Všechno, co potřebuješ vědět o světě, najdeš v tarotu

Potkáváme se na parkovišti. Rychle mě bere k sobě do auta, jako bychom si v hbitosti a hlavně diskrétně předávali drogy nebo mezi námi mělo dojít k něčemu sexuálnímu. Nerozumím té ostražitosti, ale beru ji za svou. V autě je to cítit myrhou a jalovcem. Všude visí korálky, pírka, vánoční ozdoby. Tuším, že jsem na správném místě. Liška v třásňových šatech už míchá karty a brouká si u toho melodii, která je mi podezřele povědomá. Váhám, jestli už smím položit první otázku, ale ona mě hned zarazí gestem ruky. Jako by mi četla myšlenky. A možná, že čte. Podá mi balíček a vyzve mě, abych si vybral tři karty. Blázen — dvojka pohárů — trojka disků. Liška znalecky pokývá hlavou. Sám přemýšlím o možných interpretacích, ale mlčím. Liška v třásňových šatech mlčí taky. Zvědavě si mě prohlíží. Konečně seberu odvahu začít s rozhovorem.

Co pro tebe znamená tarot?

Tarot je pro mě klíč k porozumění. K poznání. 

K poznání čeho?

Asi bych řekla, že k poznání pravdy, i když to bude znít strojeně. Tarot je univerzální systém interpretace reality. Čas funguje v kontextu tarotu jinak. Proto nemá smysl o něm uvažovat jako o předpovídání budoucnosti. Prostor funguje taky jinak. To, co zůstává, jsou vztahy. A obsahy mysli, které si třeba ani neuvědomuješ, ale zároveň je vyzařuješ do těch vztahů. Tarot je zajímavý v tom, že sahá do téhle z podstaty chaotické oblasti, ale zároveň představuje systém. Najednou se máš čeho chytit. Archetypy a symboly ti vždycky řeknou něco podstatného o tvojí situaci tady a teď. Je to pohled do zrcadla. Jako by každá karta byla takové malé sklíčko, které ti ale vždycky ukáže o něco víc, než čekáš.

Někdo by mohl namítnout, že to jsou jenom náhodné sekvence obrazů, které nic neznamenají.

Oba víme, že skutečně náhodné není nic. Ale chápu, jak to myslíš. Stejně tak bychom tady mohli sedět třeba nad jehněčími vnitřnostmi. Jenže vtip je právě v tom, že skutečně mohli. Forem divinace, tedy věštění, je spousta a všechny jsou nakonec v první řadě nástroji otvírání vědomí obou zúčastněných: toho, kdo se ptá, i toho, kdo v symbolech čte. Jinak to nefunguje. Ale ano, to, co nám říká něco podstatného, nakonec nejsou samotné karty, ale naše mysl. Respektive: musíme se dostat do stavu, kdy se naše mysl od samotných karet nedá tak úplně oddělit. No a proč tarot? V první řadě je systematický, jak už jsem říkala. A je praktický. Třeba v porovnání s těmi jehněčími vnitřnostmi si ho můžeš klidně vytáhnout v kavárně nebo ve vlaku. Ale samozřejmě — a teď si budu zdánlivě odporovat — tarot není jenom nástroj divinace. Je v něm ukrytá důležitá pravda i nezávisle na ní. Všechno, co potřebuješ vědět o světě, najdeš v tarotu.

Co tím myslíš?

Když budeš tarot studovat dlouhodobě, pozorně a do hloubky, pochopíš, jak moc tě dokáže zakotvit. A tím nemyslím jenom to, že si uděláš výklad, když si s něčím nevíš rady. To je naopak lepší nepřehánět. Člověk se na tom může stát závislým a přijít o svobodnou vůli. Myslím to tak, že tarot ukazuje sféry života, jejich posloupnosti a souvztažnosti. Je to mapa.

Pojďme už přímo k našemu tématu. Jak spolu souvisí tarot a surrealismus?

Myslím, že do nějaké míry to vyplývá z toho, o čem už jsme mluvili. První klíčové slovo je podvědomí. Tarot směřuje k asociativnímu myšlení, někam tě vede, ale zároveň ti nechává otevřené možnosti. (ukazuje na karty) Co tě napadne jako první, když se podíváš na kartu Blázna? Můžeš říct svoboda a bude to správně. Můžeš říct potenciál a bude to správně. Můžeš říct chaos a bude to správně. Můžeš říct Bůh a bude to taky správně. Máš strukturu, která tě zároveň nutí mít co nejotevřenější mysl. To je nesmírně vzrušující a nesmírně tvůrčí. S tím souvisí druhé klíčové slovo: symboly. Tarot je ze své podstaty symbolický jazyk. Surrealismus usiluje o vyjádření nefiltrované mysli. To je paradoxní snaha, nepřijde ti? Ale symbolický jazyk s ní jde dobře dohromady. Možná je to patrnější třeba v surrealistické malbě než v poezii, ale v poezii taky. Jde o překonání konvenčního vyjadřování. A tarot coby jazyk je sice velmi tradiční, ale rozhodně ne konvenční. A tím se dostáváme spirálou ke třetímu klíčovému slovu: nahodilost. Surrealismus ukázal světu, jaká krása může být právě v tom prvním slově, které tě napadne. I když to samozřejmě není jeho podstata. Trochu kroužíme pořád kolem týchž témat, ale to k tomu patří. V tarotu i v surrealismu jde o to, že musíš tak trochu přechytračit sám sebe — respektive tu část sebe, která o všem dopodrobna přemýšlí, všechno plánuje, na všechno má nějaký logický aparát. Pokud se mají dít zajímavé věci, musíš téhle části svojí mysli občas podrazit nohy, abych tak řekla. I když se mi první a třetí klíčové slovo možná trochu slévají.

