Místo, kde se peníze mění za knihy

Už si ani nevzpomínám, kdy naposledy jsem byla v knihkupectví a bez konkrétní představy o tom, co potřebuju, brouzdala mezi regály a pulty, namátkou vybírala knihy, četla si v nich a jednu dvě si nakonec koupila. Knihy si objednávám po internetu, a přicházím tak o možnost náhodných objevů. Poslední návštěva se odehrála nejspíš loni v létě, v Moskvě, v suterénním knihkupectví v ulici kolmé na Tverský bulvár. Žádná vývěska do něj nezve. Schází se tam po kluzkých schodech a za kovovými dveřmi se jde ještě hloub. Po pravé straně jsou dvě pokladny a hned za nimi knihy malých levicových nakladatelství, feministická literatura a také texty, které se tak či onak vztahují k současné válce, byť pojednávají o předešlých. Dál se po levé straně táhne dlouhá řada polic a v nich knihy o náboženství a historii, zatímco po pravé je několik výklenků s regály a stoly s novinkami z filozofie, sociologie, lingvistiky či literární vědy. Na konci se otevírá velký sál s prózou a poezií. Člověk tam mohl trávit celé hodiny, i když žádná pohodlná křesla uvnitř nebyla. 

Takové bylo a stále je knihkupectví Falanstěr, česky tedy falanstéra, jež podle francouzského utopického socialisty Charlese Fouriera představuje zvláštní palác, v němž se soustřeďuje život takzvané falangy, soběstačné komuny lidí pracujících pro vzájemný prospěch. V roce 2002 ho založili čtyři nadšenci, kteří se rozhodli, že v jejich podniku nebude hierarchie, že to bude ostrůvek socialismu v kapitalistickém světě. „Výměna peněz za knihy,“ zněl jeho slogan, který vymyslel jeden ze zakladatelů, spisovatel Alexej Cvetkov. 

Boris Kuprijanov, formální ředitel knihkupectví 

O první adresu na opačné straně Tverského bulváru, než je ta dnešní, knihkupectví přišlo po třech letech, kdy někdo do jeho prostor hodil zápalnou láhev. Shořela spousta knih. Tehdy se Falanstěr přestěhoval do ulice, v níž sídlí nyní, jen do jiného domu, do prvního patra s několika okny. A čelil novým útokům. Proti knihkupectví a jeho formálnímu řediteli Borisi Kuprijanovovi bylo zahájeno několik politicky motivovaných trestních řízení za prodej knih, které údajně rozněcují náboženskou nenávist nebo šíří pornografii. Z obvinění však nakonec nic nebylo. Snad proto, že všechno, co ve městě souviselo s knihami, tak jako tak vedlo do Falanstěru. A nakupovala v něm nejen radikální levice, ale i představitelé prezidentské administrativy. Jenže to bylo před patnácti lety. 

Letos na jaře v knihkupectví proběhla kontrola a zabaveny byly mimo jiné knihy Foucaulta, Arendtové, Benjamina, Sontagové. V červenci knihkupectví dostalo osmisettisícovou pokutu za „LGBT propagandu“ a Borisi Kuprijanovovi hrozí trestní stíhání. Flanstěr zavírat neplánuje. „Budeme pracovat, dokud můžeme,“ napsal. A tak doufám, že si z něj ještě stačím odnést nějakou knihu, kterou vůbec nehledám.