Hezky přeložená kniha je příspěvek ke svobodě

Jak byste kauzu zrušení Ústavu translatologie na FF UK vysvětlila někomu, kdo o ní nikdy neslyšel?

Zcela nečekaně těsně před zahájením prázdnin — bylo to v červnu, ale den poté, co jsme uzavřeli všechny státnice — jsme se od našeho ředitele Ústavu translatologie dozvěděli, že k prvnímu lednu má být náš ústav zrušen. Bez toho, že by dostal ředitel prostor k obhajobě či diskusi, a to z ekonomických důvodů. Následovalo samozřejmě zděšení a různé snahy se proti tomu vymezit. Napsali jsme otevřený dopis a sepsali jsme petici, která má k dnešku 7 700 podpisů (pozn., ke dni 18. 8. 2026 je to přes 8 300 podpisů).

Nic výrazného se nedělo, na naše otázky jsme nedostávali žádnou odpověď, až potom se 21. července sešla pracovní skupina.

Z této schůzky potom byl vydán oficiální zápis a tam vedení fakulty slíbilo, že se vytvoří pracovní skupina, kde budou zástupci translatologie, zástupci vedení fakulty plus zástupci jednotlivých filologií. Děkanát totiž tvrdí, že nezaniknou studia překladatelství, ale že se ty jednotlivé obory, které se u nás studují pohromadě, rozstrkají na konkrétní filologie — na romanistiku, germanistiku, slavistiku a anglistiku.

Očekávali jste, že by se mohlo něco takového přihodit? Není to ostatně první sloučení, které se v posledních pěti letech na fakultě odehrálo. Loni byly například sloučeny ústavy historie do jednoho.

Nic takového jsme neočekávali a nedostali jsme žádné signály. Měli jsme jako všichni jiní zaměstnanci hodnocení akademických pracovníků, tzv. HAP, které zatím probíhalo zkušebně, u nás proběhlo už před dvěma lety, kde se hodnotila kvalita akademického výstupu, počet akademických článků, výuka, počet vedených bakalářek, diplomek a tak dále, a z toho se pak vyvozovaly závěry. Bylo nám jasné, že musíme produkovat hodně vědeckých článků a že ti mladí musí neustále zvyšovat tituly.

Ve vyjádření vedení FF UK zaznělo, že důvod, proč se bude ÚTRL rušit, je nízký vědecký výkon pracoviště, nízká efektivita výuky a nevyvážená personální struktura pracoviště. Jak si to vysvětlujete?

Velmi nás toto vyjádření pobouřilo, protože je vůči nám ponižující a nepravdivé. K polopravdám a nepravdám, které šíří vedení FFUK o efektivitě a kompetenci vyučujících na ÚTRL, jsme se vyjádřili v dokumentu, který je veřejně dostupný na webu Translatologie.cz. Náš výkon byl poměrně nedávno hodnocen a měli jsme jedno z nejlepších hodnocení. Ano, máme vždycky problém s vědeckým výzkumem, s tím, jak se přidělují body v RIV (pozn., rejstřík informací o výsledcích), protože to je kafemlejnek, kde se přidělují body podle toho, kolik studií v impaktovaných časopisech publikujete. To je nastavené na přírodovědné obory a náš obor ze své podstaty nemůže mít tolik článků v impaktovaných časopisech, protože těžko můžeme psát anglicky o problémech překladu hovorových argentinských výrazů do češtiny.

Možná ano, ale rychle se to vyčerpá.

Pak se velmi často plodí články pro články, výzkum pro výzkum, jenom si to přečtou lidi, co z toho budou citovat, aby měli body, a to je všechno. Máme kolegy, kteří mají vysokou publikační činnost a velmi kvalitní akademické ukazatele, ale pak i učitele, jako jsem já, kteří jsou z praxe, a získávají body v tzv. RUV (pozn., registr uměleckých výsledků), například za překlady umělecké literatury. Celá FF UK měla v tomto registru v roce 2025 bodů 5 353 a z toho měl Ústav translatologie bodů 1 140.

Kdyby se náhodou zjistilo, že toto všechno je zlý sen, a ústav by pokračoval tak jako doposud, myslíte si, že by nebyly potřeba nějaké změny?

Chápu, že ekonomická situace je taková, že je potřeba upravit nějaké akreditace, trošku sloučit výuku nějakých předmětů, ale na tom už jsme pracovali.

Můžete dát příklad?

