Celá řada fanoušků Gabriela Garcíi Marquéze v roce 2014 znervózněla při zprávě, že spisovatelův písemný majetek zamíří do Spojených států, které celý život kritizoval. Veškerou písemnou pozůstalost odkoupila Texaská univerzita v Austinu za více než dva miliony dolarů (téměř padesát milionů korun).

Obavy všech kritiků teď rozptýlila samotná univerzita, která celý archiv digitalizuje a se svolením Márquezovy rodiny už půlku zpřístupnila zadarmo na internetu. Jedná se o zhruba dvacet sedm tisíc naskenovaných stránek z rukopisů, poznámek, výstřižků nebo dosud nepublikovaných fotografií.

Zájemci se tak mohou podívat na všechny verze Sta roků samoty. Výzkumný institut Harry Ransom Centre, který Márquezovu pozůstalost spravuje, dokonce připravil speciální nástroj, v němž lze srovnávat různé verze rozpracovaných románů.

Ne všechny materiály ale budou online. Například za poznámkami a rozpracovanými kapitolami posledního, nedokončeného románu Uvidíme se v srpnu musí badatelé i nadšenci zajet do Texasu.


Internetový obchod Amazon zveřejnil své výroční žebříčky, sestavované na základě prodejů, ale i dat ze čteček Kindle, přehrávačů audioknih nebo domácího asistenta jménem Alexa. Kromě zábavné infografiky přehledy skýtají informaci, že nejčtenější — nikoliv nejkupovanější — mezi zákazníky Amazonu byla dnes už klasická dystopie Příběh služebnice od kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové.

Román z roku 1985 se dostal do čtenářské pozornosti především díky nové a oceňované adaptaci od internetové televize Hulu. Své ale také udělaly politické komentáře, které jméno Atwoodové společně s autorem ještě klasičtější dystopie 1984 Georgem Orwellem zmiňovaly po inauguraci Donalda Trumpa pravidelně: prodeje obou knih skokově vzrostly měsíce před premiérou seriálové adaptace.

Politizaci čtení odpovídá i statistika ze sféry literatury faktu: na druhém místě žebříčku je Hillbilly Elegy (Vidlákův žalozpěv) o motivacích a zklamáních lidí ze sociálních okrajů současné americké společnosti. Na prvním je jaksi příznačně příručka The Subtle Art of Not Giving a F*ck (Důmyslné umění, jak mít všechno u prdele).

Jedinou zmínku o poezii v žebříčku představuje hvězda instagramové poezie Rupi Kaurová.


Anglická rada pro kulturu (ACE), úřad fungující pod britským ministerstvem kultury, vydal minulý týden zprávu o stavu ostrovní umělecké literatury a jejích autorů. Podle rady se šance spisovatelů uživit se psaním rok od roku zmenšují.

Na vině jsou především nízké prodeje beletristických knih a jejich klesající ceny. Podle zprávy si vlastní tvorbou na živobytí vydělá maximálně tisíc autorů, a to je ještě optimistický odhad: ten tisící totiž prodá jen tři tisíce výtisků, z čehož mu po odečtení podílů pro distributora, nakladatele nebo agenta zbude jen úplné životní minimum.

ACE proto zvažuje zavedení nových grantových programů pro nakladatele i samotné autory. Zároveň chystá vládě navrhnout daňové úlevy pro malé nakladatele a kampaně na podporu čtenářství.

„V devadesátých letech by pro ACE bylo zjevně zbytečné vůbec zvažovat nějaké intervence do literárního sektoru, ale od té doby se hodně změnilo: internet, Amazon, konec pevné tržní ceny knih — spousta změn, které mají ohromný dopad,“ vysvětluje pro The Guardian ředitelka literární sekce ACE Sarah Crownová. „Pro spisovatele je to dnes mnohem nemilosrdnější ekosystém. Nevyhnutelně skončíme v situaci, kde budou k psaní beletrie nejlépe vybaveni lidé, kteří se nemusejí starat o živobytí. To má dopad na autorskou rozmanitost — ztrácíme hlasy.“