Cesta Technomojžíše do země zaslíbené

Píše a kreslí psychomagik Jodorowsky. Ocitáme se ve vesmírném korábu ve tvaru dvou spojených prstenů. Jeho kapitánem je nejvyšší technokněz Albíno, který se právě dává do psaní pamětí. A to na samém počátku svého příběhu, u své matky.

Můj příběh začal tehdy, když Ulridž Rudý zaútočil na posvátný asteroid, kde se ukrývala Panefa, má budoucí matka, mladá panna legendární krásy určená osudem k tomu, aby se stala orákulem imperiálního domu.

Piráti zaútočili a zdevastovali celou planetu. Panefu znásilnili tři jejich velitelé, a ona tak později porodila tři děti tří různých ras. Komiks je spojením tří příběhů. V prvním plánu sledujeme Albína, jenž na palubě lodi, jejíž posádku tvoří půl milionu jeho žáků, diktuje své paměti. Jeho loď má namířeno k zaslíbené zemi, pryč od technokratického světa, který, jak se zdá, si podmanil vše. V pamětech potom sledujeme další dva příběhy. Prvním je Albínův vzestup do řádu technokněží a odhalení celé technokracie známého světa. Ve druhém sledujeme příběh jeho rodiny, matky Panefy a dvou sourozenců. Díky vzpomínkovému formátu máme jistotu, že mladý Albíno své nesnáze přežije, aby se mohl stát vypravěčem. Ovšem v rovině, která je vyprávěcí a v níž Albíno putuje, jsou rovněž momenty, kdy je mu usilováno o život, a tak zároveň stále hrozí, že příběh zůstane nedopovězen. Příběh je na první pohled variací na osud Mojžíše a vyvedení Židů z Egypta. I čtenář neznalý biblického příběhu pozná alespoň základní podobnosti a odkazy, jako je například Albínovo rozestoupení nekonečné zdi jako Mojžíšovo rozestoupení Rudého moře. Biblická inspirace je jednoduše čitelná, jelikož je několikrát užito přímého slovního odkazu k Mojžíšovi, zde označovanému jako Paleomojžíš. Podobný způsob označování naší kultury v žánru sci-fi je použit například v Zamjatinově románu My. V obou dílech se představuje nová kultura, která však nemůže být zobrazena bez ohledu na kulturu současnou a musí k ní nutně neustále odkazovat.

A tím se dostáváme k tomu nejpodstatnějšímu — jakou verzi světa nám Technokněží představují. Jedná se o svět, v němž je vše biologické marginalizováno a mizí a v němž jsou za nejdůležitější považovány technické vymoženosti. Jodorowsky hovoří přímo k naší současnosti (původní komiks vycházel v letech 1998—2006). Technokracie zde představuje zhoubu a vede k neotřesitelné a nekontrolovatelné moci, k zahlcení světa a zahlcení vesmíru, k pokusu ovládnout přírodu a potlačit ji. Sledujeme technologický epos, v němž se jeden mladý idealista snaží vyvést ty moudré a osvícené do zaslíbené země. Technologie je silná a mocná a ovládá polovinu galaxie. Proti tomu však sledujeme příběh připomínající dobrodružné romány. Panefa od porodu trojčat prahne po pomstě a přísahá, že násilníky vykastruje. Celý její příběh směřuje k tomuto cíli. Spolu s dalšími cestují z planety na planetu, a i když se může zdát, že celá galaxie je uchvácena technologickou mocí, jejich cesty vedou barbarským světem. Narážejí na piráty, amazonky, náboženské kulty a podivné pouštní národy. Kresba i barvy působí ploše, až strojově chladně, jako by záměrně navozovaly atmosféru přetechnizovaného světa, z něhož se Albíno snaží uniknout. Kresba je detailní a syrová, ovšem právě počítačový coloring Freda Beltrana působí nepřirozeně, a kazí tak celé dílo. Výborná je práce s panelovými přechody i struktura panelových rámů. Časté půlstránkové panely pak dávají vyniknout obrovské rozloze zachycených objektů a míst. Technokněží Alexandra Jodorowského a Zorana Janjetova jsou patnáctým svazkem řady Mistrovská díla evropského komiksu, kterou od roku 2010 vydává nakladatelství Crew. Snahou nakladatele je přivést v této řadě na český trh překlady zásadních komiksových knih z Evropy. Díky této edici tak mohli čeští komiksoví fanoušci číst díla jako Incal, Blacksad či Věčná válka. Kritiku si zaslouží pouze nepoměr, v jakém jsou jednotlivé komiksové kultury zastoupeny. Dosud totiž převažují hlavně díla francouzská. Technokněží jsou zároveň pátým Jodorowského dílem vydaným v této edici a současně třetím ze světa Incalu. Dalšími jsou právě IncalKasta metabaronů. Pro dobré porozumění není nutné znát předchozí příběhy univerza. Do světa, který Jodorowsky stvořil, se dá vejít bez předchozích signalizací. Vše je vysvětleno, a čtenáři tak nebude připadat, že se v pozadí za dobrodružstvím Albína a jeho rodiny skrývá ještě další linka určená jen čtenářům předchozích knih. Příběhy na sebe přímo nenavazují, propojuje je jen univerzum a jeho hierarchie. Svět Alejandra Jodorowského se pomalu doplňuje. V edici Mistrovská díla evropského komiksu vyšlo pět svazků jeho komiksů, v nakladatelství Argo vycházejí další. Je to báječná zpráva pro milovníky komiksu, protože svět, který Jodorowského díla vytvářejí, je plný variabilit a neustále nabízí nové vstupy. Svět Incalu se tak rovněž doplňuje a v letošním roce se rozroste ještě o poslední svazek série Po Incalu.
Alejandro Jodorowsky — Zoran Janjetov: Technokněží, přeložil Richard Podaný, Crew, Praha 2017