Cesta Technomojžíše do země zaslíbené

Můj příběh začal tehdy, když Ulridž Rudý zaútočil na posvátný asteroid, kde se ukrývala Panefa, má budoucí matka, mladá panna legendární krásy určená osudem k tomu, aby se stala orákulem imperiálního domu.

Piráti zaútočili a zdevastovali celou planetu. Panefu znásilnili tři jejich velitelé, a ona tak později porodila tři děti tří různých ras. Komiks je spojením tří příběhů. V prvním plánu sledujeme Albína, jenž na palubě lodi, jejíž posádku tvoří půl milionu jeho žáků, diktuje své paměti. Jeho loď má namířeno k zaslíbené zemi, pryč od technokratického světa, který, jak se zdá, si podmanil vše. V pamětech potom sledujeme další dva příběhy. Prvním je Albínův vzestup do řádu technokněží a odhalení celé technokracie známého světa. Ve druhém sledujeme příběh jeho rodiny, matky Panefy a dvou sourozenců. Díky vzpomínkovému formátu máme jistotu, že mladý Albíno své nesnáze přežije, aby se mohl stát vypravěčem. Ovšem v rovině, která je vyprávěcí a v níž Albíno putuje, jsou rovněž momenty, kdy je mu usilováno o život, a tak zároveň stále hrozí, že příběh zůstane nedopovězen. Příběh je na první pohled variací na osud Mojžíše a vyvedení Židů z Egypta. I čtenář neznalý biblického příběhu pozná alespoň základní podobnosti a odkazy, jako je například Albínovo rozestoupení nekonečné zdi jako Mojžíšovo rozestoupení Rudého moře. Biblická inspirace je jednoduše čitelná, jelikož je několikrát užito přímého slovního odkazu k Mojžíšovi, zde označovanému jako Paleomojžíš. Podobný způsob označování naší kultury v žánru sci-fi je použit například v Zamjatinově románu My. V obou dílech se představuje nová kultura, která však nemůže být zobrazena bez ohledu na kulturu současnou a musí k ní nutně neustále odkazovat.

A tím se dostáváme k tomu nejpodstatnějšímu — jakou verzi světa nám Technokněží představují. Jedná se o svět, v němž je vše biologické marginalizováno a mizí a v němž jsou za nejdůležitější považovány technické vymoženosti. Jodorowsky hovoří přímo k naší současnosti (původní komiks vycházel v letech 1998—2006). Technokracie zde představuje zhoubu a vede k neotřesitelné a nekontrolovatelné moci, k zahlcení světa a zahlcení vesmíru, k pokusu ovládnout přírodu a potlačit ji. Sledujeme technologický epos, v němž se jeden mladý idealista snaží vyvést ty moudré a osvícené do zaslíbené země. Technologie je silná a mocná a ovládá polovinu galaxie. Proti tomu však sledujeme příběh připomínající dobrodružné romány. Panefa od porodu trojčat prahne po pomstě a přísahá, že násilníky vykastruje. Celý její příběh směřuje k tomuto cíli. Spolu s dalšími cestují z planety na planetu, a i když se může zdát, že celá galaxie je uchvácena technologickou mocí, jejich cesty vedou barbarským světem. Narážejí na piráty, amazonky, náboženské kulty a podivné pouštní národy. Kresba i barvy působí ploše, až strojově chladně, jako by záměrně navozovaly atmosféru přetechnizovaného světa, z něhož se Albíno snaží uniknout. Kresba je detailní a syrová, ovšem právě počítačový coloring Freda Beltrana působí nepřirozeně, a kazí tak celé dílo. Výborná je práce s panelovými přechody i struktura panelových rámů. Časté půlstránkové panely pak dávají vyniknout obrovské rozloze zachycených objektů a míst. Technokněží Alexandra Jodorowského a Zorana Janjetova jsou patnáctým svazkem řady Mistrovská díla evropského komiksu, kterou od roku 2010 vydává nakladatelství Crew. Snahou nakladatele je přivést v této řadě na český trh překlady zásadních komiksových knih z Evropy. Díky této edici tak mohli čeští komiksoví fanoušci číst díla jako Incal, Blacksad či Věčná válka. Kritiku si zaslouží pouze nepoměr, v jakém jsou jednotlivé komiksové kultury zastoupeny. Dosud totiž převažují hlavně díla francouzská. Technokněží jsou zároveň pátým Jodorowského dílem vydaným v této edici a současně třetím ze světa Incalu. Dalšími jsou právě Incal a Kasta metabaronů. Pro dobré porozumění není nutné znát předchozí příběhy univerza. Do světa, který Jodorowsky stvořil, se dá vejít bez předchozích signalizací. Vše je vysvětleno, a čtenáři tak nebude připadat, že se v pozadí za dobrodružstvím Albína a jeho rodiny skrývá ještě další linka určená jen čtenářům předchozích knih. Příběhy na sebe přímo nenavazují, propojuje je jen univerzum a jeho hierarchie. Svět Alejandra Jodorowského se pomalu doplňuje. V edici Mistrovská díla evropského komiksu vyšlo pět svazků jeho komiksů, v nakladatelství Argo vycházejí další. Je to báječná zpráva pro milovníky komiksu, protože svět, který Jodorowského díla vytvářejí, je plný variabilit a neustále nabízí nové vstupy. Svět Incalu se tak rovněž doplňuje a v letošním roce se rozroste ještě o poslední svazek série Po Incalu.

---

Alejandro Jodorowsky — Zoran Janjetov: Technokněží, přeložil Richard Podaný, Crew, Praha 2017