17/05/2022 | glosa |

Jak si kdo ustele…

… tak si lehne. Ano, můžeme si ustlat i na zemi, častěji však k tomu využíváme nějaký kus nábytku. Pro jeho označení máme v češtině minimálně osmnáct různých pojmenování.

Nejčastěji si leháme do postele. Tento výraz však původně označoval jen to, čím je lůžko postláno, tedy podklad pod ležící osobu, což byla nejčastěji sláma, houně a další. Pro dřevěnou nebo kovovou konstrukci se používaly výrazy jako lůžko nebo lože. V češtině 21. století pro obojí používáme nejčastěji slovo postel. (Pokud jste vyznavači brněnského hantecu, pak znáte i výraz betla přejatý z němčiny.) Slovo lože dnes hodnotíme jako knižní a lůžko má expresivní nádech.

seriál Jazyková glosa

Pro jednoduchou dřevěnou postel máme v češtině výraz palanda, často ho používáme pro poschoďové postele/palandy. Označení palanda souvisí se slovem palác. Původně výraz palanda označoval vyvýšené místo na spaní pro kočího, aby měl přehled o stájích, stejně jako má vladař v paláci přehled o svých poddaných.

Zatímco v posteli i na palandě se spí pohodlně, na pryčně nebo na kavalci už to tak není. Jednak proto, že je to postel z prken, jednak také proto, že pryčna i kavalec jsou označení pro vězeňskou postel, kavalec se používá i v souvislosti se spaním vojáků. K pojmenování nepříliš hezkého místa na spaní se nabízí i slovo pelech, výraz původně označoval místo pro nocování divoké zvěře nebo úkryt nekalých živlů. S trochou nadsázky můžeme říct, že i postel se může změnit v pelech.

foto: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Academia, Praha 2005

Společným rysem další skupiny pojmenování toho, na čem si můžeme ustlat, je, že se jedná o čalouněný nábytek. Válenda je čalouněná postel bez opěradla, naopak pohovka je čalouněný kus nábytku k sedění nebo ležení s opěradlem. Motivace vzniku obou názvů je zřejmá. Když chceme pojmenovat širokou spací pohovku, máme k dispozici slovo gauč. Výraz gauč má původ ve francouzském slově coucher (uložit ke spánku) a do češtiny se dostal přes angličtinu, jejíž mluvčí nedokázali francouzské slovo správně vyslovit. Za synonymum pro pohovku můžeme považovat i divan, výraz, který má původ pravděpodobně v perštině. A pokud má pohovka vyvýšenou část pod hlavu, pak je to otoman. Tedy turecké (= otomanské) lehátko. 

I když kusy nábytku popsané dále jsou spíš pro relaxaci, nejeden v nich už i usnul. Původ výrazu kanape se někdy hledá v egyptštině a některé prameny uvádějí, že jde o lůžko se sítí proti komárům, a jeho název tedy souvisí s řeckým pojmenováním komára. Věrohodně to však doložené není. V lenošce si můžeme polenošit, název je však odvozený z německého slova Lehne (opěradlo, lenoch), které tvoří první část složenin Lehnsessel, Lehnstuhl (lenoška, křeslo). K odpočinku slouží i sofa, tedy pohovka s opěradly. Zajímavé na tomto výrazu je, že jej můžeme skloňovat podle vzoru žena, ale častěji jej používáme jako nesklonné jméno středního rodu. 

Většinou výše uvedené výrazy známe, ale kdybychom měli nakreslit, jak přesně daný kus nábytku vypadá, asi bychom nebyli příliš úspěšní. Nejsme si úplně jistí, jak se daný kus nábytku jmenuje, proto jim říkáme obecně sedačka. 

Tak jak a kde si dnes ustelete?

Autorka pracuje v Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.