Hoď ho do stroje
Umělá inteligence proměňuje nakladatelskou praxi. Redaktoři si nechávají technologií „číst“ rukopisy a zároveň je tak poskytují třetím stranám.
Jedno z největších světových nakladatelství Hachette Book Group koncem března oznámilo, že s okamžitou platností ruší vydání hororového románu Shy Girl od Mii Ballard. Rozhodnutí přišlo poté, co se objevilo podezření, že Ballard knihu z velké části vytvořila s pomocí umělé inteligence.
Mia Ballard román publikovala vlastním nákladem už počátkem roku 2025 a kvůli čtenářské popularitě jej o pár měsíců později vydalo britské nakladatelství Wildfire. To po odhaleních také přikročilo k zastavení distribuce knihy.
Kauza Shy Girl je dalším z množících se příkladů, jak AI proměňuje současnou literaturu. Oborový časopis The Bookseller však upozorňuje na skutečnost, že neproměňuje knižní průmysl jen na autorské straně, ale i na té nakladatelské — a i tam zatím panuje kolem používání nástrojů umělé inteligence nejistota a malá transparentnost.
The Bookseller konkrétně cituje Gordona Wise z vlivné literární agentury Curtis Brown, podle něhož používají nástroje jako ChatGPT i editoři a redaktoři v nakladatelstvích.
„Stejně jako žádáme naše klienty, aby nám sdělili, jestli při psaní rukopisu použili AI, tak očekáváme otevřenost od nakladatelů. A redaktoři nahrávající rukopisy do ChatGPT a dalších otevřených platforem, aby jim je pomohly rychleji ‚přečíst‘, není zodpovědné chování. Ale konverzace během Londýnského knižního veletrhu znepokojivě naznačily, že jde v současnosti o široce rozšířenou praxi,“ říká Wise.
Podle agenta se AI nástroje v nakladatelstvích používají k přípravě shrnutí rukopisů a jejich porovnání. Wise se však nejvíce obává, že literární díla přestávají posuzovat lidé a že ta se dostávají do soukolí velkých jazykových modelů, které pohání umělou inteligenci.
Pro The Bookseller se k těmto obavám anonymně přidal i další literární agent. Podle něj redaktoři využívají AI i k „načítání“ a poslouchání rukopisů.
Používání nástrojů umělé inteligence v nakladatelstvích je zatím spíš nezmapovaná a v zákulisí probíraná praxe: jiné agentury o takových případech nevědí. Zároveň už se v zahraničních autorských smlouvách objevují klauzule o použití AI, aby se předešlo kauzám jako té se Shy Girl. Agentury a nakladatelé přitom použití umělé inteligence — kromě generování textu — úplně nezakazují: pro autory vědecké nebo non-fiction literatury jde o důležité rešeršní nástroje, autoři beletrie je zase používají pro kontrolu kompozice nebo hledání nelogičností.
Vznik oborových standardů v nakladatelském průmyslu a jejich smluvní ukotvení je naopak teprve v počátcích.