Toto století si zaslouží vlastní kulturu

Spisovatel Alan Moore končí s komiksy. Autor klasik V jako Vendeta, Strážci nebo Z pekla to prohlásil minulý týden na tiskové konferenci k novému románu Jerusalem, v němž na dvanácti stech stranách líčí historii rodného Northamptonu. Doslova řekl, že „v něm zbylo zhruba dvě stě padesát stránek komiksu“. Jedná se povětšinou o rozjeté projekty, dodělávky a poslední díl Ligy výjimečných. Rozhodnutí skoncovat s komiksovou kariérou prý přišlo s přílišnou obeznámeností s komiksovým médiem — přestalo pro Moorea představovat výzvu: „Kdybych s komiksy pokračoval, nevyhnutelně by tím trpěly nápady, vnímali byste mě jako vykrádače starších námětů a myslím, že já i vy si zasloužíme něco lepšího.“ Tím lepším může být podle Mooreových slov film nebo, jak naposledy ukázal, objemný román, „věci, o nichž ani nevím, jestli mám výdrž na to je dokončit“.

Na komiksové médium přitom Alan Moore nezanevřel, nicméně nechápe současnou popularitu filmových adaptací tradičních komiksů. Superhrdiny zbožňoval jako třináctiletý kluk v šedesátých letech, kdy je Jack Kirby nebo Stan Lee vymýšleli na počkání a byli odrazem své doby. Po padesáti letech ale ztratili na relevanci. „Myslím, že toto století potřebuje, zaslouží si svou vlastní kulturu. Zasluhuje si umělce, který se skutečně pokusí říct něco relevantního k době, v níž žijeme. Tím se složitě snažím říct, jak moc už mě Batman vytáčí,“ dodává Moore.

Od srpna kromě „Boženky“ a „Palackého“ můžou milovníci literatury platit také „Márquezem“ — musí si ale zajet do Jižní Ameriky. Kolumbie uvolnila do oběhu bankovky v hodnotě padesáti tisíc pesos (zhruba čtyři sta dvacet korun), na nichž je vyobrazen právě kolumbijský spisovatel. Podobné plány má i Velká Británie, kde se počátkem roku 2017 dostane na desetilibrovou bankovku portrét Jane Austenové.

Kromě Austenové v peněžence se na jaře příštího roku objeví také doposud nevydané povídky Francise Scotta Fitzgeralda v knihkupectvích. Sbírku připravuje nakladatelství Scribner — součást globálního vydavatelského domu Simon & Schuster — a objeví se v ní povídky, které Fitzgerald napsal v druhé polovině třicátých let a které editoři časopisů odmítali vydat. Jak kvůli stylu, který se odlišoval od toho, co časopisy od Fitzgeralda očekávaly, tak kvůli tématům: v povídkách často vystupuje nepřikrášlená, necenzurovaná mládež, projevuje se v nich i spisovatelův osobní život — v roce 1936 se jen užíral na pokraji alkoholismu. Fitzgerald nicméně odmítal redakční návrhy a raději povídky nechal v šuplíku, i když peníze a mediální přízeň zrovna potřeboval. V roce 1937 získal pozici scenáristy u MGM v Hollywoodu. Zemřel tři roky poté v prosinci 1940.

Literární pozornosti se za chvíli dočká i další velikán — Napoleon Bonaparte. Do dražby jde 21. září úryvek z novely Clisson et Eugénie, kterou stačil napsat ještě před tím, než se z něj stal císař a dobyl a zase ztratil velkou část Evropy. Text má výrazně autobiografické rysy; odehrává se v roce 1795 a točí se kolem téměř dokonalého důstojníka, který se tragicky zamiluje do dívky Eugénie — tragicky proto, že se s ní ožení a vášeň přejde v melancholii. Stejně jako Napoleonovi v té době je Clissonovi šestadvacet let a i Napoleon miloval jistou vzdálenou příbuznou Bernardine Eugénie Désirée Clary. Rodina ovšem spojení nepřála, rozešli se a Napoleon si o rok později vzal Josefínu. Novela se dochovala pouze ve fragmentech a její děj zrekonstruovali literární vědci. Příští týden jde do dražby ten nejdůležitější, v němž se Clisson s Eugénií potká, zamiluje a ožení. Aukční síň očekává, že by se fragment mohl prodat za dvě stě padesát tisíc dolarů, zhruba šest milionů korun.