Za koncepci považujeme naše sliby

V Brně minulý týden začal nový projekt „Kdopak přečte pohádku“. Senioři v jeho rámci chodí do mateřských školek předčítat či vyprávět malým dětem a ty na oplátku budou navštěvovat seniory v pečovatelských domech, mluvit s nimi a trávit s nimi čas. Projekt inicioval Petr Kalousek z hnutí Žít Brno.

Jak vás projekt „Kdopak přečte pohádku“ napadl? Užší soužití, respektive společné aktivity nejmladší generace a seniorů jsou zcela běžnou a osvědčenou záležitostí na mnoha místech. U nás je vše zatím na začátku, ale právě proto je třeba se tomu věnovat. V případě daného projektu jsem se inspiroval na popud kolegy Závodského v jiných městech, kde již podobné aktivity probíhají. Navíc jsme myšlenku čtení ve školkách doplnili o plánované „reciproční“ návštěvy dětí v zařízeních pro seniory. Kdo všechno se na projektu podílí? Projekt koordinuje radnice městské části Brno-střed, účastnit se mohou mateřské školy z městské části, ale v případě ohlasu odjinud rádi zapojíme kohokoli, kdo projeví zájem. Už se nám třeba přihlásila soukromá dětská skupina a věřím, že se můžeme těšit na další zájemce. Stejně tak hledáme další lidi, kteří by byli ochotni věnovat pár desítek minut svého času a udělat tak radost těm nejmenším a snad i sobě. Ti se můžou jednoduše přihlásit na radnici nebo na webu. Pro zájemce to znamená především ochotu se zapojit, žádné další nároky nejsou s pohádkovým programem spojeny. Rozsah spolupráce je také vždy přizpůsoben časovým možnostem účastníků.

Patronkou projektu je spisovatelka Kateřina Tučková, foto: Vojtěch Vlk

Patronkou projektu je spisovatelka Kateřina Tučková, foto: Vojtěch Vlk

Co si od projektu „Kdopak přečte pohádku“ jako městský zastupitel slibujete? Slíbili jsme našim voličům, že se o toto téma budeme zajímat, tyto aktivity jsou také obsaženy v programovém prohlášení rady městské části, jejímž jsem členem. Má to totiž smysl a přináší to radost a užitek všem zúčastněným. Brno v poslední době dělá spoustu novátorských věcí v sociálně-kulturní oblasti, vzpomeňme třeba Housing first. Je čtení dětem součástí nějaké širší koncepce? Společně s kolegy se snažíme v týmu pracovat na věcech, o kterých se domníváme, že mohou být prospěšné. Každý tak činí ze své úrovně a podle svých možností. Bude to zase znít nepopulárně, ale za tu širší koncepci opravdu považujeme sliby, které jsme dali. Brno nedávno nabídlo Magnesii Liteře, která přišla o grantovou podporu v Praze, možnost spolupráce, kterou organizátoři s díky odmítli. Byl to jen jednorázový nápad, nebo byste rádi viděli v Brně čilejší literární ruch? Za smysluplnou považujeme každou aktivitu, která dává lidem nějaký pozitivní zážitek, vědomost, kousek ponaučení nebo radost. Vzhledem ke svému oboru samozřejmě pro toto cítím velký prostor právě v kultuře. Je jedno, jestli se jedná o výtvarné umění, hudbu nebo literaturu. Všechno to má velký význam a je to důležitější, než si nemalá část populace myslí. Naším úkolem je to trpělivě vysvětlovat a na dobrých příkladech ukazovat smysluplnost aktivit s kulturou souvisejících. V Brně je všeobecně čím dál čilejší kulturní ruch, a to ve všech jeho odvětvích. Ať už se jedná o nezávislé umění, klubovou scénu, drobné, ale stejně tak důležité komunitní aktivity. Těmto všem je třeba v rámci možností pomáhat nebo se alespoň snažit odklízet překážky, které by se jim mohly objevit v cestě. Z velkých projektů věřím, že se podaří postavit nový koncertní sál, a v případě literatury, na kterou se ptáte, se snad podaří posunout k realizaci myšlenku literárního domu.