Buď zdráv!

Fráze, kterými se vítáme i loučíme, často obsahují přání dobrého zdraví. Samotné české slovo „pozdrav“ ke zdraví přímo odkazuje. I v jiných evropských jazycích najdeme přání zdraví zabudované na úrovni základních pozdravů (německé heil, francouzské salut, ruské zdravstvuj). Je zajímavé, že angličtina je v tomto případě skoupá a přání zdraví nepřímo obsahuje jen pozdrav get well soon. V tomto případě ovšem mluvčí vychází ze situace, že příjemce je nemocný, zdraví ho tedy prozatím opustilo. Podobně i mezi dánské a norské pozdravy začínající slovem god, tedy dobrý (god dag, god morgen, god natt a tak dále), patří i spojení god bedring, tedy brzy se uzdrav. 

Typicky se zdravím oháníme, když kolem nás někdo kýchne (německé Gesundheit, francouzské santé, ve slovanských jazycích různé obměny našeho na zdraví). Angličtina se opět mírně vymyká, protože její mluvčí reagují v této situaci různými variantami fráze God bless you. Tento zvyk pochází z dob morových nákaz, které byly provázeny kýcháním, jež nevěstilo nic dobrého. Svědek cizího kýchnutí tedy přivolával boží požehnání, které by nemoc odvrátilo. Zdraví si ovšem vzájemně přejeme také při přípitcích, nejokatěji opět v jazycích slovanských a románských (na zdrowie, santé, salud).

V dobách, jako je ta dnešní, se z formální fráze opět stává imperativ nebo ještě lépe performativ, který myslíme naprosto vážně. Možná nás uklidní, že přání zdraví bylo důležité už pro staré Římany. Ukrývaly ho hned dva ze tří běžně používaných pozdravů salve a vale. Vale, vyžívané převážně při loučení, se nám dokonce otisklo i do češtiny. Když někomu nebo něčemu dáváme vale, myslíme tím, že se s tím nadobro loučíme. V písni „Vale marný světe“, která se objevuje v českých sbírkách lidových písní z devatenáctého století, se zpívající takto loučí dokonce s marností veškerého světa. Valeo, valere ovšem původně znamenalo být silný, mocný, schopný. Je tedy opakem ne-mocného. Zdraví bylo pro římského občana, zvláště toho, který se pohyboval napříč impériem, či dokonce na území barbarika, nanejvýš důležité. Není tedy divu, že v tomto duchu vzniklo několik variant fráze zdraví tematizující. Vzdělaný Říman uváděl své dopisy slovy: Si vales, bene est, ego valeo. Jsi-li zdráv, je dobře, já jsem zdráv. 

S používáním esemesek, Messengerů, WhatsAppů a jiných instantních forem komunikace jsme si navykli frekventovaná sousloví, slova i číslovky zkracovat. Nad generacemi používajícími akronymické BTW, OMG, LOL, ASAP, 4U či české JJ, NZ či Z5 se někdy lká coby nad lenochy s otlačenými palci. Jiní efektivnost takové komunikace naopak hájí. Připomeňme, že o nic méně efektivní byli i Římané a po nich celý středověk budující k slávě boží nesčetně staveb a popisující je zkratkami. V nápisech ve veřejném prostoru se tak dodnes setkáváme se zkratkami SPQR, A.D., AMDG či INRI. Latinské je původně ovšem i v současnosti hojně využívané R.I.P. (requiescat in pace). A nepřekvapí, že ani v dopisech se Římané nepředřeli. Mnoho pozdravů se vyjádřilo zkratkou SPD (salutem plurimam dicit) a dříve zmíněnou frázi tematizující zdraví zapisovali S.V.B.E.(E.V.). Plinius mladší to dotáhl tak daleko, že na stížnost svého druha, že nepíše, odpověděl lakonicky, že není o čem psát, takže zmiňovaná fráze je tak maximum, čím může sloužit. A končí ještě stručněji Vale. Buď zdráv!

Při přání zdraví někdy možná zapomínáme, že zdraví není jen fyzické, ale také psychické. S přáním míru, pokoje a dobré mysli se setkáme jak v Bibli, tak v liturgii. Zdálo by se, že o duši se křesťané umí starat lépe než sekulární společnost. Už římský satirik Juvenalis nicméně věděl, že místo bohatství, moci, výmluvnosti a dětí bychom si měli přát zdravého ducha ve zdravém těle. A stoik Seneca, který duševnímu klidu věnoval celý spis, jako by někdy zažil, co to je sedět doma v karanténě, když píše: 

Jestliže se však octneš v takovém období, kdy politické poměry dovolují jen omezenou činnost, musíš si to zařídit tak, aby víc času připadlo na oddech a vědecká studia a abys právě tak jako kapitán při nebezpečné plavbě častěji zamířil do přístavu a nečekal, až tě poměry propustí, ale odtrhl ses od nich sám.

Jinými slovy: pro klid ducha v rozbouřených časech doporučuje Seneca práci, přiměřený odpočinek a také vůli. Takže až zase budete někomu přát dobré zdraví, můžete po vzoru klasiků dodat: „Nekňourej, makej a nezapomeň odpočívat.“ V chatu doporučeno zkrátit na NMNO.