První, co vás zabije, bude horko, tvrdí klimatický novinář Jeff Goodell v knize „Vedro. Život a smrt na spálené planetě“. Jeho kniha balancuje mezi kvalitní investigativní žurnalistikou a varovným environmentálním svědectvím.
Spisy Vladimíra Vokolka vycházely od roku 1994 v nakladatelství Atlantis. Po více než čtvrt století přibyl sedmý svazek s názvem „Živá paměť obrázkového písma“, který na téměř šesti stech stranách shrnuje autorovu esejistiku a publicistiku. Tímto svazkem se Vokolkovy spisy uzavírají.
Zatímco člověk dřívějších dob byl pohnut, protože byl přesvědčen, dnes jsme přesvědčeni, protože jsme pohnuti. Stali jsme se společností singularit, tvrdí německý sociolog Andreas Reckwitz.
Syrovost příběhu novely „Hrbačka“ japonské spisovatelky Saó Ičikawy netkví pouze v detailním popisu tělesného postižení, fyziologických procesů a stísněnosti prostoru. Se stejnou neomaleností před námi vypravěčka Šákja odhaluje i své provokativní myšlenky.
Barbora Müllerová ve své knize „Atlas křoví“ prochází slepými skvrnami uvnitř i na okrajích měst, kde se střetávají okraje lidského s divokou přírodou, a básnicky je prozkoumává.
Ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček nedávno přišel s tím, že instituce potřebuje modernizovat: propustit většinu zaměstnanců a nahradit je AI. V tomto kontextu není bez zajímavosti, že Sedláčkův mladší bratr Lukáš nedávno o AI vydal veleúspěšnou monografii. Tedy…
Nová básnická sbírka Eleny Pecenové „Jediný únor je opravdový Měsíc“ je antitezí její předchozí, experimentální tvorby. Středobodem je tentokrát motiv setkání s umíráním a se smrtí.
Hnacím motorem mnohých básní sbírky „Viktor“ Kamila Boušky je hněv. Obzvláště pak těch adresovaných Kamilu Bouškovi a jemu podobným.
Miltonova epická báseň vyzývá k překladu vždy jednou za sto let. Roku 1811 ho pořídil Josef Jungmann, v roce 1911 Josef Julius David. V loňském roce se současného překladu ujal anglista a překladatel Martin Hilský. Jak působivě se mu podařilo zprostředkovat stylistické a tematické polohy Miltonova…
V nesourodé sbírce Zbyňka Mrvíka se skrývá povídka „Sraz absolventů a telátko“, intenzivní a surový příběh frustrovaného krmiče krav, píše v recenzi knihy „A čeho se bojíš ty“ Kryštof Mec.
O cenu Magnesia Litera za překlad se letos uchází Anna Štádlerová za překlad titulu „Slavné časy“ zimbabwské autorky NoViolet Bulawayo. Přečtěte si recenzi románu, kterou napsala romanistka Míla Janišová.
Prolínáním dvou jazyků bez jakéhokoli tlumočení mají lidé na obou stranách řeky, která může být hranicí mezi dvěma zeměmi nebo jen dvěma těly, možnost zachovat si tělesnou integritu a nepodstoupit ani redukci způsobenou překódováním do cizí řeči, píše Kryštof Mec v recenzi sbírky Dominika Bárta.