Neříkala jsi, že je tarot zároveň systematický?

Vidím, že dáváš pozor. Ano, tarot je systematický, ale ten systém je neustále v pohybu. Takže je vždycky o jeden krok před tebou. Nebo o dva. Racionalistický člověk se toho bojí, chce mít neustále všechno pod kontrolou. Ale to jednak nejde a jednak to ani není žádoucí. Se životem se dostáváme do nejpřímějšího kontaktu právě tam, kde ho pod kontrolou nemáme.

K tomu tě vede tarot?

Tarot i surrealismus. Ale je to princip jakékoli duchovní cesty.

Vnímáš tarot a surrealismus jako duchovní cesty?

Zajímavá otázka. V případě tarotu je odpověď banální: samozřejmě ano. To je jeho skutečná podstata. Surrealismus umí být duchovní, ale zároveň jako by se před tím měl neustále na pozoru. Nicméně mě k tomu napadá čtvrté klíčové slovo, které nám tarot a surrealismus spojuje: transformace. Tarot předpokládá pohyb. Karta Blázna, kterou sis vytáhl jako první, nulté arkánum, je na začátku tohoto pohybu: hrdina se vydává na cestu. Všechny další karty velkých arkán jsou kroky na cestě hrdiny, jeho proměnami. A u některých je to zvlášť znát. Třeba třinácté, bezejmenné arkánum, které si spojujeme se smrtí, signalizuje velký přerod, životní změnu, konec, ale taky počátek. Podobně třaskavá je Věž, šestnácté arkánum. Každopádně je to celé cesta odněkud někam. Respektive nevíme kam, protože je neukončená. Myslím, že pohyb, transformace, proměna je něco, co je velmi typické i pro surrealismus. Může to nabývat i nestvůrných podob, ale já v tom vidím velkou pravdivost duchovního usilování.

Zatím jsme mluvili hodně obecně. Jaká konkrétní jména, případně díla, jsou pro tebe osobně důležitá, mluvíme-li o spojení tarotu a surrealismu?

Jako první mě napadá Leonora Carrington. Vytvořila vlastní verzi velkých arkán — bohužel ne celého tarotu — ale ještě důležitější mi připadá symbolický jazyk jejích obrazů. Velmi archetypální, velmi mytologický, mluví ke mně podobně jako tarot. Svůj kompletní tarot navrhl Salvador Dalí, poměrně jasně patrná inspirace obrazností tarotu je vidět například taky u Maxe Ernsta. Zastavila bych se ale u textu Arkán 17 André Bretona. To je totiž dílo, ve kterém se nádherně zrcadlí všechno, o čem jsme tady mluvili na obecné rovině. A navíc je to nádherná věc. (Přehrabuje se mezi knihami a lejstry v autě, náhodnou hromádku mi strčí do ruky.) Podrž to! (Poslušně držím a liška v třásňových šatech hledá v autě plném nepořádku příslušné literární dílo. Nakonec mi ho vítězoslavně strčí pod nos.) Vidíš? Mám to v originále. (Listuje knihou, ale nedívá se dovnitř.) Sedmnácté arkánum, Hvězda, je karta naděje, obnovy, znovuzrození, magie, kreativity, inspirace, duchovního směřování. A Breton tady ohledává tahle velká témata a fascinace. Plus právě ty věci, o kterých mluvíme celou dobu: nahodilost, překračování racionality, skrytost a nezřejmost určitých věcí. To všechno samozřejmě v zrcadle svého života. A taky dějin. Je důležité říct, že Arkán 17 Breton napsal v Kanadě v roce 1944, krátce po vylodění Spojenců v Normandii. A jsme zpátky u tématu transformace, vidíš?

A co Jodorowsky?

Tvoje máma je Jodorowsky! (Odmlčí se.) Ne, promiň. Jodorowsky, jistě. To by bylo na samostatný rozhovor. Pokud budeme Jodorowského počítat mezi surrealisty, byl by samozřejmě hřích ho aspoň nezmínit. Zkusím co nejstručněji: u Jodorowského to nekončí inspirací a fascinací, pro Jodorowského je tarot nesmírně důležitý — a Jodorowsky je nesmírně důležitý pro tarot. Ať už je to velmi dobrá a velmi praktická příručka, kterou k výkladu tarotu napsal, nebo rekonstrukce starého marseilleského tarotu. A vůbec jeho dlouhodobá práce, výklady, ponory. To by bylo na dlouho.

Dobře, nechme to tak. Napadá tě, čím to uzavřít?

Podíváme se na ty tvoje karty. (zašvidrá očima) Hm, Blázen — dvojka pohárů — trojka disků. Jsi v procesu a pohybu lásky a tvoříš nové dílo zakotvené v zemi. Mám z tebe radost.

Já taky. Děkuju za rozhovor.

Taky děkuju. A teď už běž.