (PIAAC), které OECD organizovala mezi lety 2011 a 2015. Vedle vzdělanostních a socioekonomických údajů respondenti uváděli, kolik měli doma knih, když jim bylo šestnáct let.

Závěrečná studie jednoznačně potvrzuje, že počet knih v domácnosti přímo ovlivňuje studijní a kariérní úspěchy u dětí. Nejde přitom jen o sekundární gramotnost a schopnost kritického čtení nebo interpretace, ale překvapivě také o matematickou a IT gramotnost.

„Máme tendenci si myslet, že se jedná o různé dovednosti. Buď jste na čísla, nebo na slova. Ale jestli naše data něco ukazují, tak to, že to není pravda. A nejde jen o to: když čtete knihy v dětství, jste dobří čtenáři i v dospělosti. Navíc jste gramotní v dalším, naprosto odlišném a digitálním prostředí,“ vysvětluje výsledky studie šéfka výzkumného projektu Joanna Sikora z Australské národní univerzity.

Efekt přítomnosti většího počtu knih v domácnosti se dostavoval stabilně a nezávisle na konkrétní zemi původu, úrovni vzdělání, pohlaví nebo věku respondenta.

Podle Sikory přitom nejde čistě jen o aktivitu čtení, co děti zvýhodňuje. Spíše jde o nabývání kulturního kapitálu a komplexní přivykání „učenecké kultuře“, jejímž častým výrazem je právě hodně knih. Kromě čtení je tak důležité necítit se nepohodlně nebo trapně u zdroje neznámých informací. „Pro děti je důležité, aby viděly své rodiče a další lidi obklopovat se knihami,“ říká Sikora.