Čeština za časů korony

Příchod nemoci covid-19 způsobil velkou změnu v mnoha oblastech našeho života: ovlivnil nejen zdravotnictví a společenský život většiny z nás, ale proměnil i náš jazyk. Vznikla tak slova jako haranténa, promordor nebo covidiot.

Lidé pohotově zareagovali na aktuální situaci, a tak se dva roky pandemie odrazily v záplavě většinou velmi vtipných jazykových projevů na sociálních sítích a také v každodenní neformální komunikaci. Pro jazykovědce je úžasné pozorovat, jak jediné téma tak dramaticky ovlivňuje češtinu a stává se v poměrně krátkém časovém úseku výraznou součástí naší komunikace.

Zaměříme se na neoficiální texty, které jsou pestřejší (jak dokládá Čeština 2.0), a tudíž zajímavější pro běžného uživatele. V soukromé neformální komunikaci obecně a zejména na sociálních sítích se objevují nespisovná slova stylisticky příznaková, expresivní, příležitostná, určená k pobavení okruhu přátel či spolupracovníků. Jazyková tvořivost zde nemá meze. Třeba jen pro roušku zachycuje Čeština 2.0 čtrnáct různých výrazů. Možná jste už slyšeli výrazy jako náhubek nebo mateřírouška (rouška ušitá matkou), k méně známým patrně bude patřit čumáčník, ksichtenka, papulodekl nebo hanadr. Rovněž existuje více výrazů pro koronavirus (např. koronáčkoronákkoronavýr) či covid-19 (čínská rýmička/breberka, wuchanvir), karanténu (karoška, haranténa, tj. pobyt dětí doma při uzavření škol), místa s velkým rizikem nákazy (virotéka, promordor) a osoby, které roušky či respirátory (respíky, respoše) nosí (rouškomil), či naopak ignorují (bezrouškař, pantáta bezroušek, covidiot). 

foto: Čeština 2.0

foto: Čeština 2.0

Základ koro(na)- je navíc velmi frekventovaný při vytváření složenin, např. koronakrizekoronavakcínakoronavíkendkoro(na)prázdniny nebo koronašílenství. Na jazykovou hravost českých mluvčích i radost z kreativity ukazují neobvyklé výrazy domahnij, prdom, houmáč, houmáček (práce doma); nudlobraní, šťourando grando (PCR test).

Úlevu od psychicky náročné situace přinášejí také slovní hříčky, tzv. korovtipy a korosloví. Jde o obměny frazémů, které přinášejí aktuální (nezřídka černý) humor: Člověk míní, koronavirus mění. Kolik roušek máš, tolikrát jsi člověkem. Rouška kvapná — málo platná. Lepší rouška v hrsti než respirátor na střeše. Nikdo přece nechce, aby jedinou pozitivní věcí jeho dne byl test na koronavirus. Veselé mysli je třeba koro nekoro. 

Na závěr uvedeme další autentické příklady svědčící o jazykové vynalézavosti Čechů. Výsledky soutěže školáků o nejlepší aktualizované názvy pohádek přinesly například tyto novinky: Dezinfekce nad zlato, Tři roušky pro Popelku, Šíleně pozitivní princezna, S testy nejsou žerty, Princezna se zlatou rouškou na nose. A v nabídce jednoho pražského minipivovaru v letech 2020—21 nechyběly druhy piv jako Druhá vlna, Třetí vlna, Čtvrtá vlna, Lock down, Vakcína, Sputnik, Druhá dávka, Rozvolňovač, ImunIPA, ResPivátor, Nouzový zelenáč, Třetí dávka.

O češtině v době koronavirové bylo napsáno již mnoho a jistě ještě napsáno bude. Většina slov spojených s epidemií zanikne, protože reagují na aktuální situaci a nemají obecné využití. Věřme, že z covidu-19 se již brzy stane vzpomínka a výrazy s ním spojené poslouží pouze jako svědectví té doby. Potěšující je — a musíme to ocenit —, že ani v této nelehké době Češi neztratili svůj pověstný smysl pro humor a prokázali pozoruhodnou schopnost veselé i smutné skutečnosti vtipně pojmenovat a v náročné situaci najít úlevu při jazykové hře. Doufejme, že tuto sympatickou schopnost budou čeští mluvčí moct příště využít za příznivějších okolností!

Autorka pracuje v Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.