Jdu, kam mě vede příběh

Britský spisovatel Julian Barnes oznámil, že končí s psaním knih. Jeho právě vydaná novinka Departure(s) je jeho posledním románem.

Barnes v pondělí oslavil osmdesáté narozeniny a symbolicky tak uzavírá pětačtyřicet let dlouhou kariéru. Debutoval v roce 1980 a od té doby vydal patnáct románů a deset knih nonfiction. V roce 2011 získal Man Bookerovu cenu za román Vědomí konce (česky 2012).

„Jedno z hledisek, jak se na psaní dívat a proč psát, je ‚dokud mě budou vydávat‘. Ale to může být zavádějící. Neměl bych psát jen proto, že to někdo vydá. Měli byste pokračovat, dokud neřeknete všechno, co chcete říct. Tohoto bodu jsem teď dosáhl,“ říká osmdesátiletý prozaik pro deník The Telegraph.

Zároveň Barnes dodává, že končí pouze s psaním knih. Nadále bude pokračovat s recenzemi nebo publicistikou. 

Jedním z důvodů, proč Barnes končí jako spisovatel, je jeho zdraví. Před šesti lety mu byla diagnostikována vzácná forma leukemie. Julian Barnes proto denně užívá chemoterapii v pilulkové formě a jednou za tři měsíce jde na kontrolu do nemocnice. Jeho stav je proto stabilní, „ale dokud to pokračuje, tak to prostě jen přispívá k mému oslabování. Už jsem si na to prostě zvykl,“ upřesňuje spisovatel.

Špatný zdravotní stav nicméně Barnesovi nezabránil, aby se znovu neoženil. Na oslavě svých osmdesátých narozenin totiž oznámil, že minulé léto uzavřel sňatek se svou dlouholetou partnerkou a dříve nakladatelkou Rachel Cugnoni. 

Barnes prý přitom už nepočítal s tím, že se po smrti své první manželky znovu ožení. S jeho první manželkou, literární agentkou Pat Kavanagh, se brali v roce 1979. (Julian Barnes mimochodem pod pseudonymem Dan Kavanagh vydal čtyři detektivky.) Pat Kavanagh zemřela na rakovinu v roce 2008. Barnesovi bylo šedesát dva. „To je opravdu hrozný věk na vdovectví, myslel jsem si tenkrát a říkal jsem si, že nemůžu začít znova.“

Nový a poslední román podle recenzí odpovídá Barnesově životní situaci i celoživotnímu dílu. Jde o prózu na pomezí fikce, memoárů a esejů, kde ústřední roli hraje motiv paměti a toho, co ji formuje a udržuje. Departure(s) [Odchod(y)] vypráví na půdorysu vztahu dvou starých Barnesových známých z univerzity, kteří kdysi tvořili milenecký pár. Po letech se jeden z nich vypravěči ozve a dohodnou po třiceti letech schůzku. Vzpomínky, myšlenky i obrazy románu hrají — jak bývá u Barnese zvykem — stejnou roli.

„Nerozlišuji mezi pravdou autobiografie a prózy. Jdu, kam vede příběh, ať už je to fikce, nebo nonfikce, biografie, nebo třeba dějiny umění,“ upřesňuje Barnes v rozhovoru.