Barbora Müllerová ve své knize „Atlas křoví“ prochází slepými skvrnami uvnitř i na okrajích měst, kde se střetávají okraje lidského s divokou přírodou, a básnicky je prozkoumává.
Ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček nedávno přišel s tím, že instituce potřebuje modernizovat: propustit většinu zaměstnanců a nahradit je AI. V tomto kontextu není bez zajímavosti, že Sedláčkův mladší bratr Lukáš nedávno o AI vydal veleúspěšnou monografii. Tedy…
Nová básnická sbírka Eleny Pecenové „Jediný únor je opravdový Měsíc“ je antitezí její předchozí, experimentální tvorby. Středobodem je tentokrát motiv setkání s umíráním a se smrtí.
Hnacím motorem mnohých básní sbírky „Viktor“ Kamila Boušky je hněv. Obzvláště pak těch adresovaných Kamilu Bouškovi a jemu podobným.
Miltonova epická báseň vyzývá k překladu vždy jednou za sto let. Roku 1811 ho pořídil Josef Jungmann, v roce 1911 Josef Julius David. V loňském roce se současného překladu ujal anglista a překladatel Martin Hilský. Jak působivě se mu podařilo zprostředkovat stylistické a tematické polohy Miltonova…
V nesourodé sbírce Zbyňka Mrvíka se skrývá povídka „Sraz absolventů a telátko“, intenzivní a surový příběh frustrovaného krmiče krav, píše v recenzi knihy „A čeho se bojíš ty“ Kryštof Mec.
O cenu Magnesia Litera za překlad se letos uchází Anna Štádlerová za překlad titulu „Slavné časy“ zimbabwské autorky NoViolet Bulawayo. Přečtěte si recenzi románu, kterou napsala romanistka Míla Janišová.
Prolínáním dvou jazyků bez jakéhokoli tlumočení mají lidé na obou stranách řeky, která může být hranicí mezi dvěma zeměmi nebo jen dvěma těly, možnost zachovat si tělesnou integritu a nepodstoupit ani redukci způsobenou překódováním do cizí řeči, píše Kryštof Mec v recenzi sbírky Dominika Bárta.
Kanadská básnířka a esejistka Anne Carson oživuje v knize „Autobiografie rudé“ starý antický příběh o Geryonovi a Heráklovi, který transformuje do současného vyprávění o dospívání, touze a identitě. Namísto krvelačného boje sledujeme vášnivý vztah a zároveň inovativní posun perspektivy.
„Psaní se stává prostředkem, jak se přihlásit o slovo, aniž by bylo třeba zvyšovat hlas.“ I tím se projevuje postava adaptace nejoceňovanější části románové hexalogie „Můj boj“ Karla Oveho Knausgårda, „Zamilovaný muž“, kterou v loňském roce nastudovalo Divadlo Na Zábradlí.
Platforma HBO Max nabízí dvoudílnou televizní adaptaci druhého románu Kateřiny Tučkové „Vyhnání Gerty Schnirch“. Vyhnání z názvu zmizelo, jméno protagonistky zůstalo. Co dalšího je jinak a jak se adaptace povedla? Více v recenzi Kamila Činátla.
„Podobně jako v případě Sudet je i v Odřanie nutné přijmout historii míst s tím, že je jiná než historie těch, kteří ji obývají nyní. A že obě verze jednoho příběhu mohou být stejně pravdivé,“ píše v recenzi na novou knihu z nakladatelství Absynt Václav Maxmilián.