Známe laureát(k)y CJO, Skřipce i Zlaté stuhy

V úterý 20. května proběhlo v Čítárně Unijazzu slavnostní vyhlášení výsledků 38. ročníku Ceny Jiřího Ortena. Laureátem literárního ocenění určeného autorům a autorkám do 30 let se stal Lubomír Tichý s básnickou sbírkou Místní (Fra). Z celkového počtu 27 přihlášených titulů se do nominací dostaly ještě básnické sbírky Sufiana Massalemy (Možnosti přehlíženého, Větrné mlýny) a Apoleny Vybíralové (Vzteklina, Bílý Vigvam). O vítězi rozhodla pětičlenná odborná porota, ve které zasedli redaktor a básník Jonáš Hájek (předseda poroty), literární historik a teoretik Karel Piorecký, básník a literární teoretik Libor Staněk, básník a novinář Karel Škrabal a spisovatelka, překladatelka a laureátka Ceny Jiřího Ortena 2016 Sára Vybíralová. 

„Dlouho se v české poezii neobjevil básník s tak ryze nesmělým a zároveň lyricky suverénním jazykem. Debut, v němž Lubomír Tichý ze svého prožívaného periferního mikrosvěta činí něco velmi univerzálního a současného. Síť propletených vztahů se zde vyjevuje na pozadí environmentálního podtextu a digitality imaginace. Jedná se o sbírku, v níž se prostředí nejen popisuje, ale i spoluvytváří,“ shrnuje odborná porota. Cena Jiřího Ortena, již organizuje Svaz českých knihkupců a nakladatelů, je spojena s finanční prémií ve výši 50 000 Kč a rezidenčním pobytem od Českého literárního centra. Letošní vítěz CJO Lubomír Tichý (* 2003) pochází z Rozběřic, studuje bohemistiku a polonistiku na FF UK, píše recenze a reflexe poezie i prózy a přispívá pravidelnými sloupky do časopisu Host. Jeho básnická kniha Místní byla rovněž nominována na Magnesii Literu v kategorii debut roku. 

*

Oceňovaly se i knihy pro děti a mládež, a to v rámci 33. ročníku Zlaté stuhy. Porotci vybírali vítěze čtyř sekcí: literární, výtvarné, překladové a komiksové. Svými literárními kvalitami tříčlennou porotu (Edita Vaníčková, Jana Segi Lukavská, Radim Kopáč) nejvíce zaujaly následující tituly: beletrie pro děti — Kateřina Čupová: Omrzlina (Host), beletrie pro mládež — Silvie Šeborová: Hlas lesa (Labyrint), literatura faktu pro děti a mládež — Ondřej Buddeus: Kolo: dopravní prostředek budoucnosti (Paseka), teorie a kritika literatury (umění) pro děti a mládež — Pavel Ryška: České spotřební pohádky (Nakladatelství FaVU VUT). Z hlediska výtvarné stránky byly trojicí porotců (Tereza Říčanová, Klára Voskovcová, Lucie Šťastná) nejlépe hodnoceny tyto publikace: knihy pro mladší děti — Robin Král: Na hřiště! (Meander, ilustrace Alžběta Zemanová), knihy pro starší děti a mládež — Kristýna Svobodová: Za lesem les (vlastním nákladem, ilustrace Barbora Satranská), literatura faktu pro děti a mládež — Magda Garguláková: Mosty (Labyrint, ilustrace Jakub Bachorík), výtvarný počin roku — Tereza Saitz, Karolína Šebková, Barbora Haplová: Písmocvik (Tamtam, ilustrace Tereza Saitz, Karolína Šebková).

Kvalitu překladu ocenila tříčlenná porota (Anežka Dudková, Karolina Medková, Magdalena Jírková) v případě následujících titulů: beletrie pro děti — Shel Silverstein: Když si šlápneš na tkaničku (Albatros, překlad Lukáš Novák, Stanislav Rubáš, Zuzana Šťastná), beletrie pro mládež — Sofia Chanfreau: Žirafy mají velikánské srdce (Host, překlad Marie Voslářová), literatura faktu pro děti a mládež — Michael Stavarič: Fantastické chobotnice (Akropolis, překlad Michaela Škultéty), překlad komiksu — Nora Dåsnes: Na kočičí svědomí (Albatros, překlad Jitka Jindřišková). Mezi komiksy pak dvojice porotců (Tomáš Chlud a Marie Kohoutová) ocenila titul Báry Šalamounové Trampoty člověka Sekory: grafický román — gamebook (Universum). Udělena byla i cena za nakladatelský počin, a to knize Kam zmizelo moře (Baobab), která je druhým dílem tetralogie vytvořené ukrajinskou konceptuální umělkyní, ilustrátorkou a básnířkou Marjanou Prochasko a oceňovaným ukrajinským spisovatelem Tarasem Prochaskem. Cenu za významný přínos literatuře pro děti a mládež pak letos získala překladatelka z angličtiny Veronika Volhejnová (* 1962), podepsaná mimo jiné pod českými překlady dětských knih Davida Walliamse, ale i románů Agathy Christie nebo Kate Atkinsonové.

*

A na uplynulém Světě knihy Praha byla Obcí překladatelů tradičně udělena Anticena Skřipec. Porota pracující letos ve složení Jiří Hron (předseda), Tereza Prymak a Jiřina Vyorálková se po posouzení návrhů rozhodla Anticenu Skřipec 2025 udělit nakladatelství Bonalletra Alcompas (Barcelona) za české vydání knih Kierkegaard: první existencialista (autor Joan Solé, překlad Sarka Vazquez, vydáno 2023, redaktor neuveden) a Středověká filozofie: od Al-Fárábího k Ockhamovi (autor Andrés Martínez Lorca, překlad Translinguo a Sarka Vazquez, vydáno 2023, redaktor neuveden). Původem španělská edice, která v češtině vychází pod názvem Objevujte filozofii a čítá už několik desítek svazků, představuje v nedlouhých knihách základní jména, směry a období filozofie co nejpřístupnější formou i „běžnému“ čtenáři. Obě posuzované knihy ale působí dojmem, jako by některé části překládal člověk, zatímco jiné velmi nekvalitní stroj, přičemž tento strojový překlad nebyl nijak revidován.

Na anticenu bylo letos kandidátů několik, nakonec se porota rozhodla udělit ještě Skřipeček nakladatelství Argo za českou verzi veršovaného vyprávění pro děti Cesta plná nebezpečí finsko-švédské autorky Tove Jansson. Texty na základě podstročníků přebásnil Richard Klíčník, odpovědný redaktor Radim Kastelán. Skřipeček byl udělen nejenom za nízkou kvalitu přebásnění, ale také za zanedbání redakční práce a chybějící komunikaci s autorkou podstročníků, která nedostala možnost opravit texty před odesláním do tisku. Podle dvou odborných posudků přebásnění ignoruje pravidelný rytmus a nebere v úvahu slovní přízvuky, pouze (ne vždy) dodržuje shodný počet slabik ve zrýmovaných verších. V přebásnění je dále řada významových posunů a nevhodných výplňových slov, kvůli počtu slabik a rýmům se míchají výrazy z různých stylistických rejstříků bez opory v originále. Celkově překlad jako čtení pro děti nefunguje.