Uši jsou nové oči

Knižnímu trhu začínají udávat rytmus audioknihy. Nobelova cena za literaturu nemusí být udělena ani v roce 2019.

„Nebudete si ji moci přečíst, jen poslechnout,“ říká bestsellerista Michael Lewis o chystané knize. Autor non-fiction hitů Big Short nebo Jako blesk se totiž rozhodl svou novou knihu nevydávat jako tištěný text, ale primárně jako audioknihu.

Deník The New York Times případem Michaela Lewise upozorňuje na jeden z největších trendů v nakladatelském byznysu za poslední léta: raketový nárůst popularity mluveného slova. To se stalo z víceméně obskurního doplňku nakladatelského portfolia skoro až jeho nutnou součástí.

Audioknihy jsou podle amerického listu tím, co byly pro knižní trh před deseti lety e-booky. S lehkostí digitální distribuce, mobilem v každé kapse a zrychlujícím se životním stylem, kdy velké množství lidí text radši poslouchá při cestě do práce nebo při běhání, produkce a distribuce audioknih představuje jednu z nejperspektivnějších příležitostí v knižním průmyslu.

Nasvědčují tomu i americká čísla. Příjem z prodeje audioknih se za posledních pět let ztrojnásobil. Velká nakladatelství jako Hachette, Penguin Random Press nebo Macmillan začínají do produkce audioknih stále více investovat a objem jimi produkovaných nahrávek se za posledních pár let zdvojnásobil.

Nejdůležitějším hráčem na trhu je ale Audible, jakési Spotify s mluveným slovem, kde lze mít jak předplatné, tak si kupovat (za cenu převyšující měsíční poplatek předplatného) jednotlivé nahrávky. Audible provozuje Amazon, který v případě zvukových knih zastává možná ještě agresivnější strategii než u těch elektronických. Amazon nabízí nahrávky z archivu Audible, čítajícího téměř půl milionu položek, se slevami a celkově tlačí na jejich prodej. Na rozdíl od e-knih ale Amazon tentokrát promlouvá i do produkce – díky téměř neomezenému rozpočtu si může dovolit skupovat autorská práva na audio verze bestsellerů, oslovuje přímo autory, vytváří síť menších firem nebo nahrávacích studií, které na spolupráci s Audible vydělávají.

S Michaelem Lewisem a dalšími – v květnu uzavřela s Audible smlouvu o vývoji originálních nahrávek mluveného slova herečka Resse Witherspoonová – zřejmě definitivně přichází nová éra. Audible a Amazon podle jejich prohlášení reagují na vzrůstající poptávku a snaží se vytvářet původní obsah (například „rozhlasové“ hry o dvou třech hercích, snadné na produkci). Tato snaha ale obnáší i vyjednávání s literárními agenty a autory, jako je právě Michael Lewis, o jejich chystaných projektech s nabídkou, že by mohly vyjít pouze v audio verzi. Například veleúspěšné motivační knihy The 5 Second Rule (Pravidlo pěti sekund) od Mel Robbinsové se jako audioknihy prodalo čtyřikrát více než klasické tištěné verze a pro některé segmenty (self-help, publicistika, biografie apod.) trhu se důraz na mluvenou verzi začíná zdát jako nutnost.


„Myslím, že by každý měl přemýšlet nad tím, jestli je pro Švédskou akademii a Nobelovu cenu přínosem a jestli bude přínosem i v budoucnu, nebo je čas odejít,“ pronesl ve švédském veřejnoprávním rozhlase ředitel Nobelovy nadace Lars Heikensten.

Nepřímo tak nabádal členy Švédské akademie, která rozhoduje o Nobelově ceně za literaturu, aby zvážili svůj odchod. Heikensten a s ním i Nobelova nadace totiž podmínili udělování Nobelovy ceny za literaturu v roce 2019 obnovou důvěry švédské veřejnosti v akademii.

Letos se literární Nobelova cena udělovat nebude kvůli skandálu jednoho z blízkých spolupracovníků akademie, Jean-Clauda Arnaulta, který je obviněn ze sexuálního násilí a vynášení zákulisních informací. Kvůli následným sporům uvnitř Švédské akademie odešlo několik jejích členů včetně stálé tajemnice Sary Daniusové. Krize ve Švédské akademii vyvolala ve Švédsku pobouření a veřejné protesty.

Ve Švédské akademii v současnosti zůstalo deset aktivních členů — členství je (prozatím) doživotní, a tudíž technicky akademii nelze opustit — z osmnácti. To znamená, že akademie sice může vybírat laureáty Nobelovy ceny, ale už ne jmenovat své nové členy. Zůstavší členové jsou navíc ti, kteří se zpočátku stavěli na stranu Jean-Clauda Arnaulta a jeho manželky Katariny Frostensonové, básnířky a členky Švédské akademie. Pro švédskou veřejnost se tedy jedná o značně kontroverzní obsazení.

Pro předsedu Nobelovy nadace tak není nepředstavitelné, že by se Nobelova cena za literaturu nemusela udělovat ani v příštím roce, kdy mají být odhaleni hned dva laureáti. A pokud Švédská akademie své problémy nevyřeší, mohla by Nobelova nadace pověřit organizací a předáváním literární ceny jinou instituci. „Je jich spousta a jsou připravené,“ uzavírá Heikensten. Pověření jiné instituce prý ale neumožňuje závěť Alfreda Nobela a zákon, podotýká jeden z členů Švédské akademie Per Wästberg.