|
|

Konzervativní myslitelka i revolucionářka

Hannah Arendt by 14. října oslavila 119. narozeniny. Jedna z nejvlivnějších myslitelek 20. století zkoumala povahu moci, svobody i konzumní společnosti s neústupnou intelektuální odvahou. Její životní příběh i myšlení přibližuje nově vydaná biografie „Z lásky k světu“. Recenzuje ji Matěj Metelec.

Přečíst celé
|
|

Vzdělávání jako kulturní šok

Kniha amerického filosofa Waltera Kaufmanna „Budoucnost humanitních věd“ vyšla poprvé roku 1977, tři roky před autorovou smrtí. Letos se konečně dostává do rukou českému čtenáři a díky poutavému překladu Michala Kleprlíka opět budí zájem.

Přečíst celé
|
|

Nostalgické ohledávání jedné vraždy

De Stoop napsal napínavou a jímavou rekonstrukci brutálního zločinu. Namísto hlubší analýzy sociálního a psychologického pozadí ale nabízí schematicky nostalgický koncept, který se smrtí jeho strýce souvisí jen velmi volně.

Přečíst celé
|
|

O ženě, která měla být rostlinou

Poezie Anny Bolavé je stejně bolavá jako její román „Do tmy“. Protagonistka románu, která si zde zahrála na autorku, však přece jen prochází proměnou: namísto vodě se v debutové sbírce básní odevzdává vzdušným živlům. Postava Anny Bartákové tak získává nepatrný nadhled a otevřenost ke smíření.

Přečíst celé
|
|

Tančím jako dynamit

„Podobnou divokost lze těžko posouvat, pokud člověk nechce dojít na hranu sebedestrukce. Jenže co když tu mez neposouváme my, co když je současná doba sama o sobě stále destruktivnější?“ ptá se Roman Polách v recenzi sbírky Nely Bártové „Házeliště granátů“.

Přečíst celé
|
|

Místopis filmového a literárního hororu

Kniha „V domě je příšera“ mapuje moderní horor jako „krajinu“. Antonín Tesař coby kartograf probádává monstry se hemžící teritoria filmu a literatury z celého světa. Mainstreamová epicentra i brakové periferie nahlíží v působivé šíři a s nakažlivou vášní, přesto místy na úkor hloubky.

Přečíst celé
|
|

Opomenutá kniha: Emmanuel Carrère — Království

Kniha „Království“ francouzského scenáristy a spisovatele Emmanuela Carrèra je dílem víry, průvodce vlastní konverzí, autobiografií i historickým románem. Nedávno se objevilo ve slovenském překladu, v tom českém ovšem stále chybí.

Přečíst celé
|
|

Pevnost Karlovo náměstí 18

„Je to nesentimentální i nečernobílý příběh o totálním nasazení se pro věc. A je také o lásce, již těžko označit jinak než jako pevnou a dospělou,“ píše Josef Chuchma v kritice knihy Alice Horáčkové „Václav a Kamila Bendovi. Příběh lásky a odvahy“.

Přečíst celé
|
|

Hodná holka, silná žena, mamka, oběť a mrcha

I když toxickou feminitu obecně chápeme jako „formu sebedestrukce skrze chování či myšlení, jež si osvojujeme prostřednictvím kulturních vzorců a společenských praktik“, Sophia Fritz nezůstává jen u tohoto rozdělení a téma rozšiřuje a analyzuje od původu kulturních vzorců po proměny jazyka.

Přečíst celé
|
|

Velká francouzská revoluce pro naši dobu

„Kniha o levicové revoluci u české veřejnosti jistě vyvolá podezření. Po zkušenosti komunismu je to pochopitelné. I česká žurnalistika si však začíná všímat, že levicová perspektiva v naší politice chybí,“ uvažuje Václav Sklenář nad knihou Jeana-Luca Mélenchona, někdejšího lídra francouzské levice.

Přečíst celé
|
|

Několik nečasových glos křičícího myslitele

Novinku Konrada P. Liessmanna tvoří asi osm desítek komentářů, glos a sloupků z let 2016—2022, původně psaných pro média. Rakouský filosof si v nich klade za cíl porozumět světu, v němž žijeme. V tom počtu textů zůstává nedotčeno jen málo témat. Ambice příliš vysoká možná i pro zkušeného autora?

Přečíst celé