|
|

Katalog poetické činnosti

„Raději škrtám než píšu,“ prozrazuje Monika Kubicová v jedné ze svých básní. Možná proto vychází její druhá sbírka, „Bezejmenný tok“, až třináct let po té první. Značí to sympatické vyhýbání se nadprodukci. Čtenář bude tudíž očekávat výběr těch nejzralejších plodů básnířčiny práce.

Přečíst celé
|
|

Hledání dvacátého století

Dvacáté století bylo časem bezprecedentního technologicko-společenského pokroku i nezměrné lidské krutosti. Od jeho konce uplynulo dvacet pět let a stále se k němu vracíme a pokoušíme se mu porozumět. Takovým pokusem jsou i „Stručné dějiny 20. století“ amerického historika Johna Lukacse.

Přečíst celé
|
|

Zkušenost řeči je doutnající knot

Básnířka Klára Goldstein ráda pracuje s historickými a kulturními referencemi. V minulých knihách to byly odkazy mahlerovské, (pablo)nerudovské a ve stávající knize jde především o reference a aluze na místo Birán, kde se narodil Fidel Castro.

Přečíst celé
|
|

Vlídná tvář z Olomouce

Kniha, která hýří slovy a příběhy a která se nesnaží nijak přemrštěně literárně blýskat (třebaže její název by bylo možné číst jako až příliš suverénní). Knížka nenáročná i tematicky vstřícná k velkému množství čtenářů. Takové jsou ve zkratce „Ty nejlepší věci“.

Přečíst celé
|
|

Psí roky

„Slovo efektní je pro značnou část Jodorowského tvorby asi nejpříznačnějším adjektivem. Těžko hledat autora, který tak miluje tělesné násilí.“ K širokému dílu do češtiny hojně překládaného Alejandra Jodorowského přibyla další část: komiksová série „Juan Solo“.

Přečíst celé
|
|

Šílenství, které píše dějiny

Kniha „Paranoia“ jungiánského analytika a esejisty Lugiho Zoji líčí dějiny lidstva jako výsledek následků psychické choroby rozvinuté často u vůdců, kteří — právě i prostřednictvím svého chorobného psychického stavu — dokážou strhávat masy a utvářet kolektivní mysl.

Přečíst celé
|
|

Co se surrealismem?

Typů prahu známe celou řadu — denně většinou nějaký ten práh překročíme, pokud jsme řidiči, možná i přejedeme. Některé zvuky jsou pro nás za prahem slyšitelnosti, jiné za prahem bolestivosti. A tak dále. S Petrem Vrchlabským můžeme ohledávat „Prostory za prahem“ vědomého.

Přečíst celé
|
|

Exploatace šoa po stopadesáté

Jakuba Katalpa vydala knihu „Úlice“. Dle nakladatelské anotace má jít o „bezohledný a mnohovrstevnatý román“. Recenze Kryštofa Edera hovoří spíše o tom, že jde o další literárně vyprázdněnou exploataci holokaustu, kterých máme v české literatuře desítky.

Přečíst celé
|
|

Svěží van Starého zákona

Na sklonku života a dlouho poté byl Vítězslav Gardavský, filosof, dramatik a voják, v zásadě zapomenut. Ačkoli z jeho esejisticko-odborných knih jsou první dvě části již řadu let dostupné, až dnes zájem o ně sílí. Letos vychází jeho třetí, nejrozsáhlejší, původně samizdatové dílo.

Přečíst celé
|
|

Zapomenutá kniha: Jehan Rictus — Poezie

Verše francouzského básníka Jehana Rictuse jsou českému čtenáři přístupné v kongeniálních překladech básníka Jindřicha Hořejšího, a to v poměrně útlém výboru, a čtenář může sáhnout např. po třináctém svazku edice Květy poezie z roku 1959.

Přečíst celé
|
|

Cena Jiřího Ortena pro poezii

V literárním ocenění pro nejmladší autory nebyla letos nominována ani jedna próza, zato tři básnické sbírky. Co to o současné poezii a vybraných dílech vypovídá, píše jeden z porotců ceny Libor Staněk.

Přečíst celé
|
|

Když nic nechybí, kde chybí Bůh

Mezi českými křesťanskými intelektuály vzbudil rozruch překlad knihy německého sociologa náboženství a kněze Jana Loffelda „Když Bůh nikomu nechybí: úvahy o náboženské lhostejnosti“. Autor v ní analyzuje proměny náboženství dnešní Evropy, nové podoby křesťanství i sekularizaci.

Přečíst celé