Za mříže a bez Nerudy
Největší cenzura knih ve Spojených státech je ve věznicích.
Podle neziskové organizace PEN America je systém omezení pro přístup ke knihám ve vězení „největší knižní cenzurou ve Spojených státech“. Vyplývá to z nejnovější analýzy, kterou organizace zabývající se svobodou slova a projevu vypracovala u příležitosti amerického „týdne zakázaných knih“.
Jedna věznice ve státě New York se například snažila zakázat knihu s mapami Měsíce se zdůvodněním, že „představuje riziko útěku“. Na Floridě se zase vězni nedostanou ke slovníkům klingonštiny a omalovánkám s tematikou kuřat. V Ohiu si jeden vězeň nemohl půjčit učebnici biologie — obsahovala totiž nahotu.
Analýza PEN America se těmito a mnoha dalšími příklady snaží ilustrovat „arbitrárnost“ a nahodilost pravidel pro knižní zákazy. A nejde pouze o obskurní publikace: například v Texasu jsou na seznamu zakázané vězeňské literatury tisíce položek, mezi nimi i knihy od Johna Updikea, George Orwella, Pabla Nerudy nebo Joyce Carol Oatesové. Na Floridě má podobný seznam dvacet tisíc položek, v Kansasu sedm tisíc. Podle analýzy si trest v nápravných zařízeních v USA odpykává přes dva miliony lidí.
Federální a státní úředníci, kteří nastavují pravidla pro zákazy knih, obhajují restrikce prevencí pašování drog a zbraní. Rovněž uvádí, že knihy často mohou obsahovat informace, které by vězňům mohly napomoci k útěku či podněcují násilí.
Analýza a zpráva PEN America upozorňují na to, že zákazy jsou arbitrární, nahodilé a nesystémové. Výsledkem jsou potom bobtnající seznamy zakázaných knih, nad nimiž nemají odborníci ani veřejnost žádný nebo jen minimální dohled. Cílem analýzy podle The New York Times není zrušení zákazů, ale jejich systematizace a transparentnost.
Mezi seznamy bestsellerů The New York Times se po několikaleté přestávce vrací žebříčky komiksů a spotřební (mass market) literatury.