Digitální koronaslovníček aneb Čeština v době pandemické

Je známé, že český národ v souvislosti s úderem pandemie předvedl jako obvykle svou příznačnou vynalézavost. A to nejen praktickou — od šití roušek, 3D tisku komponent do masek až k vývoji českého plicního ventilátoru —, ale také kulturní. Třeba v množství vtipů jsme jistě světovými přeborníky. Některé z nich kamarádům v zahraničí ovšem těžko přeložíte: „Divadla kvůli koronaviru odvolala premiéry… Nemohla by i vláda?“

Dalším druhem vynalézavosti je ta jazyková. Ústav pro jazyk český pečlivě eviduje nejrůznější neologismy, které Češi pod vlivem celosvětové situace produkují. Nejrozšířenější jsou složeniny, v nichž první člen tvoří slova korona nebo rouška. Všichni už víme, kdo je koronaidiot nebo že roušky rostou na rouškovníku či vypadávají z rouškomatu. Pro některé složeniny, které k nám přišly z ciziny, jsme ještě nenašli hezký český a především adekvátní ekvivalent, i když se snažili i jazykovědci. Lockdown i kurzarbeit už asi lockdownem a kurzarbeitem zůstanou zřejmě proto, že výstižný překlad (plošná karanténa, zkrácená pracovní doba) je víceslovný a v textech se s takovými špatně nakládá. Dvouslovné social distancing překládáme jako sociální odstup, ale v textech, jako jsou nařízení, raději používáme vojensky úderné rozestupy. Rádi také odvozujeme — dítě narozené v posledních měsících je koroně nebo koroňátko. Kdo má štěstí, jede na korolenou a děti budou mít letos místo jarňáků či jaráků zcela jistě pouhé koroňáky.

Pandemie zásadně ovlivnila naše sociální chování a s ním opět i náš jazyk. Nechodíme proto už na schůzky, ale máme meetingy nebo cally a všechna taková setkání se pochopitelně odehrávají online. Tyto anglicismy s radostí skloňujeme. Výslovnost sice zachováváme, ale je asi jen otázkou času, kdy se z onlinu stane onlajn podobně jako jsme si přizpůsobili slova faul či tramvaj. Nová místa se ovšem pojí se starými předložkami. Místo hospod a zasedaček se tedy setkáváme na Zoomu a v Teamsech. Hodinu češtiny pak mají žáci nejčastěji na meetu (zkrácený výraz pro Google Meet). Slovesně to pak vypadá tak, že kromě už dříve populárního skypování dnes také zoomujeme. 

Nemenší je i dětská jazyková vynalézavost, která se plně rozvinula s nástupem digitálních platforem a aplikací, skrze něž je tato část společnosti nyní většinově vzdělávána. Jelikož zavádění těchto platforem bylo živelné, nebylo neobvyklé, že nástroje zpočátku mluvily na děti anglicky (herní aplikace jako Jitsi Meet nebo Discord). Děti, protože jsou tvorové chápaví a kreativní, nabízenou slovní zásobu rychle přejaly a po vzoru dospělých na ni naroubovaly českou flexi — a tak dnes běžně kromě ze sociálních sítí známého lajkování a hejtování své spolužáky také občas mjutují (to mute = vypnout mikrofon) a ty nejotravnější rovnou kicknou (to kick out = vyhodit ze schůzky). Nechodí se do školy, ale na distanční výuku (rodičovská otázka pak zní: V kolik máš dneska online?) a frajeři při tom používají hendsfríčko (hands-free sluchátka). Novou dimenzi pak za časů distančního vzdělávání dostalo sloveso „sekat se“. Seká se totiž nejčastěji právě vzdělávací online přenos, což často plodí dětskou i rodičovskou frustraci. Paní učitelko, mně se to dneska hrozně seká! je tak obdobou banálnějšího Paní učitelko, mně dopsalo pero! Komunikace s učitelem probíhá v online hodině souběžně také v chatu, kde se u mladších ročníků roztomile projevuje, jak zbytečně složitá jsou pravidla českého pravopisu. Učitel tak čelí větám typu: Paní učitelko, skusím si restartovat počítač. Á, už sem to spravila, případně: Paní učitelko mě nejde kamera… 

Zatímco o přestávkách se dřív házelo houbou nebo hrála čára, dnes je příležitost si trochu zagejmit (to game = zahrát si sdílenou online hru). To vás ovšem musí někdo invajtnout (to invite = pozvat). Ale při gejmení musíte dávat bacha, aby vás někdo nekillnul (to kill = zabít). Když se nehraje, posílají se obrázky, memy a emotikony. Starší generace vůbec netuší, jak skvěle se dá komunikovat úplně beze slov. Ale slova děti baví a není nad to si zapnout titulkování. Rozpoznávání mluvené řeči je pochopitelně dostupné nejčastěji pro angličtinu. Pro odposlechnutá česká slova a věty tak systém na základě akustické podobnosti promptně vyhledá hypoteticky nejbližší možné anglické výrazy. Výsledky zajišťují permanentní brániční křeč. Víte, kdo je My garlic mustard?

Každému dítěti je dnes jasné, že ze všeho nejdůležitější je mít doma silnou „wifinu“. Wifina byla podstatná vždycky, jenže když na ní kromě vás visí ještě dva sourozenci a rodiče se svými pracovními cally, tak se to jednomu z vás prostě dřív nebo později sekne. A to nechcete. My garlic mustard = Tomáš Garrigue Masaryk!