První ročník Ceny literární kritiky už zná nominované v obou kategoriích, próze i poezii. V próze zaujali tři debutanti a v poezii tři básnířky.
Henri Bergson vytvořil filosofii času, o niž se opírala i řada literátů 20. století. Loni u nás vyšel Bergsonův slavný „Esej“ v překladu filosofa Jakuba Čapka. Jak překladatel říká, Bergsonův rozbor zkušenosti času vykazuje filosofické i literární kvality.
Nejnovější román ze světa Rychlých šípů je detektivkou nejen pro děti, která invenčním způsobem navazuje na původní dílo Jaroslava Foglara. Zdá se, že v českém prostředí s románem „Život a smrt Maxmiliána Drápa“ konečně vzniká reprezentativní příklad toho, jak produktivně pracovat s výrazným…
Rádi se chlácholíme tím, jak jsme výjimeční. Česká tenistka se propinká do osmifinále, a „svět už se zatajeným dechem sleduje její spanilou jízdu“. Ne, nesleduje. Také jsme vynalezli kontaktní čočky. A to jako stačí? ptá se Aleš Palán ve svém novém sloupku Vlastiběda.
„Today no music!“ prohlásil ve svém pravidelném videoblogu David Lynch 11. prosince 2022, v den, kdy zemřel jeho dvorní skladatel Angelo Badalamenti. Ve čtvrtek 16. ledna, kdy nás ve věku 78 let opustil sám Lynch, se chtělo napsat: „Tonight no dreams!“ nebo možná „Today no coffee“?
Na začátku minulého století světovou senzaci vyvolal kůň, který uměl počítat. V Berlíně se dokonce na popud německého císaře v roce 1904 sešla speciální vědecká komise, aby koně vyzkoušela a prověřila, zda nejde o podvod.
V edici s podvratným názvem Apoikia nakladatelství Herrmann & synové vycházejí eseje Hannah Arendtové. Politická filosofka často píše o válce, odmítá však být myslitelkou smrti. Její vzdor je patrný i v nově přeložených textech ze sedmdesátých let. Nestárnou.
V anketě uspořádané Památníkem národního písemnictví / Muzeem literatury ve spolupráci s projektem Identita vybrala odborná veřejnost 10 nejkrásnějších českých knih století.
S českým experimentálním filmařem a hudebníkem Martinem Klapperem, jenž je už čtyři dekády usazený v Kodani, hovoříme o jeho experimentální filmové tvorbě, nacházení filmového materiálu a dánském pornu.
V neděli 5. 1. zemřel významný český historik, medievalista František Šmahel, autor čtyřsvazkové „Husitské revoluce“. Ohlíží se za ním Pavel Soukup, současný ředitel Centra medievistických studií, které Šmahel v roce 1998 spoluzakládal.
Starověkou bohyni, novověkou královnu a současnou vypravěčku spojuje touha po intenzivním prožívání i nechuť ke „kamenné věčnosti“, tj. být vsazena do předem daného obrazu, píše o sbírce Radky Rubiliny „Balčik“ Andrea Popelová.
Zatímco v leckom technologie vzbuzují stále hlubší podezíravost, ne-li paniku z tvůrčí dekapitace, Dita Malečková, filozofka a expertka na umělou inteligenci, loni vydala prózu, v níž se s AI rovnou dělí o autorství.