Upravovat úvazky, rozvázat spolupráci s externími vyučujícími, to jsme udělali, protože vedení fakulty už našemu řediteli dalo za úkol ekonomiku řešit. Ředitel ústavu na tom začal pracovat, měl rozhovory s jednotlivými zaměstnanci, je tlak na to, aby lektoři, kteří nemusí tolik akademicky publikovat, odučili víc hodin v rámci jednoho úvazku, aby akademičtí pracovníci více publikovali a rychleji postupovali na žebříčku doktor — docent — profesor. Ale specifikum našeho ústavu je, že tam máme pět různých jazyků, a každý tento jazyk má dvě různé specializace, tlumočení a překlad, které vyžadují různé pedagogy. Proto si také myslíme, že pokud by došlo ke sloučení s filologiemi, tak ty specializace nebude mít kdo učit.

Jak vnímáte diskusi, která se okolo kauzy rozvířila, očekávala jste to? A myslíte si, že tento vytrvalý tlak a podpora může změnit stanovisko vedení FF UK?

Já ji vnímám nadšeně, samozřejmě, strašně příjemně mě to překvapilo, nečekala jsem takový ohlas, nečekala jsem takovou masivní podporu. Ta podpora vychází i z toho, že máme hodně zahraničních kontaktů, že máme hodně bývalých studentů, kteří se velmi dobře uchytili na pracovním trhu, kteří získali určitou proslulost, ať už jako překladatelé, tlumočníci, spisovatelé, publicisté, spousta našich absolventů pracuje v diplomatických službách, na ambasádách, a máme i velmi dobré kontakty v médiích, v televizi je spousta našich absolventů. A fakulta toto zřejmě vůbec neočekávala, a možná ani neočekávala, že se budeme bránit. Což se bohužel stalo i zmíněným historikům, kteří byli sloučení a kteří tuto mediální kampaň nespustili. A teď toho možná litují.

Jak si to vysvětlujete, že se za sebe je nějaký obor schopen postavit a některý ne?

Těch věcí je v poslední době tolik, že zpráva o zrušení byla poslední kapka, kterou pohár přetekl. A tím, že jsme se ozvali my, se přidali i všichni ostatní, kteří jsou rozhořčeni z toho, co se stalo v poslední době s humanitními vědami. Výsledkem je prohlášení „Pospolitost 26“ oborů, které se mají reorganizovat, odkaz lze najít na výše zmíněném webu Translatologie.cz.

A co se týče změny stanoviska vedení?

Já samozřejmě chci být optimista, ale pokud se na to podívám čistě realisticky, tak to na mě působí, že to mají předem všechno rozhodnuté, noty napsané, a všechno, co v poslední době říkají ve veřejných prohlášeních, jenom slouží k uklidnění veřejnosti, která nás podporuje. Naší jedinou nadějí je, že to neschválí akademický senát.

Co byste doporučila těm, kteří se za Ústav translatologie zatím nepostavili, ale chtěli by to udělat?

Byla bych velmi ráda, kdyby podepsali petici, a velmi nám pomáhá, když sami za sebe jako jednotlivci nebo za své úřady, za své instituce, píší otevřené dopisy děkance a proděkanovi Cvrčkovi, rektorovi, o kterém jsme zjistili, že není zdaleka tak informován, jak si všichni myslí, do médií, do akademického senátu, a nám, v kopii. Zjistili jsme, že to opravdu pomáhá, a když přijde těch dopisů hodně, tak se samozřejmě vedení ocitá pod tlakem. Bohužel na všechny dopisy zatím odpovídají standardizovaným prohlášením odkazujícím na usnesení z 21. července, které obsahuje řadu polopravd.

Ta diskuse je ve veřejném prostoru opravdu mohutná. Jak vnímáte, že se za důvod rušení Ústavu translatologie považuje rozšíření umělé inteligence?

Já si myslím, že to důvod není, ostatně i samo vedení fakulty to ve svém prvním prohlášení potvrdilo. Řekla bych, že je to takový názor laiků, ale odborná veřejnost si velmi dobře uvědomuje, že v době nástupu umělé inteligence je translatologie důležitější než kdy dřív. A ti, kteří mají vystudovaný překlad a tlumočení, si uvědomují nebezpečí umělé inteligence a hlavně jsou i trénováni na to, jak s ní zacházet a jak ji kontrolovat, a to je dnes stejně důležité jako umět překládat. Aby to byl dobrý sluha, ale ne zlý pán.

Mluvily jsme zde o vzniku pracovní skupiny, která má pomoct k tomu, aby jak vedení fakulty, tak filologie a translatologie došly k jakémusi kompromisu. Myslíte si, že by ta pracovní skupina vznikla, nebýt toho tlaku, který translatologie vytvořila?

