Devadesátá léta jsou dnes stejná zkratka jako třeba ta padesátá, šedesátá či následující dvacetileté normalizační „bezčasí“. Radek Diestler jde v knize „Dekáda naplno“ hlouběji. Ale možná ne dost. Více v recenzi Zdeňka Staszka.
Básnická tvorba Josefa Bartáka se nachází právě na té hraně, na kterou člověk musí vyšplhat, aby se z ní potom rozeklaně rozhlížel po celý život. Jeho básně představujeme v rubrice Nová jména.
Nakladatelství Argo před Vánoci vydalo v jednom svazku slavnou románovou trilogii Samuela Becketta Molloy, Malone umírá a Nepojmenovatelný. Více v rozhovoru s překladatelem a filozofem Martinem Pokorným, který vydání doplnil svým doslovem.
Nulová sazba DPH na knihy, nedostupná díla ke čtení, nové literární podcasty a ocenění uznávané spisovatelky. Na první pohled optimistický začátek roku 2024 kalí spravedlivé rozhořčení českých překladatelů.
Rubriky Federácia se od lednového čísla ujímá slovenský publicista a šéfredaktor měsíčníku Kapitál Tomáš Hučko. Svoji pravidelnou stránku otevírá zostra — koňskými výkaly.
Jednu z nejvýraznějších próz loňského roku napsala rusistka a překladatelka Alena Machoninová. Její „Hella“ se řadí mezi autofikce, ale na všechno jde ještě trochu jinak. S autorkou mluvíme o současném Rusku, životě s texty a domově.
Svobodova nová sbírka nese typické rysy postmoderní poetiky: anestetičnost, fragmentaritu, tekutost. Také je ale plná lidské nejistoty, existenciálních problémů a lásky.
Alespoň jedná dobrá zpráva z Šafaříkovy ulice: nakladatelství Fra pokračuje ve vydávání Rolanda Barthese. Po Světlé komoře, Říši znaků a knize Roland Barthes o Rolandu Barthesovi se na sklonku loňského roku objevil Deník smutku.
V lednu a únoru proběhne další část projektu Host Masterclasses. Těšit se můžete na umělkyni Kateřinu Šedou a filozofku Alici Koubovou. Host Masterclasses je koncipovaný jako série přednášek, ve kterých výrazné osobnosti kulturního života hovoří o své profesi i životě.
Z knihkupectví musí být staženo nelegální pokračování „Pána prstenů“. Knihovny ve světě trápí štěnice a kyberútoky. Výzkumy tvrdí, že z papíru čteme daleko lépe než z obrazovky. Přinášíme další porci zpráv ze světa.
Nynější překlad rozhovorů, které s Eugènem Ionescem v roce 1977 vedl literární kritik Claude Bonnefoy, se může jevit jako opožděný krok. Stačí se ale začíst a je po pochybách.
Horského kniha je v mnoha polohách „whitmanovsky“ svůdná. Pojímá poezii jako hořečnatě vizionářskou cestu, na níž se verše jen tak tak neutrhnou z řetězu básníkovy imaginace. Neklid, nervozita, permanentní napětí. Horský napsal debut, který by v aktuální produkci neměl zapadnout.