Společnosti Google se toho nepovedlo jen málo. Jednou z takových pohrom byl projekt Google Glass, prapodivný hybrid mezi brýlemi, kamerou a dotykovým počítačem, který se navzdory masivní marketingové kampani, nebo možná kvůli ní, skoro neprodával. Hlavními výhradami konzumentů i technologických recenzentů byly obavy o soukromí a skutečnost, že nositel Google Glass vypadal jako úplný hňup. Projekt Google Glass se vrátil do testovací a designové fáze a s ním i zájem informačního a mediálního byznysu o technologie augmentované či rozšířené reality.

Tento zájem se v posledních měsících ale zase vrací, hlavně kvůli pokračujícímu vývoji na poli virtuální reality. Na lednové technologické přehlídce CES v Las Vegas byly k vidění nové a často revoluční modely přístrojů pro virtuální realitu a minulý týden v obsáhlé reportáži představil server The Verge nové chytré brýle od Intelu. A Vaunt, jak se nový vynález jmenuje, jsou především — brýle. Poučeni chybami Googlu se v Intelu snaží o produkt, který bude mít „nulový sociální dopad“, čili se nad jeho nošením nikdo nepozastaví. A také má Vaunt menší ambice — prostě (v tomto případě laserem přímo na sítnici nositele) bude zobrazovat text a jednoduchou grafiku.

„Teď s vámi mluvím a zdá se, že pro mě znamenáte opravdu hodně,“ říká jeden z hlavních vývojářů, „ale ve skutečnosti hraju jednoduchou hru.“ Na jeho nadsázku naráží i komentář z webu Good Ereader. Technologie virtuální a rozšířené reality totiž nemají přinést malou revoluci jen do oblasti počítačových her a marketingu, ale také v e-čtení nebo knihkupectví. Brýle od Intelu v sobě mají zabudovaný kompas a gyroskop a společně s GPS polohou spárovaného chytrého telefonu by mohly zobrazovat mnohem obsáhlejší informace o knihách v knihkupectví, literární ukázky na důležitých místech. Anebo by si lidé jednoduše mohli číst, i když nemají, nemůžou a neměli by.

Podobně se v posledních letech uvažuje nad využitím emulátorů virtuální reality. Namísto dnešního zobrazení e-knihy na obrazovce čtečky nebo chytrého telefonu už nyní můžou uživatelé vstupovat do virtuální reality a digitální kopii si nechat zobrazit jako (virtuálně) reálný svazek. Pokud budou v budoucnu dostupné dostatečně citlivé haptické rukavice, měl by být smyslový zážitek z virtuální četby srovnatelný s tím reálným.

Všechny vizionářské články ale jedním dechem upozorňují, že se musí vyřešit ještě spousta hardwarových i softwarových problémů, než se virtuální či augmentované čtení stane skutečností. Ve virtuální realitě začíná šíleně bolet hlava už z jedné přečtené stránky. Brýle od Intelu a dalších společností včetně Googlu, které se snaží do závodu o chytré brýle naskočit, zase nemají úplně jasný komerční model anebo zatím otevřenou softwarovou platformu (jako například systém Android), takže vývojáři třetích stran neví, co s nimi. Zatím tedy pořád vede technologie od Johannese Gutenberga, od jehož úmrtí v minulém týdnu uplynulo 550 let.


Obchod s e-knihami podle statistik už dosáhl svého vrcholu a elektronické čtení někde dokonce lehce ustupuje, i tak se na e-knižním trhu ve Spojených státech dějí velké věci: o svůj podíl se hlásí kanadský výrobce čteček a distributor e-knih Kobo a obnovenou snahu projevil i Apple.

Americkému trhu dominuje internetový obchod Amazon, který v roce 2017 prodal 83 procent všech e-knih. Podíl Applu na prodaných e-knihách se pohybuje kolem deseti procent a Kobo je téměř neviditelné (naopak jinde ve světě má podíl na e-knižním trhu mnohem výraznější).

Podle časopisu Forbes chystá Apple novou verzi své prodejní aplikace iBooks, z níž se stane jednoduše Books. Applu prý nejde ani tak o zvýšení prodejů, jako spíš o udržení aktuální a různorodé nabídky napříč svou mediální nabídkou – a tím pádem i udržení klientů na svých platformách. Novinky od Applu tak s největší pravděpodobností budou mít spíš marketingový a designový charakter a zaznamenají je s největší pravděpodobností hlavně stávající zákazníci.

U Kobo se připravuje zásadnější krok – strategické partnerství s maloobchodním gigantem Walmart. To je součástí širšího plánu na společných operacích Walmartu a japonské korporace Rakuten (která od roku 2012 vlastní právě i Kobo).

Pro Kobo je spojenectví s Walmartem důležité kvůli dostupné síti prodejen. Kanadský e-knižní distributor měl v začátku smlouvu s knihkupeckým řetězcem Borders – ten ale v roce 2011 zkrachoval. Kobo se poté pokusilo vytvořit síť nezávislých knihkupectví, což se ale ukázalo jako příliš náročné. Obchody Walmartu proto představují další příležitost, jak dostat čtečky a s nimi přístupy k e-knihám na americký trh.

Walmart naopak vstoupí na ten e-knižní a bude moct ještě víc konkurovat Amazonu. Největším tahákem má být spojená nabídka tištěné a elektronické verze jednoho titulu. Kobo dokonce koupilo startupový projekt Shelfie (shelf znamená v angličtině polička), který vyvinul technologii umožňující nákup e-knihy při vyfocení její tištěné verze.

Amazon se o něco podobného pokoušel, ale program MatchBook neuspěl hlavně kvůli nezájmu a odporu nakladatelů. Walmart by podle Forbesu podobné problémy mít neměl. Jedním z důvodů je právě rostoucí odpor nakladatelů k Amazonu a vůle posílit konkurenční prostředí na knižním trhu ve Spojených státech.