Odvaha psát a nepodporovat
Redakce Charlie Hebdo dostane cenu PEN klubu za statečnost. Někteří členové s tím nesouhlasí. Salman Rushdie nesouhlasí s těmito členy a dává to najevo. V Kamerunu propustili vězněného spisovatele. V Moskvě se obávají svastik.
V úterý 5. května proběhne v New Yorku galavečer amerického PEN klubu. Jednou z jeho součástí má být i předání ceny za odvahu v boji za svobodu slova francouzskému satirickému týdeníku Charlie Hebdo, na jehož pařížskou redakci letos v lednu zaútočili dva islámští radikálové a zabili dvanáct lidí. Cenu v minulosti dostali například spisovatelé Philip Roth, Salman Rushdie nebo Michael Ondaatje. Poslední dva jmenovaní se zčásti zasloužili o kontroverzi, která hýbe poslední týden literárním světem. Ondaatje se připojil k pětici dalších spisovatelů, mezi nimiž je i bývalá prezidentka amerického PEN klubu Francine Proseová, kteří protestují proti předání ceny a hodlají slavnostní večer bojkotovat. Salman Rushdie skupinku autorů označil za zbabělce a veřejně podpořil rozhodnutí PEN klubu ocenit novináře z Charlie Hebdo. Během týdne se na sociálních sítích rozhořel spor mezi Proseovou a Rushdiem a dalšími spisovateli. Řeší se nejen Charlie Hebdo a ceremoniál, ale také svoboda slova všeobecně a zodpovědnost spisovatele jako veřejné osoby. Rushdie v zásadě hájí právo všech říkat všechno, strana odpůrců — popuzena karikaturami Mohameda — tvrdí, že svou roli hraje i obsah, který občas může přesáhnout přijatelnou mez. Mezitím se k bojkotu a protestu přidalo přes dvacet dalších autorů, například Junot Díaz.
Bojovníci za svobodu slova se neobjevovali pouze v esejích a abstraktních úvahách na Facebooku. Kamerunský esejista a spisovatel Enoh Meyomesse byl po třech letech vězení propuštěn na svobodu. Meyomesse, který se dříve postavil kamerunskému autoritářskému vládci Paulu Biyaovi a kandidoval na prezidenta, byl uvězněn v roce 2011 za údajnou přípravu státního převratu. Spisovatele propustili bez slova vysvětlení, po dlouhém naléhání zahraničních organizací, mimo jiné i PEN klubu.
Svoboda vyjadřování ale musí občas také ustoupit stranou. Například oslavám výročí konce války v Moskvě. Tam se ze všech knihkupectví vytratil dnes už kultovní komiks Maus od Arta Spiegelmana o holocaustu. Mohl totiž někoho pohoršit svastikou na obálce.