Od Věstonické venuše k Chauvetově jeskyni
Jak to tak bývá, právě mám na pomyslném pracovním stole více knih v různém stadiu překladatelského a redakčního procesu: ani mně se nevyhnula vlna nigerijských autorů a thrillerů o osudových setkáních ve vlaku, především se však v nakladatelství Planeta9 chystá k vydání knížka, kterou by si měl přečíst každý Čech: Šaman od Kima Stanleyho Robinsona.
Proč ta silná slova? Snad všichni jsme totiž na prvním stupni základní školy četli Štorchovy Lovce mamutů (1937), ke kterým Šaman (2013), zasazený do přibližně stejné epochy, tvoří ideální moderní doplněk, nebo spíše protipól. K. S. Robinson je proslulý důkladnými rešeršemi a čtenář se tak může spolehnout na to, že kniha odráží nové archeologické poznatky, které se za léta nastřádaly: klíčovou inspirací byl autorovi především nález Ötziho a jeskynních maleb v Chauvetově jeskyni. Zároveň si však přiznejme, že naše vědomosti o paleolitu zůstávají kusé, a hlavní rozdíl mezi oběma autory tak není v sumě faktů, na kterých příběh stavějí, ale v předpokladech, ze kterých se jejich podání pravěké společnosti rodí.
překladatelský seriál Na čem pracuju
Eduard Štorch mimo jiné působil jako učitel v severních Čechách a Libni a nad Lovci mamutů se obtížně zbavujeme dojmu, že je dětství lidstva vykresleno podle předobrazu nezletilých sígrů. Zároveň se do života Štorchovy věstonické tlupy propisuje dobová představa o životě „primitivních národů“: lidský život má mizivou hodnotu, řemeslně chabá umělecká díla vznikají jako spontánní a zřídkavý výron vzedmutých citů a kontakt s jinými tlupami má obvykle podobu urputného boje. K. S. Robinson oproti tomu vyrůstal v Kalifornii šedesátých a sedmdesátých let a jeho pralidé jsou výrazně družnější a přemýšlivější: mají rozvinutou orální kulturu, kvete mezi nimi obchod a dobré sousedské vztahy, organizace hrdinovy tlupy částečně stojí na jakémsi neformálním matriarchátu, a dokonce se setkáváme se zárodky vědecké metody.
Kim Stanley Robinson, foto: Sean Curtin
Velký rozdíl je mezi Štorchem a Robinsonem i v tom, jak jejich paleolitický člověk mluví: řeč věstonické tlupy opět evokuje divochy z dobových románů, vyjadřující se úsečnými větami a uznávající ze slovesných tvarů jen infinitiv. Robinson celkem logicky předpokládá, že pokud už pralidé měli vlastní jazyk, ze svého hlediska ho ovládali plynně a byli schopní ho využít k libovolným účelům včetně uměleckých: důležitou součást románu tvoří úryvky šamanských popěvků, eposů a bájí. Jenom sem tam v nich probleskne rým, z větší části jsou nesené přirozeným rytmem lidského dechu.
Tyto whitmanovské vsuvky nejsou jediným prvkem, kterým Robinson relativně přímočarý popisný styl románu ozvláštňuje. Množství neologismů nás v příběhu zasazeném do kulturně vzdáleného prostředí nezarazí, jazyk románu je však zároveň v něčem drze antiiluzivní: nejen že autor neváhá sáhnout po slovech řeckého či latinského původu, setkáváme se i s výrazy z moderních jazyků. Několik nápadných přejímek z francouzštiny je, pravda, dáno prozaickou skutečností, že je do svého pojmosloví převzali anglosaští archeologové, ale přinejmenším jedna moderní výpůjčka je natolik nečekaná, že se ji tu nesluší prozradit. Jako překladatel jsem se rozhodl nestejnorodost originálu do velké míry zachovat, v něčem jsem se ale při redakci rád nechal umravnit Richardem Podaným — především mu děkuji za připomínku, že pro „travois“, konstrukce, na kterých Robinsonovi pralidé přepravují objemné náklady, máme v češtině krásné označení „smyky“.
Sílu Štorchovy představy o pravěku samozřejmě posilují také ilustrace, kterými jeho knihy provázel Zdeněk Burian; nakladatelství Planeta9 se na tento předobraz rozhodlo navázat a knihu obohatí o ilustrace Lubomíra Kupčíka, výrazného pokračovatele burianovské malířské linie.
Závěrem však připojme varování pro případ, že by Šaman díky uvedeným štorchovským paralelám působil jako ideální čtení pro malé školáky: najde se v něm dost sexu, zdravého, radostného a vzájemně uspokojivého, ale poměrně detailně popsaného — přístupnost ratolestem tedy posuďte dle vlastního nejlepšího vědomí a svědomí.