Toto není další smutný sloupek

„Tím podstatným pro mě bylo a je, že vždycky se najde někdo, kdo tlaku vzdoruje.“ Poslední sloupek Aleny Machoninové pro časopis Host.

Toto není další smutný sloupek, zopakuju předtím, než napíšu, že patnáctého října v Petrohradě zadrželi osmnáctiletou zpěvačku a klavíristku, studentku konzervatoře Dianu Loginovovou vystupující pod pseudonymem Naoko a s ní i dva zbývající členy skupiny Stoptime — kytaristu a bubeníka. A doplním, že žádný z mých sloupků tady nikdy „smutný“ nebyl, byť často jsem v nich psala o zatýkání, soudech, cenzuře, katastrofálně se zužujícím prostoru veřejné svobody. Avšak o sílící represe v dnešním Rusku mi šlo až v druhé, třetí, ba kdovíkolikáté řadě. Tím podstatným pro mě bylo a je, že vždycky se najde někdo, kdo tlaku vzdoruje. Taková je i moje poslední hrdinka, která je měsíc od svého zatčení stále ještě za mřížemi — a těžko odhadnout, kde bude, až tento sloupek vyjde.

Od letošního jara Naoko se skupinou Stoptime zpívala na petrohradských ulicích nehledě na to, že už dva roky v tomto městě platí zákon, který pouliční muzicírování bez úředního povolení zakazuje. Na jeho dodržování se však nijak horlivě nelpělo. A tak mladí muzikanti hráli v centru, a když to nešlo, sbalili se a přemístili o pár ulic dál. A tam se kolem nich znovu seběhl hlouček posluchačů z těch, kteří náhodou procházeli kolem, ale i těch, kteří pohyb skupiny sledovali na sociálních sítích a přišli si ji poslechnout záměrně. Na repertoáru skupina měla především cizí písně, hlavně ty, které s nimi samotnými rezonují, jak zmínila Naoko v srpnu v rozhovoru pro nezávislý petrohradský web Bumaga. Týden nato skupinu poprvé zadrželi za „rušení klidu“. Zůstalo u pokárání a skupina pak hrála dál téměř denně. A hrála i písně v Rusku zakázaných autorů, i ty promlouvaly jejich slovy. Právě ty. A ta slova zněla třeba: „Kde jste byli osm let, zasraní ignoranti?!“ Nebo: „Jsi voják, a ať budeš bojovat v jakékoli válce, promiň, já budu na opačné straně.“ Za ně, za slova „zahraničních agentů“, kteří žijí v emigraci, za zde citovaná slova Noize MC a Monětočky, skupinu v polovině října zatkli. Přesněji zatkli ji za to, k jak velkému množství lidí tato zakázaná slova promlouvají, jak velké množství lidí si je odmítá nechat vzít. Všichni tři muzikanti si už sice odseděli dva dvoutýdenní tresty za „organizaci mítinků“, ale na svobodu zatím vyšel jen bubeník. Naoko hrozí obvinění z diskreditace ruské armády a za to může být až patnáct let. A přece slovy z písně Noize MC: „Věřím, že nastane radostné období v téhle beznadějné tmě.“ A pouštím si dokola kratičké video, na kterém ji zpívá Naoko v podzimně temném Petrohradě obklopená desítkami mladých lidí, kteří zpívají s ní. I tohle je sloupek o naději.

Autorka je rusistka.