Blíží se další Noc literatury

Večer plný veřejných čtení současné zahraniční literatury v českých překladech od roku 2006 organizují Česká centra a EUNIC (Sdružení evropských národních kulturních institutů). Pražská část programu letos proběhne od 18 do 23 hodin na různých místech Prahy 6 v oblasti Dejvic, Bubenče, Střešovic a Hradčan. K vybraným lokalitám patří například Bílkova vila, kavárna Zasekávák, klub a galerie Za školou, Muzeum literatury — Památník národního písemnictví, Písecká brána, rezidence nizozemského velvyslanectví nebo vily Lanna a Pellé. Četby zvolených textů se jako obvykle zhostí celá řada známých herců a hereček, mimo jiné Martin Myšička, Ivana Uhlířová, Lenka Krobotová, Tereza Dočkalová, Elizaveta Maximová, Denis Šafařík, Erika Stárková, Vanda Hybnerová, Anna Kameníková, Beáta Kaňoková, Simona Babčáková či Jiří Vyorálek. Vstup na všechna čtení je tradičně zdarma a na několika místech bude čtení tlumočeno do českého znakového jazyka. Podrobnější informace zájemci naleznou na webových stránkách akce.

Více než polovina ukázek představí letošní překladové novinky, zbytek tvoří převážně tituly vydané česky v loňském roce. Velmi pestrá je skladba zainteresovaných nakladatelství, mezi nimiž se vícekrát objevují pouze Argo, Prostor a Host, stejně jako výběr autorů a autorek, v jejichž řadách převažují ženy (14 : 9) a mezi nimiž najdeme zejména reprezentant(k)y střední generace, tj. spisovatele a spisovatelky narozené v 70. a 80. letech. K nejznámějším jménům patří hvězda současné anglofonní literatury Sally Rooney, loňská laureátka Nobelovy ceny za literaturu Han Kang a první bulharský držitel Mezinárodní Bookerovy ceny Georgi Gospodinov. Čeští čtenáři mohou z dřívějška znát i díla dalších členů letošní sestavy, jako je polský žijící klasik Wiesław Myśliwski, talentovaná slovenská autorka Ivana Gibová, významný slovinský literát Drago Jančar a na Islandu žijící švýcarský spisovatel Joachim B. Schmidt. Ti zbylí se tuzemskému publiku dotyčnými texty představují poprvé a v několika případech se dokonce jedná o literární debuty.

Vlámský novinář Chris de Stoop v Knize Daniel (Argo, přel. Veronika ter Harmsel Havlíková) odkrývá příběhy obyvatel chudé oblasti sužované nezaměstnaností a drogami, bulharský autor Georgi Gospodinov se zase ve svém nejnovějším románu Zahradník a smrt (Argo, přel. David Bernstein) vyrovnává se smrtí vlastního otce. Zatím poslední román dánské spisovatelky Stine Pilgaard Metry za vteřinu (Euskaldun, přel. Markéta Kliková) se dočkal i filmové adaptace, první část volné trilogie pak tvoří kniha Love Me Tender (Tranzit, přel. Petra Zikmundová) od francouzské autorky Constance Debré, jež před deseti lety radikálně ukončila úspěšnou právnickou kariéru a prošla coming outem. Novinka Sally Rooney s názvem Intermezzo (Argo, přel. Anna Štádlerová) je v letošním výběru nepochybně největším bestsellerem, nejprodávanějším titulem aspoň doma v Itálii se ale stal i román Listonoška (Metafora, přel. Pavla Přívozníková a Olga Čaplyginová), jímž v roce 2023 debutovala Francesca Giannone. 

Román jihokorejské nobelistky Han Kang Neloučím se navždy (Odeon, přel. Petra Ben-Ari) se vrací k počátkům Korejské republiky, konkrétně k masakrům, jež se odehrály po krvavém potlačení povstání na ostrově Čedžu v letech 1948—1949. Silný čtenářský zážitek nabízejí také memoáry nazvané Litevci u moře Laptěvů (Argo, přel. Anna Sedláčková a Inese Pintāne), jejichž autorkou je litevská lékařka Dalia Grinkevičiūtė (1927—1987), která přežila sovětský gulag. Také román Zsolta Kácsora Cikánský Mojžíš (Protimluv, přel. Robert Svoboda) je inspirován skutečnými událostmi, a sice sérií vražd Romů, jež šokovala maďarskou veřejnost v letech 2008—2009. Paradise Garden (Prostor, přel. Kateřina Klabanová) je název zdařilého debutu Eleny Fischer, který jí vynesl mj. nominaci na Německou knižní cenu, do užšího výběru Ceny Evropské unie za literaturu se pro změnu dostala nizozemská spisovatelka a novinářka Jente Posthuma se svou druhou knihou Na co radši nemyslím (Vyšehrad, přel. Blanka Konečná).

Za norský Trainspotting bývá označován román Když nám bylo míň (Paseka, přel. Václav Křenek), jímž debutoval norský spisovatel s chorvatskými kořeny Oliver Lovrenski. Uznávaný polský prozaik, dramatik a scenárista Wiesław Myśliwski se ve svém zatím posledním románu Ucho jehly (Havran, přel. Lenka Kuhar Daňhelová) vrací do rodné Sandoměře a konfrontuje mladého hrdinu s jeho starším já. Portugalský literát Rui Zink, který napsal románové podobenství o lidské společnosti ovládané strachem s názvem Instalace strachu (Bourdon, přel. Martina Čáslavská), patřil k hostům letošního Světa knihy Praha. O to, aby jejich malá vesnice na rakousko-maďarském pomezí byla zapomenuta, usilují postavy knihy Rakušanky Johanny Sebauer s příznačným názvem Mizíme (Prostor, přel. Michaela Škultéty). Reprezentantkou romské literatury je v letošním výběru finská výtvarnice, spisovatelka a lidskoprávní aktivistka romského původu Kiba Lumberg s knihou Černý motýl (Kher, přel. Viola Parente-Čapková).

Výjimku mezi překladovou beletrií představuje Anasoft literou ověnčená próza Ivany Gibové Babička©, která se sice letos dočkala vydání v češtině, ale na Noci literatury se bude podle všeho číst z originálního slovenského znění. Po dva roky starém českém překladu sáhnou organizátoři v případě slovinského laureáta Ceny Evropské unie za literaturu Draga Jančara a jeho historického románu A láska samotná (Kniha Zlín, přel. Aleš Kozár). Neobvyklý milostný příběh vypráví španělský spisovatel Manuel Vilas v románu Mezi námi (Beta, přel. Vít Kazmar), zatímco o objevené záznamy, které si o jejím dědečkovi na sklonku života vedla pečovatelská služba, se při psaní románu Jeřábi táhnou na jih (Host, přel. Linda Kaprová) opírala švédská autorka Lisa Ridzén. Novinka Joachima B. Schmidta Kalmann a spící hora (Prostor, přel. Marta Eich) navazuje na jeho úspěšný román Kalmann o svérázném šerifovi z Islandu. Ukrajinská spisovatelka a překladatelka Tamara Duda za svůj debutový román Dcerka (Host, přel. Jiřina Dvořáková) získala prestižní Ševčenkovu národní cenu a velký úspěch slavila se svým prvním románem Western Lane (Prostor, přel. Alena Dvořáková) také Chetna Maroo, britsko-indická spisovatelka narozená v Keni.