Bezprecedentní dohoda za trénink AI

Americká firma Anthropic vyvíjející umělou inteligenci minulý týden dospěla ke smírné dohodě se skupinou autorů, která společnost zažalovala kvůli nelegálnímu stahování a používání knih k tréninku chatbota Claude. Navrhované vyrovnání ve výši 1,5 miliardy dolarů je podle Reuters nejen dosud nejvyšší, jaké bylo za porušení autorského práva v USA zaznamenáno, ale i precedent v éře umělé inteligence.

Podle dohody by autorům či nakladatelům mělo být vyplaceno zhruba tři tisíce dolarů za každou ze zhruba půl milionu dotčených knih. Kromě finanční kompenzace se Anthropic rovněž zavázal zničit nelegálně získaná data z pirátských zdrojů jako Library Genesis (LibGen) či Pirate Library Mirror (PiLiMi). Odborníci se shodují, že pokud by Anthropic nepřistoupil na mimosoudní dohodu, mohly by být následky pro firmu ještě mnohem nákladnější.

Soud je sice naplánován až na prosinec, dozorující soudce William Alsup ovšem navrhovanou dohodu zatím neschválil. Naopak ji při pondělním líčení tvrdě kritizoval. Alsup pochybuje o dodaném seznamu zneužitých knih — jde o výpis z použitých pirátských databází — a požaduje definitivní soupis, aby tuto kauzu v budoucnu někdo nevyužil pro svůj prospěch a nežaloval firmu o další peníze. Žalující strana má seznam dodat do dalšího pondělí. Soudce také namítal, že autory mohly ovlivnit velké organizace, např. Association of American Publishers či Authors Guild, a upozorňoval na nejasnou transparentnost procesu. Obě organizace se proti tvrzení soudu ohradily s tím, že William Alsup příliš nerozumí knižnímu průmyslu ani smyslu autorských organizací, a dále podporují přijetí vyrovnání. Projednávání dohody bude pokračovat 25. září.

Případ Bartz v. Anthropic začal jako hromadná žaloba, kterou v srpnu 2024 podali spisovatelé Andrea Bartz, Charles Graeber a Kirk Wallace Johnson. Tvrdili, že společnost využila miliony knih stažených z pirátských sítí k tréninku chatbota Claude. V červnu 2025 soudce Alsup rozhodl, že samotný trénink modelu ze zakoupených nebo veřejně dostupných knih může být podle amerického autorského práva považován za „fair use“. Problematické podle soudu bylo až shromažďování a ukládání pirátských kopií. AI modely si tak v právní logice sice mohou legálně „číst“ skrze fair use, ale když si texty stáhnou z nelegálních zdrojů a uloží si je, je to už protizákonné. Kvůli tomuto právnímu nálezu proces pokračuje a kvůli němu také Anthropic přistoupil k mimosoudnímu vyrovnání.

Už před přijetím je podle odborníků dohoda bezprecedentní. Nastavuje standard finanční kompenzace a zároveň ukazuje funkční strategii žalob v americkém právním řádu. Podobných sporů přitom probíhá hned několik i s dalšími vývojáři AI. Ti naopak musí akutně řešit legalizaci svých tréninkových dat a podobu jejich licencování v budoucnosti.

Někteří experti ovšem upozorňují, že vysoké náklady na pokuty a kompenzace by mohly zpomalit investice do AI a zasáhnout konkurenceschopnost, například vůči Číně, kde taková rizika v soudních sporech nehrozí.

*

Ve čtvrtek 4. září 2025 byla ve stanici metra Kondratowicza na lince M2 ve varšavské čtvrti Targówek slavnostně otevřena nová veřejná knihovna s názvem Metroteka. Podzemní „expres“ knihovna má za cíl lidem v každodenním spěchu nabídnout knihy místo mobilních telefonů.

Na 150 metrech čtverečních se nachází více než 16 000 svazků. Designérské studio GK-Atelier, vedené Grzegorzem Kłodou, využilo prostor naplno díky vlnitým regálům, které dovolují maximální využití prostoru až po strop. Knihovna vedle toho nabízí čtecí zóny pro děti i dospělé, relaxační kouty, pracovní stoly, herní stolky a možnost vypůjčit si i notebook. Součástí prostoru je hydroponická stěna s rostlinami. Knihy se půjčují a vrací pomocí samoobslužných zařízení s bezkontaktními čipy. Čtenáři mohou vrátit knihy nejen přímo v knihovně, ale i pomocí pouličního boxu. První den si knihy půjčilo přes 400 čtenářů, nejčastěji šlo o doporučené školní četby, průvodce či praktické návody.

Podle Grażyny Strzelczak-Batkowské, zástupkyně ředitele veřejné knihovny v Targówku, je cílem Metroteky stát se vzdělávacím a kulturním centrem — nikoli jen místem pro půjčování knih. 

Projekt reaguje také na čtenářskou statistiku: podle polské Národní knihovny v roce 2024 četlo alespoň jednu knihu pouze 41 % respondentů oproti více než 50 % před dvěma dekádami. Příčiny jsou podle ředitele Národní knihovny Tomasze Makowského kulturní — lidé dnes mají mnohem větší mediální nabídky a čtení je spojeno spíš se školou či výchovou než se zábavou a volným časem — i historické: Polsko během druhé světové války přišlo o sedminu svých knihoven. „Vyrostlo u nás několik generací, které neviděly rodiče nebo prarodiče stát u regálu s knihami.“

Metroteka se proto podle Makowského snaží symbolicky „rozbít stereotyp“ o knihovně jako o tichém, nepřístupném prostoru. I z tohoto důvodu funguje podzemní knihovna jako „hlasitá čítárna“, kde jsou povoleny hovory, doučování i výuka.