ukázka

Cosi podivného v mé hlavě

Ukázka z posledního románu tureckého nobelisty Orhana Pamuka. Na rozdíl od většiny svých předchozích děl Pamuk tentokrát opouští prostředí poevropštěné istanbulské smetánky a vydává se mezi migranty a nádeníky z okrajových částí Istanbulu.

Praskliny

Když se na Zem snese malý kulovitý útvar, není člověka, v němž by tento jev nevzbudil očekávání. Koule sice levituje pár desítek centimetrů nad povrchem a je podivuhodně rezistentní vůči jakýmkoli pokusům o její přesun či zničení, ale jinak z ní nic nevychází. Nikomu a ničemu neškodí, ale ani…

Turbulence

Velká iluze

Esej o minulosti a budoucnosti Evropské unie od britského historika Tonyho Judta, postavená na přednáškách z roku 1995.

Amulet

Ukázka z románu Amulet, volně navazujícího na Divoké detektivy, jedno z nejznámějších děl chilského spisovatele Roberta Bolaña.

Zavařeniny

Povídka polské prozaičky a nobelistky Olgy Tokarczukové z nového souboru Bizarní povídky.

Rozsypaná slova

Být novinář, spisovatel a Žid v Praze za druhé světové války, neprchnout, nýbrž vytrvat ve své zemi, znamená stavět hrdlo svému katovi na odiv. Kdo je ale katem a kdo obětí? Ukázka z románu Martina Daneše o Karlu Poláčkovi.

Prezident lidskosti

Ukázka z monografie o Emilu Háchovi, která se soustředí nejen na roli prezidenta druhé republiky a protektorátu Čechy a Morava, ale i na celý jeho život od jihočeského dětství přes působení mladého právníka a vlastence spojeného s českou samosprávou v habsburské monarchii až po roli nejvyššího…

Ondřej Sekora

Ondřej Sekora (1899—1967) byl významný ilustrátor a tvůrce dětských knih, jehož nejslavnější hrdiny dodnes zná v podstatě každé malé dítě. Současně zanechal nepřehlédnutelnou stopu v dějinách české žurnalistiky, sportu, divadla, audiovizuálních médií či komiksu a obecně patří k nejzásadnějším…

Československo. Stát, který zklamal

Britská historička Mary Heimannová se ve své rozsáhlé knize pokusila zbavit dějiny Československa mýtů, a postavila je proto především na narativu národních menšin a jejich vztahu k umělé „československé“ většině. Hlavním tématem se pro ni tedy stává střetnutí nikdy neuspokojených nacionalismů,…

Sbohem, přízraky

Když jí bylo třináct, její otec beze stopy zmizel. V 6.16 ráno jednou vstal a odešel navždy. Otec, který není ani živý, ani mrtvý, se pravidelně objevuje v jejích nočních můrách a dokonce se jí začne zjevovat jako přízrak za bílého dne. Ukázka z oceňovaného románu italské prozaičky Nadii Terranovy.

Zrození lidu v české kultuře 19. století

Mýtus lidu jako základu národa tvořil páteř národního hnutí a obecné přijetí národní identity přímo určovalo úspěch utváření moderního českého národa. Autorský tým historiků umění, literatury a kultury v nové knize mapuje genezi tohoto mýtu i jeho význam.