Před týdnem jsme na těchto stránkách informovali, že respektované akademické vydavatelství Cambridge University Press podlehlo tlaku čínské vlády a znepřístupnilo v Číně přes tři sta textů z odborného časopisu China Quarterly a stovky e-knih. Cambridge University Press zdůvodňovalo rozhodnutí stáhnout texty o Tibetu, Ujgurech nebo náměstí Nebeského klidu snahou ochránit další časopisy ze svého portfolia a jejich dostupnost v Číně.

Rozhodnutí se v akademických vodách i mimo ně setkalo s bouřlivou a pohoršenou odezvou. Vznikla i otevřená petice. Vydavatelství proto pár dní poté, co se informace o cenzuře dostaly na veřejnost, vzalo své rozhodnutí zpět: všechny texty jsou (zatím) opět pro uživatele internetu v Číně přístupné. Cambridge University Press se tak rozhodlo kvůli „dodržování zásady akademických svobod, na nichž je založena univerzita v Cambridge“. To bylo možné si přečíst na oficiálním profilu vydavatelství na největší čínské sociální síti Weibo. Prohlášení i oznámení rozhodnutí vrátit texty z něj ale za pár hodin zmizely.

Mezinárodní asociace vydavatelů (International Publishers Association, IPA) krok Cambridge University Press oceňuje. Prezident asociace Michiel Kolman zároveň vyzval čínskou vládu, aby respektovala postup vydavatelství a „netrestala je“. „Jsme si vědomi přítomnosti cenzury v Číně, ale zatím jsme ji ještě neregistrovali v akademické oblasti, takže máme obavy. Není to pro výzkum dobrá zpráva,“ dodává Kolman.

Členem IPA je i Svaz čínských vydavatelů a asociace s ním hodlá o celé záležitosti jednat. Vstup čínského člena do IPA byl v roce 2015 kontroverzní — například němečtí nakladatelé protestovali s tím, že se jedná o státní podniky s cenzurní praxí. Podle mluvčí IPA ale asociace s Číňany pravidelně „řeší spoustu záležitostí a toto se prostě stane jedním z bodů diskuse“.


Deník The New York Times musel zasáhnout do svého pověstného seznamu bestsellerů: na první příčku se dostala kniha, která tam zřejmě nepatří. Lani Saremová vydala Handbook for Mortals (Příručka pro smrtelníky), young adult román o „svobodomyslné hrdince z prastaré dynastie tarotových vykladačů, věštců a magiků, která cestuje do Las Vegas a nadpřirozenými silami si pomáhá k účasti v exkluzivní kouzelnické show“, začátkem srpna. V jeho půlce už se mohl pyšnit nálepkou „bestseller číslo jedna podle The New York Times“.

Slavný deník seznam bestsellerů rozesílá deset dní před jeho zveřejněním nakladatelům a dalším zainteresovaným v knižním byznysu. Když tento seznam minulý týden viděl spisovatel Phil Stamper a několik dalších autorů young adult, kteří v zámoří tvoří semknutou komunitu, zarazili se. O Lani Saremové a jejím románu téměř nikdo nevěděl, sociálními sítěmi — pro daný žánr nezbytnými — neproletěla žádná zmínka, Amazon hlásil nedostupné výtisky a vydavatelství románu vzniklo teprve před měsícem. Stamper proto společně s Twitterem začal pátrat po příčinách úspěchu knihy.

The New York Times sestavují svůj žebříček bestsellerů na základě tajné metriky, jejíž součástí jsou i prodejní data od vybraných, veřejnosti neznámých knihkupců po celých Spojených státech. Autoři a nakladatelé se už v minulosti pokusili tento systém „obehrát“ a nakupovali velké množství konkrétního titulu ve správných obchodech tak, aby kniha nakonec poskočila ve statistikách Timesů. Na podobné „propagační“ triky se dá dokonce najmout specializovaná firma. To se zřejmě stalo i tentokrát. Stamperovi se podařilo vypátrat, že všechny tři pobočky obchodního řetězce Barnes & Noble v Las Vegas obdržely po vydání Handbook for Mortals objednávky na dvacet devět výtisků — víc už by prý budilo podezření a muselo by se do zprávy pro The New York Times speciálně značit, čímž by se snižovaly šance zařazení titulu mezi bestsellery. Jeden knihkupec mimo Las Vegas hlásil dokonce jednorázovou objednávku osmdesáti sedmi kusů, podle serveru Publishers Weekly dokonce v jednom obchodě někdo objednal dvanáct set výtisků.

Newyorskému deníku nezbylo po povyku na sociálních sítích a informacích od knihkupců než debutový román Lani Saremové z žebříčku vyřadit.