Hustý!
Že máme v Česku hustou síť knihoven, to se tak nějak ví. Teď však konečně můžeme vidět, jak moc hustá je. Přinášíme ochutnávku datových sloupků, které do Hosta tento rok píše novinář Michal Kašpárek.
Drobnou radostí práce s daty o kultuře je oznamovat nic netušícím lidem, že jsou rekordmany. Voláte například do Městské knihovny v Českých Velenicích, jestli vědí, že jsou nejodlehlejší českou knihovnou. Nevědí. „Ale my tady máme nejdál od všeho,“ konstatuje knihovnice. A připomíná, že hned za rakouskými hranicemi, sotva kilometr daleko, mají knihovnu v Gmündu.
Že je česká síť veřejných knihoven hustá, to se obecně tuší. Ale jakkoli mají hry s databází knihoven od Ministerstva kultury své limity, protože v nich pochopitelně chybí knihovny zahraniční a už ne tak pochopitelně i jednotlivé filiálky větších městských knihoven, pomohou nám udělat si o té hustotě konkrétní a překvapující představu. Do Nových Hradů je to z Velenic pořád jen deset kilometrů vzdušnou čarou. Polovina z našich šesti tisíc knihoven to má k nejbližší jiné jen kilometr. Jistě: koncentrují se ve městech. Ale i kdyby vás výsadkové letadlo dokola shazovalo na zcela náhodných místech včetně vrcholu Sněžky nebo prostředku Lipna, v půlce případů to budete mít do knihovny nejvýš dva kilometry.
Odnikud to u nás není k nejbližšímu regálu dál než lehce přes deset kilometrů, a na to se musíte protáhnout do armádního prostoru. Pól nedostupnosti leží u bývalé obce Doupov v újezdu Hradiště.
Nepříjemnou otázku, zdali bychom tak hustou síť tak neekonomických služeb dokázali vybudovat dnes, jste si snad položili sami. Mám pro vás jinou: už jste navštívili všechny knihovny v pětikilometrovém okolí? Je to hezký podnik, který vás může zabavit na dlouho. I pokud žijete na kraji Čáslavi, v Holubicích v okrese Vyškov anebo v přerovské části Lýsky, máte jich v této vzdálenosti přes dvacet: jednu na každý týden až do prázdnin.
