Skutečně zabíjíme lidi
Spojené státy americké společně s Izraelem napadly Írán před dvěma měsíci. Pozornost se za tu dobu stočila od zabíjení k ekonomickým dopadům útoku a diplomatickým řešením. Konflikt však odhalil i pokračující sbližování technologického a válečného sektoru i proměnu politiky.
Žoviální chlapík s rukou v kapse prezentuje nový počítačový program. Mapa se spoustou interaktivních objektů působí na první pohled jako strategická hra, záhy ji však střídá video parkoviště natáčeného dronem. Budovy i automobily se zabarvují, očividně se na ně dá kliknout. Levé, pravé a levé tlačítko, a jedno z vozidel se už řadí mezi vybrané cíle, popisuje pyšně šéf oddělení umělé inteligence na americkém Ministerstvu války. Cíl se obratem objevuje na nástěnce s úkoly, která se neliší od projekťáckých aplikací jako Trello či Asana. Akorát tady se neřídí marketingová kampaň na novou vůni deodorantu, ale vojenský útok. Umělá inteligence záhy vybírá, jak náš cíl nejlépe zasáhnout, člověk jen návrh potvrzuje kliknutím, na videu z dronu sledujeme výbuch. Dosud jsme přenášeli informace mezi osmi programy, teď všechno od identifikace po uzavření kill chainu obstará náš Maven, chlubí se Američan v patrně nejotevřenější ukázce toho, jak dnes funguje ničení infrastruktury a zabíjení lidí.
V Íránu zasáhly Spojené státy za první čtyři dny své nelegální války přes dva tisíce cílů. Dosud nevídané tempo jim dovoluje AI, která zpracovává zpravodajská data z dronů, satelitů i tajných služeb. Neskonale rychleji než lidé přitom nabízí, kde všude může armáda způsobit zkázu. Prominentní roli má právě Maven, který pro Pentagon původně rozvíjel Google, aby jej po protestech zaměstnanců vyhledávače vystřídal v roce 2019 Palantir. Na Západě bychom patrně nenašli podnik s děsivější pověstí. Založil jej Peter Thiel, přesvědčený technofeudalista, politický patron viceprezidenta Vance a intelektuál, který bojuje proti nástupu Antikrista. Podnik řídí neméně znepokojivý Alex Karp, který se při svých manických vystoupeních rád pochlubí, že jejich technologie skutečně zabíjejí lidi.
Nikdo o tom nepochybuje. Minimálně si tímto příslibem Palantir získal důvěru spousty vlád. Má silné zastoupení v Izraeli, kde si mohl při válečných zločinech proti Palestincům vyzkoušet řadu věcí v ostrém provozu, armádní či policejní kontrakty ale podepsal také s Velkou Británií, Francií či Německem. Někteří měli od začátku za to, že to není od Evropanů dvakrát důvtipné. Přitakal jim v tom report švýcarské armády, podle něhož hrozí úniky dat americkým tajným službám i ztráta suverenity, protože Američané by mohli systémy jednoduše vypnout. I kvůli tomu Švýcarsko spolupráci s Palantirem opakovaně odmítlo, byť o ni korporace urputně usilovala, jak ukázala nedávná investigativa tamních médií. Rezonovala i mezi britskou a německou veřejností, která prožívá stejně jako většina Evropy šok z amerického nepřátelství vůči spojencům. Pro politický a bezpečnostní establishment však nemusí být ani nová situace problém: i na svých počítačích si chtějí dopřát technologickou dominanci, která se zdá tak snadno dostupná. Stačí vazalské přitakání technofašismu.