|
|

Opomenutá kniha: Minimalisté

Oproti knihám zapomenutým, na které narážíme mimo kánony při brouzdání antikvariáty, existuje ještě další skupina knih, jež často platí v zahraničí spoustu let za klasická díla, přesto je v češtině dosud nemáme. O těchto knihách bude vyprávět nová série s názvem Opomenutá kniha.

Přečíst celé
|
|

Svatá lyrika

Nemůžu se zbavit pocitu, že v poslední básnické sbírce Martina Švandy „Nevinnosti“ vidím oči někoho jiného. Ve všech předchozích jeho knihách byla tendence k wernischovské poetice explicitně přiznaná, přesto si nejsem jistý jejich autorskou svébytností, píše v recenzi literární kritik Roman Polách.

Přečíst celé
|
|

Tektonika světa byla narušena

„Naše životy nám už nepřipadají jako příběhy,“ říká Krtek v prologu románu Emmy Kausc „Narušení děje“ a autorka pak v celém románu slovo příběh obrací ze všech stran a pátrá po tom, co by to vlastně mělo být.

Přečíst celé
|
|

V odrazech jiných světů vidíme ten náš

Občas není jasné, zda jde Jiřímu Štěpánovi o přesné pojmenování, nebo si libuje v mnohomluvném chrlení pojmů, píše v recenzi jeho sbírky „Partitura a provedení“ Andrea Popelová.

Přečíst celé
|
|

Druhé životy Ladislava Klímy

Jedna z nejznámějších povídek Ladislava Klímy nese název „Jak bude po smrti“. Literární vědec Matěj Klíma jako by si pak ve své monografii položil tomuto názvu podobnou otázku — jak bylo Klímovým dílům po smrti jejich autora, tj. v rukou jiných píšících?

Přečíst celé
|
|

Zapomenutá kniha: Malpertuis

„Nastrojil bohy dávné Thesálie do pytlů, v nichž vypadali skoro jako lidé,“ pohoršuje se postava jediného románu belgického spisovatele Jeana Raye. Fantastický příběh vyprávějící o vědci posedlém manipulací s dávnými božstvy patří k vrcholům literárního hororu minulého století. Nabízí ale i…

Přečíst celé
|
|

Pověz mi, jak do toho zapadáš

Massalemova sbírka je komplexní reflexí naší soudobé společnosti, která je z velké části xenofobní, negativně se staví proti environmentálním problémům a odmítá takřka jakoukoli formu emancipace menšin. Žijeme zkrátka ve velmi podivné verzi postsocialistického konzervatismu.

Přečíst celé
|
|

Frivolní Evropa vs. puritánské Spojené státy

„Převratnou změnou byla rehabilitace ženské rozkoše, kterou středověk sice uznával, ale 18. a 19. století v zájmu zdravého plození odmítalo,“ píše Milena Lenderová v recenzi na novou knihu, jež vychází v nakladatelství Argo v historické edici Každodenní život.

Přečíst celé
|
|

Adaptovat Springsteena

V prózách Paola Cognettiho osudy vyrůstají z míst a místa vyživují osudy a nad tím vším se tyčí překrásně lhostejné vrcholy hor. Svědčí o tom i jeho nový román „Dole v údolí“.

Přečíst celé
|
|

Mít svý jistý, když jistýho nemáte vlastně vůbec nic

Hlavní hrdinkou románu Anke Stelling „Mít svý jistý“ je autorčino alter ego, Resi. Je jí okolo čtyřiceti, má čtyři děti, žije v Berlíně a živí se jako spisovatelka. A právě dostala výpověď z bytu a spolu s ní také z dlouholetého přátelství. A za obojí si může sama. Možná ale ne tak úplně.

Přečíst celé
|
|

Sartre coby míra všech věcí?

Kniha nazvaná „Ti druzí“, kterou koncipoval a napsal kunsthistorik Karel Srp o vzájemných vazbách Jeana-Paula Sartra a Československa v letech 1934—1970, je přinejmenším tak rozporuplná, jak rozporuplný byl Sartre sám.

Přečíst celé
|
|

Křehké vztahy diplomacie

Marek Toman v románu „České sklo“ analyzuje mocenské struktury, které působí jak v mikrostrukturách rodinných vztahů, tak v makrostrukturách mezinárodní politiky, a odhaluje jejich podobnost.

Přečíst celé