25/11/2022 | téma |

Absence dat a neschopnost systému

Knižní trh generuje obrat osm miliard ročně, průměrně u nás vychází zhruba 15 000 titulů, DPH na knihy máme 10 %, což v evropském průměru patří mezi spíše vyšší sazby. Poslední dohledatelná data o průměrné ceně knih máme z roku 2019, kdy byla 275 Kč. Po pandemii a při současných cenách to už ale jen stěží může být pravda. Kolik to tedy ve skutečnosti je, nevíme.

Co se ovšem týče podrobnějších dat o knižním trhu, nastává zde podobný problém jako v jiných kulturních odvětvích. Současné metodiky a snaha o sběr dat nejsou dostatečně funkční a neposkytují ucelený obraz o celé oblasti, na základě kterého by bylo možné činit smysluplné kroky a strategie. Zároveň je problematické se k datům, která veřejné instituce sbírají, vůbec dostat. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) data zveřejňuje v omezené míře a poskytuje je výzkumnicím a výzkumníkům i profesním asociacím pouze za poplatek, přestože je to příspěvková organizace ministerstva kultury financovaná ze státního rozpočtu.

seriál Knižní trh

NIPOS zároveň data od nakladatelů sbírá formou každoročních výkazů, které mají nakladatelé jakožto právnické osoby povinnost vyplnit. Část z nich to ovšem nedělá, neboť není jasné, jak NIPOS dále s daty pracuje, a zároveň jsou tyto výkazy pro mnohé nakladatele příliš komplikované. Výkazy jsou totiž designované spíše na střední a velké nakladatele a nezohledňují značnou diverzifikovanost v podobách nakladatelství. Například nesbírají data od fyzických osob s živnostenským oprávněním, což je však nemalá část českých nakladatelů. Obecně se uvádí, že na českém trhu funguje přibližně dva tisíce subjektů, které vydají alespoň jednu knihu ročně, kolik z nich je právnických a kolik fyzických osob, ale nevíme. Zároveň je možné dopočítat, že dvacet největších nakladatelství vydává dohromady jen něco málo přes pět tisíc titulů, tedy téměř třetinu všech titulů v daném roce, dvě třetiny produkce tedy vydávají menší a nezávislejší subjekty. Podrobnější přehled o nich však nemáme, neboť výkazy odevzdává mnohem méně subjektů a — jak jsem uvedla — fyzické osoby s živnostenským oprávněním NIPOS ani neoslovuje.

foto: Jakub Pavlovský

O tolik moudřejší nejsme ani v případě katalogizace ISBN a povinných výtisků. Nakladatel má zákonnou povinnost vyplývající ze zákona o neperiodických publikacích odevzdávat povinné výtisky příslušným knihovnám. Jednou z nich je i Národní knihovna, která je stejně jako NIPOS příspěvkovou organizací ministerstva kultury a která zároveň spravuje i Národní agenturu ISBN. To znamená, že se na tomto místě nutně — ze zákona — musejí sbíhat informace o tom, kolik, co a od kolika subjektů v daném roce vyšlo. Bohužel ale ani výstupy z Národní knihovny neodpovídají standardům digitálního 21. století, a je tedy možné z nich činit pouhé „kvalifikované odhady“, u kterých zohledňujeme i data a zkušenosti z let minulých. Pokud by však spolu tyto dvě příspěvkové organizace zřizované touž institucí sdílely data, už by obrázek o knižním trhu mohl být ucelenější a jasnější. To se ovšem v praxi neděje.

Nezbytnost dat jasně ilustrují nadnárodní nakladatelské i knihkupecké asociace. Ředitelka Mezinárodní asociace nakladatelů Bodúr al-Qasimi na Frankfurtském veletrhu v říjnu řekla, že „pandemie byla budíček, přičemž pokud nakladatelé neměli data, neměli jak měřit a prokázat její dopady na jejich produkci a literaturu“. Přesně tato situace nastala i u nás, pandemie naplno odhalila problémy knižního provozu a zároveň neschopnost systému rychle a efektivně reagovat. Literátky a literáti dosáhli na covidové podpory z programu COVID — Kultura až ve třetím kole, po intenzivní intervenci Asociace spisovatelů. Do té doby nebyli autorky a autoři zařazeni mezi „živé umělce“. Podpora pro nakladatele byla vypsána rychleji, ovšem v intencích běžných grantových titulů, které neodpovídaly dané realitě. Jak ale ukázala na konferenci v září norská kulturní analytička z norské Rady pro umění (Arts Council Norway) Anja Nylund Hagen, Norsko dokázalo sbírat a vyhodnocovat data tak, že bylo možné podle nich cílit podporu. Avšak tak daleko prozatím v České republice nejsme a pravděpodobně to ještě potrvá.

Autorka je básnířka a doktorandka na FF MU. Spoluvede Asociaci malých nakladatelů a knihkupců.