Alexandr? Alexandre!
Celé to začalo jedním zimním soubojem, jenž vyústil v nejsenzačnější konspiraci literární historie. Totiž že z Alexandra Sergejeviče Puškina se stal Alexandre Dumas.
Měli stejné jméno, k nerozeznání stejný rukopis a oba měli modré oči. Jako Švejk. Alexandr Sergejevič Puškin a Alexandre Dumas. Nehledě na to, že byli skoro stejně staří (Dumas byl o tři roky mladší), patrná je i kontinuita v jejich díle: Puškin se proslavil velmi mladý, Dumas svá přelomová díla začal vydávat až dva roky po Puškinově smrti. A když si prohlédneme jejich rané podobizny (protože oba muži se v dospělosti vyfotografovat nestačili, Rus zemřel před vynálezem fotoaparátu), vypadá to, že Puškin si jen oholil licousy, trošku přibral a bylo hotovo: druhý Alex byl na světě.
Celé to začalo jedním zimním soubojem (existovaly dva kalendáře, podle jednoho jsme ještě v lednu, podle druhého v únoru). S jistotou ovšem o dva dny později ve svém pokoji umírá na střelnou ránu do břicha jeden z nejvýznamnějších literárních romantiků, kterému je třicet sedm let. Nedlouho po pohřbu se v Paříži objevuje jiný muž, jenž na první pohled s prvním nemá nic společného, hovoří plynně francouzsky a záhy se proslaví jako přední autor historických románů. I když to vypadá jako dvě nesouvisející události, nakonec daly vzniknout jedné z nejsenzačnějších konspirací literární historie. Totiž že z Alexandra se stal Alexandre.
Nevěříte, že? Dobrá, vezmu to odjinud: to, že Rusové ve vyšší společnosti uměli výtečně francouzsky, je známá věc, ale co takhle skutečnost, že Puškin napsal svou první báseň francouzsky už v osmi letech? Jestli naopak uměli Francouzi stejně dobře rusky, to už tak jisté není, nicméně víme, že Dumas z ruštiny překládal, a to nikoho jiného než právě Puškina a jeho přítele Lermontova. K tomu přičtěme fakt, že Rus i Francouz měli černošské kořeny: Dumasův otec byl synem černošské otrokyně z Haiti a Puškinův pradědeček Abram Gannibal byl černoch pocházející z Etiopie.
Ovšem mnohem zajímavější než to, že se jeden spisovatel stal druhým, je důvod, proč se něco takového mělo odehrát. Podle všeho se totiž Puškin měl stát tajným agentem, jehož car vyslal do Francie jako špiona. A můj poslední trumf: Puškinovým údajným vrahem byl milenec jeho ženy, důstojník, který byl také agentem a po souboji odjel do Francie (podle konspirace společně s Puškinem). Jeho jméno? Georges d’Anthès. Jméno, jež Dumas dal postavě námořníka neprávem obviněného z velezrady, jenž se vrací do vlasti s novou identitou jako hrabě Monte Christo. Náhoda? A ve stylu věřte nevěřte: přesvědčili jsme vás, nebo to celé byla jen trocha literární fikce?