Myslím, že ne. Bylo to rozhodnuté, mělo se to nechat schválit senátem a k prvnímu lednu implementovat. Až pod tím tlakem vlastně řekli, ano, samozřejmě, tak to ještě prodiskutujeme, uděláme pracovní skupinu. Zároveň ale bylo už na schůzce vedení FFUK s představiteli ÚTRL 20. července rozhodnuto o tom, že nebudou přijímací zkoušky v příštím roce, ani na bakaláře, ani na magistra. Což znamená, že se opravdu s tím oborem samostatným nepočítá.

Vnímáte tedy tu pracovní skupinu spíše jako pozitivní, nebo negativní krok?

Samozřejmě jako pozitivní, o všem se musí diskutovat, hlavně o konkrétních věcech, které se zatím vůbec neřeší, například kolik zaměstnanců by přešlo na filologie, na základě jakých kritérií by se vybírali, kdo by to přesně byl, jaká by byla nová náplň jejich práce, kdo by na filologii učil nové předměty.

Neřeší se, nebo nejsou vymyšlené?

To nevím. Trochu se obávám, že nejsou vymyšlené.

V ideálním světě, kde se ta pracovní skupina dohodne a všichni budou šťastní, jak bude v budoucnu vypadat výuka translatologie na FF UK?

To si vůbec neumím představit. Jedna z věcí, která je ve Šporkově paláci, jsou špičkově vybavené tlumočnické učebny, které, pokud vím, na filologiích nemají. Můj literární překlad se dá snadno vyučovat na filologii, ale tlumočnictví opravdu nejde jen tak vzít a předat jinam. A když se to tedy dělá z ekonomických důvodů, tak toto není úspora, ale nová investice, nové vybavení dalších učeben. Vedení také říká, že chce vytvořit jakési centrum, které by fungovalo nejen pro našich pět jazyků, ale i pro malé jazyky, které se učí na FF UK.

Pokud naopak pracovní skupina selže, jak bude vypadat výuka translatologie na FF UK?

Pravděpodobně to bude specializace.

A to si máme představit jak? Já mám v hlavě volitelný seminář, ale předpokládám, že to bude trochu širší.

To budou nějaké povinné předměty, nejenom volitelné, nové akreditace, nové všechno, nevím, jestli by bylo možné to vystudovat magistersky, možná se to zamýšlí jen jako bakalář, já si popravdě řečeno tyto věci představit neumím. Pokud vím, tak vedení neustále opakuje, že po sdružení s filologiemi vzniknou tři specializace — filologická, pedagogická, překladatelská.

A co se stane s tlumočníky?

O těch se mluví v rámci překladatelství. Vůbec se nepřihlíží k tomu, že translatologie vychovává dvě úplně odlišné kompetence.

Kdy ten verdikt padne?   

To netuším. Původně měl rozhodnout akademický senát, který se má scházet 10. září, ale to bylo na náš nátlak odloženo. To nám bylo prezentováno jako naše vítězství, ale nevím, jestli se vedení jen nezaleklo kolegiální, mediální i institucionální podpory, která by mohla senát přesvědčit o tom, aby to neodhlasoval. Takže rozhodnutí se odložilo, ale na kdy, to nám zatím nikdo nesdělil.

Jak v tuto chvíli vnímáte budoucnost oboru?

Myslím si, že překladatelé a tlumočníci budou pořád potřeba, takže ten obor by rozhodně neměl zaniknout. Otázka je, v jaké podobě bude existovat a jestli budou vycházet absolventi se stejnými kompetencemi, jako vycházejí dnes.

Je něco, na co jsem se nezeptala a co by podle vás zaznít mělo?

Možná to, že různé umělecké obory — když zůstanu u svého literárního překladu — nejsou obory zbytečné. A že ve společnosti nejde jenom o peníze, ale také o to, aby se vytvářely hezké věci, které způsobí lidem potěšení, zážitek, nedá se to všechno vyčíslit. Když si přečtu nějakou knihu hezky napsanou, hezky přeloženou, tak z toho mám požitek, který sice není finančně vyčíslitelný, ale procvičím si toleranci, jak říká Bolaño, naučím se respektovat druhého, je to příspěvek ke svobodě, je to způsob cestování, je to potěšení. To se přece nedá nahradit ani vyčíslit. Studium jazyků zvyšuje povědomí o tom, jak to vypadá jinde a jací jsou ostatní lidé, rozvíjí to schopnost přemýšlet i oceňovat a vážit si druhého, i když je „druhý“ neboli „jiný“. Opravdu to přispívá k porozumění.