Zemřela Zdena Salivarová

V kanadském Torontu, kam se spolu s manželem Josefem Škvoreckým uchýlili k emigraci v roce 1969, zemřela v pondělí 25. srpna česká spisovatelka a nakladatelka Zdena Salivarová. Bylo jí devadesát jedna let.

Manželé založili několik let po emigraci v Torontu nakladatelství ’68 Publishers, zřejmě nejdůležitější exilové nakladatelství, jež vydávalo české knihy, které v okupovaném Československu nemohly vycházet. Za více než dvacet let vydali Salivarová a Škvorecký přes dvě stovky titulů exilové a samizdatové literatury. Krajanům, již byli také v emigraci, tak zprostředkovávali četbu románů Milana Kundery, Ludvíka Vaculíka či Ivana Klímy, poezie Ivana Blatného nebo Jana Zahradníčka, stejně jako esejů a her Václava Havla. V nakladatelství vyšly také zásadní knihy jako Dotazník Jiřího Gruši nebo Obsluhoval jsem anglického krále Bohumila Hrabala.

Průměrné náklady se pohybovaly mezi patnácti sty až dvěma tisíci výtisky a k nejprodávanějším titulům patřily kromě Škvoreckého románů Tankový prapor a Mirákl například paměti hereček Adiny Mandlové nebo Lídy Baarové. Nakladatelství bylo především prací Salivarové, která četla rukopisy, sázela a nakonec i tiskla, Škvorecký financoval jejich domácnost přednášením na Torontské univerzitě.

Zdena Salivarová začínala jako spisovatelka. První její texty byly otištěny v roce 1960 v tehdejším Hostu do domu. V roce 1968, kdy absolvovala DAMU, vydala triptych povídek Pánská jízda, jenž byl reakcí na povídkové Směšné lásky jejího učitele Milana Kundery, a v té době se objevila jako herečka i v zásadních filmech české nové vlny Farářův konec Evalda Schorma nebo O slavnosti a hostech Jana Němce.

V emigraci potom vznikl její zřejmě nejznámější román Honzlová. Autobiografický román, který Salivarová napsala především ze stesku po domově, vypráví o člence folklorního souboru, jež se z kádrových důvodů nesmí zúčastnit zájezdu do Finska a je šikanována Státní bezpečností. Příběh o 50. a 60. letech napsala Salivarová v obrovské rychlosti v průběhu pouhých tří měsíců.

Na začátku 90. let dostala spolu se svým manželem Řád bílého lva od tehdejšího prezidenta Václava Havla jako ocenění za to, že jejich práce pomáhala utvářet kontinuitu české literatury v dobách, kdy byla doma potlačována.

*

Dánská vláda nedávno oznámila zásadní legislativní změnu — zrušení daně z přidané hodnoty na knihy, která se sazbou pětadvacet procent patří mezi nejvyšší na světě. Krok je motivován úbytkem čtenářské gramotnosti a zájmu o literaturu v digitální kultuře. Například OECD upozornila, že až čtvrtina dánských patnáctiletých není schopna porozumět jednoduchému textu.

Dánský ministr kultury Jakob Engel-Schmidt proto vyjádřil přesvědčení, že podpoře čtenářství je v současnosti nutné dát vše, co je potřeba. „Musíme dát všechno na to, abychom ukončili čtenářskou krizi, která se v posledních letech nešťastně šíří,“ uvedl pro Publishing Perspectives. „Jsem proto nesmírně hrdý. Ne každý den se podaří přesvědčit kolegy, aby se tak obrovské peníze investovaly do spotřeby a kultury dánských občanů.“ Roční náklady této reformy se odhadují na 330 milionů dánských korun, tedy něco přes miliardu českých korun.

Podle Federace evropských vydavatelů (FEP) je Dánsko třetí zemí v EU, která poskytuje nulovou sazbu DPH na knihy — po České republice a Irsku. Předsedkyně FEP Sonia Draga vyzdvihla význam tohoto kroku: „Dlouho bylo Dánsko antišampionem v DPH se sazbou 25 % na knihy. Dnes si může stoupnout na stupínek vítězů k zemím s nulovou sazbou. Doufám, že tento krok povzbudí další evropské politické lídry, aby zajistili co nejvýhodnější sazby DPH pro knihy. To je pozitivní pro společnost jako celek.“

Statistiky ukazují, že v roce 2023 se v šestimilionovém Dánsku prodalo přes 8 milionů knih — oblíbené byly zejména knížky pro nejmenší a kriminální romány. Dánská vláda i knižní trh si proto od nulové DPH slibují nárůst čtenářství, respektive prodejů. Zkušenosti z jiných zemí ukazují, že kýžený efekt nulové daně se nemusí dostavit. Ve Švédsku a Finsku snížení daně spíše podpořilo stávající čtenáře, než aby nalákalo nové. A v Česku nulová DPH knihy příliš nezlevnila, spíše pomohla nakladatelům dorovnat ztráty.

„Samozřejmě budeme vývoj monitorovat,“ upřesňuje ministr Engel-Schmidt. „Jestliže se ukáže, že zrušení DPH na knihy znamená růst zisků nakladatelů a žádné snížení cen knihy, pak budeme muset zvážit, jestli to byl správný krok.“

Dánsko podporuje čtenářství i jinými iniciativami než těmi finančními. Vláda v současnosti plánuje například posílit spolupráci mezi veřejnými knihovnami a školami, aby se literatura více dostala k dětem.

*

Německý program KulturPass, který měl mladým lidem finančně zpřístupňovat kulturní akce a produkci, pravděpodobně končí. Německá vláda připravuje jeho zrušení kvůli finanční náročnosti i právním výtkám ohledně kompetencí spolkové vlády. Rozhodnutí vyvolalo ostrou debatu. Zatímco zastánci KulturPassu varují před negativním dopadem na knižní trh a ztrátou čtenářských návyků u mladých, kritici programu mluví o neefektivním využití veřejných peněz.

KulturPass byl spuštěn v červnu 2023 a měl za cíl přiblížit kulturu osmnáctiletým Němcům prostřednictvím jednorázového bonusu ve výši 200 eur. Prostřednictvím aplikace si mohli koupit vstupenky do divadel, kin, muzeí nebo knihy a hudbu. Program zaznamenal rychlý zájem: přihlásilo se téměř půl milionu mladých lidí a do systému proudily desítky milionů eur. Už v roce 2024 byl nicméně balíček zredukován na 100 eur a začal čelit první vlně kritiky.

Hlavní příčinou současného konce ale nejsou jen finance. Německý Spolkový účetní dvůr upozornil, že spolková vláda nemá pravomoc financovat kulturní programy v této podobě, protože kultura je v gesci jednotlivých spolkových zemí. Bez jasného právního rámce se program stal obtížně udržitelným.

Pro německý knižní trh znamená plánované zrušení bolestivou ztrátu. Mnoho osmnáctiletých využívá KulturPass právě k nákupu knih — často šlo o jejich první větší kontakt s místními knihkupectvími. Program tak nepřímo podporoval nejen čtenářské návyky, ale i maloobchodní síť, která se po pandemii snaží získat zpět zákazníky.