Konec pulpu

Největší knižní distributor ve Spojených státech, společnost ReaderLink, na konci loňského roku oznámila, že končí s distribucí masového paperbacku. Z amerických supermarketů, trafik a dalších obchodů tak zmizí levné knihy, které byly dekády pro spoustu lidí jedním z mála přístupových bodů ke čtení a literatuře. Za érou masových paperbacků se ohlíží The New York Times nebo The Guardian.

Historie paperbacku — levné knihy v nekvalitním brožovaném vydání a malého, kapesního formátu — se datuje do třicátých let minulého století. A nezačala v USA, ale ve Velké Británii. Nakladatel a redaktor Allen Lane byl prý v roce 1935 tak pohoršen nabídkou knih na vlakové stanici v Exeteru, že se rozhodl s tím něco udělat. Zrodila se legendární edice Penguin, jejíž jméno dodnes nese v názvu největší nakladatelský konglomerát na světě Penguin Random House.

Penguin Books byly opravdu masový podnik. Knihy se vyráběly co možná nejlevněji a prodávaly se nikoliv v knihkupectvích, ale v trafikách, novinových stáncích nebo drogeriích. Penguin Books zavedly i systém barevného značení obálek, aby se cestující rychle zorientovali: oranžová pro beletrii, zelená pro krimi a tak dále.

Knihy s tučňákem v logu měly úspěch, který brzy okopírovali i nakladatelé za oceánem. Američtí čtenáři si tak už koncem 30. let mohli pořídit v supermarketu nebo na nádraží za pár centů široký knižní sortiment. Americká armáda během druhé světové války dokonce dodávala paperbacky svým vojákům. 

Po válce už byl masový paperback nedílnou součástí americké kulturní krajiny. Původní penguinovskou klasiku vystřídala spíše žánrová tvorba jako romance, drsné detektivky nebo spotřební sci-fi — proto se také levným paperbackům začalo přezdívat pulp fiction, brak. Jejich dostupnost a zároveň obrovská čtenářská obliba pak začala ovlivňovat i jiné kulturní sféry. Jako masový paperback vyšla například předloha slavných filmových Čelistí nebo debut Stephena Kinga Carrie.

„Vygenerovalo to novou technologickou explozi masového čtení,“ vysvětluje pro The Guardian historička literatury a autorka knihy American Pulp Paula Rabinowitz. „Celý nápad spočíval v tom, že knihy neměly být dražší než balíček cigaret. Považuji to za bezesporu jeden z důležitých technologických posunů dvacátého století.“ Paperbacky byly levnější než balíček cigaret, vešly se do kapsy a díky dostupnosti v každém větším obchodě dotáhly k četbě masy, které by jinak k literatuře neměly přístup. V tomto ohledu byl pulp podle Rabinowitz demokratizační.

Prodeje levných paperbacků začaly v devadesátých a nultých letech klesat. Jednak se začaly měnit distribuční kanály a lidé objevili nakupování online, nemluvě o nových možnostech zábavy. Rovněž šel kupředu polygrafický průmysl a výrobní cena levného paperbacku z nádraží přestala být výrazně nižší než u brožovaného vydání knihy (ty mají většinou větší formáty, kvalitnější papír a tisk) z knihkupectví, které přitom lze prodávat za vyšší ceny. A konečně v nultých letech dorazily čtečky a e-knihy, kam přirozeně odmigrovaly romance a další žánrová tvorba.

Strategie nakladatelů i zájem čtenářů se tak postupně od levných paperbacků odvracely. Zatímco v roce 2004 prodal ReaderLink 131 milionů výtisků, v roce 2024 už to bylo jen 21 milionů kopií. 

„Trh promluvil, zákazníci promluvili a chtějí jiný formát,“ uzavírá jednu z kapitol masového čtenářství jeden nakladatel v The Guardian.