27/09/2022 | zprávy |

Akty vzdoru

Další knižní zákazy, tentokrát na Filipínách. Hvězdy na ukrajinském knižním festivalu Lviv BookForum. Sedmý ročník Ceny Václava Buriana.

Filipínští nezávislí autoři a nakladatelé se dostávají do problémů kvůli údajným vazbám na komunistickou stranu. Zastánci svobody projevu se obávají, že nová vláda Ferdinanda Marcose bude pokračovat v zásazích proti nezávislým médiím ve snaze zakrýt historii brutální diktatury jeho otce, Ferdinanda Marcose staršího, a také bývalého filipínského prezidenta Rodriga Duterteho, kteří oba prosazovali tvrdou politiku vůči médiím.

V srpnu vydala Komise pro filipínský jazyk (KWF) memorandum vyzývající k odstranění knih obsahujících „podvratný, protimarcosovský a protiduterteovský obsah“ z veřejných knihoven. V prohlášení se tvrdí, že předseda komise Arthur Casanova schválil knihy bez jejího souhlasu s tím, že se jedná o knihy zaměřené na „lingvistiku, gramatiku a etnografii“. Výbor komisařů označil jeho kroky za „nezákonné“ a za „útok proti vládě“.

Dalším nedávným příkladem bylo virální YouTube video, v němž jedna z podporovatelek diktátorského režimu označila více než tucet knih filipínských autorů za protivládní, protože tematicky nebo jen zmínkou odkazovaly ke Komunistické straně Filipín. V reakci na to přešli uvědomělí Filipínci na Twitter s hashtagem #HandsOffOurLibraries a vytvořili webovou stránku, která dokumentuje „řádění knižní cenzury“ v různých provinciích.

Minulý rok filipínská vládní pracovní skupina pro „ukončení místního komunistického ozbrojeného konfliktu“ spolupracovala s armádou na odstranění knih — považovaných za protivládní — z knihoven státních akademických institucí. Většina těchto knih dokumentovala komunistické povstání na Filipínách a mírová jednání s komunistickou stranou.

Další ze zásahů se odehrál na začátku letošního roku, kdy šéf národní zpravodajské agentury obvinil nakladatelství dětských knih Adarna House z „radikalizace“ filipínské mládeže. Adarna House vytvořil sbírku dětských pohádkových knížek o éře stanného práva a brutální diktatuře otce současného prezidenta Ferdinanda Marcose staršího. Kurátorská sbírka byla reakcí na veřejnou poptávku po knihách, které by vzdělávaly mladší generaci Filipínců o zločinech a korupci během dvou desetiletí vojenské vlády.

Cristina Palabay, generální tajemnice skupiny pro lidská práva, v nedávném prohlášení uvedla, že státem podporovaný zásah proti knihám je pokusem „odepřít veřejnosti tolik potřebnou literaturu a materiály, které podporují kritické myšlení a znalosti o filipínské historii a jazyce“. Faye Cura, zakladatelka nezávislého feministického nakladatelství Gantala Press, prohlásila, že intenzita útoků státu je ukazatelem toho, jak moc je vláda ohrožena kulturním hnutím bojujícím proti historickému revizionismu a dezinformacím.


Spisovatelé včetně držitele Nobelovy ceny Abdulrazaka Gurnaha a držitelky Bookerovy ceny Margaret Atwood se po boku ukrajinských autorů objeví na lvovském knižním festivalu Lviv BookForum, který spolupracuje s festivalem Hay při vysílání této události do celého světa. Lviv BookForum je největší ukrajinský knižní festival a bude se konat hybridně od 6. do 9. října, všech patnáct festivalových akcí bude vysíláno zdarma online a všechny budou opatřeny ukrajinskými a anglickými titulky.

Ředitelka Hay festivalu Cristina Fuentes La Roche uvedla, že program „je aktem vzdoru, výzvou těm, kdo by chtěli omezit svobodu projevu a tolerantní výměnu myšlenek, a také katalyzátorem globální změny“. Na programu tak bude například rozhovor Margaret Atwood s ukrajinským psychologem Jurijem Prochaskem, turecká spisovatelka Elif Shafak v rozhovoru s ukrajinskou spisovatelkou Katerynou Kalytko a s izraelským antropologem Juvalem Noachem Hararim a rozhovor Neila Gaimana s ukrajinskou novinářkou Sevgil Musajevovou. Loňský nobelista Gurnah bude diskutovat o postkolonialismu s ukrajinskou historičkou Olenou Stiazhkinou a mexickou aktivistkou Lydií Cacho.

Gaiman prohlásil, že pokračování tradice festivalu v této době je „odvážný akt odporu a umožňuje spisovatelům, jako jsem já, být solidární se spisovateli a čtenáři z Ukrajiny“.


Výbor pro Cenu Václava Buriana a Muzeum umění Olomouc pořádají už sedmý ročník Ceny Václava Buriana Olomouc, který vybírá ze soudobé lyriky z České republiky, Polska, Slovenska, Německa a nově také Běloruska. Mezinárodní porotu letos tvoří Zofia Bałdyga, Petr Borkovec, Lena Dorn, Mária Ferenčuhová, Sjarhej Smatryčenka a Tomáš Tichák.

V kategorii Za poezii jsou v letošním ročníku nominovaní polská básnířka Anna Adamowicz (1993), slovenská básnířka a prozaička Dominika Moravčíková (1992), český básník a slamer Tim Postovit (1996), německý básník Christian Filips (1981) a běloruská básnířka Maryja Martysevič (1982). Cenu v kategorii Za kulturní přínos ke středoevropskému dialogu převezme slovenský spisovatel a publicista českého původu Martin M. Šimečka (1957).

V rámci hlavního programu proběhne básnické čtení všech nominovaných a debata porotců. Vše se koná tradičně na svátek sv. Václava 28. září v Olomouci a je součástí programu Středoevropského fóra. Letošní ročník se uskuteční v Besedním sále Muzea moderního umění. 

Cena Václava Buriana Olomouc navazuje na odkaz olomouckého novináře, polonisty a básníka Václava Buriana (1959—2014). Prvním laureátem v kategorii Za poezii se roku 2016 stal český básník Milan Děžinský, cenu v kategorii Za kulturní přínos ke středoevropskému dialogu získal polský bohemista, překladatel a publicista Aleksander Kaczorowski. Loni v kategorii Za poezii zvítězil český básník a performer Ondrej Macl a laureátem druhé kategorie se stal rakouský spisovatel a polonista Martin Pollack.