Nebojíme se mít knihovnu bez knížek
Přání nás dvou — „dělat knihovnu lépe“ — vede přes kreativní centra. A pokud si chceme povídat o kreativních centrech v knihovně, a zejména o DOK16, nejnovější pobočce Městské knihovny v Praze, musíme to vzít trošku oklikou.
Protože to, co jsme v romantickém prostředí pražské náplavky (DOK16 najdete v Praze 5, tedy na té smíchovské straně) dali dohromady, totiž bez přípravy může leckoho překvapit. Kudy vedla cesta ke sdílené řemeslné dílně?
Nejdřív položíme dvě otázky. Co je knihovna? A k čemu je dobrá? „Půjčuje knížky,“ odpoví si v duchu většina z vás a my v tenhle okamžik zmáčkneme tlačítko, které s notoricky známou melodií „tu-du-dům-tum“ napoví, že to pro nás není správná odpověď.
Knihovna je totiž místem osobního rozvoje, vzdělávání, kreativity. Knihovna je průvodcem ve světě informací. Knihovna je třetím místem, bezpečným prostorem, zónou úniku a klidu. A jasně, bývaly doby, kdy kvůli otázce „jaké je hlavní město Asýrie?“ šel člověk do knihovny, aby našel odpověď. Jenže dnes stačí párkrát ťuknout do chytrého mobilu. K čemu je v takovém případě knihovna? Může fungovat jako vysoce efektivní lapač prachu, jako chráněná dílna pro milovníky ticha, jako trenažér hraní pasiánsu na počítači, ale rozhodně ne jako knihovna, kterou všichni chceme.
Zároveň, pokud knihovna chce dostát svým funkcím i v dnešní době, nemusí měnit nic ze svých principů a ze svého poslání, stačí jen najít lepší cesty, které ke správným odpovědím vedou. A proto nejsou špatné knihovny bez knížek. Jednou z nich je DOK16. Jde o sdílenou komunitní dílnu zaměřenou především na práci se dřevem a papírem, ale i dalšími materiály. Místo knížek získáte zkušenosti a zážitky, osaháte si vrtačky, pily nebo soustruh. „I dovednost je znalost,“ říkáme rádi.
Můžete přijít, ať už máte větší projekt, se kterým potřebujete poradit, anebo jen nechcete řezat prkénko doma na koberci, protože jste líní uklízet piliny. Sdílíte u nás zkušenosti s ostatními účastníky, pomáháte si, učíte se, a ještě si domů místo knížky odnesete třeba krmítko pro ptáky — a pak už si jen v pobočce hned vedle půjčíte atlas ptáků, abyste věděli, kdo že vám to chodí na zrní.
Proč jsme takovou knihovnu vůbec dávali dohromady? Protože to tak je správně. Tím, že „jsme“, plníme hned několik důležitých knihovních funkcí, a navíc oživujeme samotnou náplavku a nabízíme komunitní prostor pro obyvatele z blízkého okolí.
Jen ještě dodáme, že tenhle přístup není tak neobvyklý. V zahraničních knihovnách už před časem přišli na to, že rozvoj kreativity a procesu učení se mnohem snáz předává pomocí tvorby než teorie. Vyměnit regál s knihami za pracovní stůl se ukazuje jako víc než přínosné a dílny jsou důležitou součástí nejedné velké knihovny. Také další české knihovny se tímhle směrem obracejí, takže rozhodně nebudeme v blízké budoucnosti jedinou knihovnou, kde si můžete uříznout ruku.
A pak je tu ještě jedna věc, která je pro tuhle naši knihovnu důležitá — lidé. Protože sice můžeme mít skvělé argumenty, proč je řemeslná dílna tak skvělá a proč do knihovny patří, ale bez správných lidí na správném místě by všechno zůstalo jen teorií. Jednou za námi přišla maminka s dětmi, které celé odpoledne vyráběly autíčka a garáž. „Máte to tu skvělé,“ řekla nám nakonec. „My žijeme napůl v Americe, manžel odtud pochází, a tam mají taky takovou dílnu. Ale nikdo tam nechodí, protože tam není nikdo, kdo by poradil a kdo by se o návštěvníky postaral.“
I v tomhle máme štěstí, protože v DOK16 je skvělý tým. A to bez nadsázky. Třeba Robert, který s námi začínal, než ho láska odvedla mimo Prahu, pomohl vybavit dílnu nábytkem na míru ve spolupráci se samotnými návštěvníky. Nechtěli jsme totiž kupovat designové vybavení do prostoru, jehož jednou z rolí je učit návštěvníky přemýšlet o udržitelnosti. Veškeré vybavení je tak ze zbytků, vyřazených kusů a starých palet. A vypadá to líp než co jiného. Je v tom i kus příběhu, který skládají sami návštěvníci a uživatelé.
To všechno dohromady dělá z DOK16 skvělé místo a jeden ze tří kreativních prostorů. V síti Městské knihovny v Praze totiž objevíte i technologicko-kreativní zónu Suterén s 3D tiskárnami a šicí dílnu Ateliér. Dohromady to skvěle ladí a knihovna tak pomáhá dělat svět kolem sebe zase o něco lepší. A to je věc, která nás těší nejvíc. Proto se nebojíme mít knihovnu bez knížek.
Míla Linc je knihovníkem už víc než patnáct let. Důležitá jsou pro něj témata informační gramotnosti, rozvoje kreativity a budování komunit. Má na svědomí řadu akcí pro fanoušky sci-fi a fantasy, už několik let pomáhá začínajícím autorům, aby snáz našli cestu ke svým úspěchům a díky tomu čtenáři našli v knihovně jejich knihy. Snaží se do knihovny přinášet novinky, jako je třeba virtuální realita, a kromě jiného se jednou zeptal správných lidí „nechcete na náplavce takovou trošku jinou knihovnu?“ a správní lidé na to kývli.
Michal Jokeš není vůbec knihovníkem. Vždycky se snažil být nějak užitečný. Dříve vedl skautskou družinu, pracoval s lidmi na vozíku, hrál edukační divadlo pro děti. Rád rozjíždí nové projekty a tvoří místa a akce, kde je lidem dobře. Dnes je šéfem DOK16. Jako ne-knihovník dokázal udělat řadu věcí, které by knihovníka ani nenapadly, a díky tomu je DOK16 hojně navštěvovaná, příjemná a zajímavá dílna.