Naděje není prognostika

Nedožité devadesátiny Václava Havla se letos zatím slaví hlavně nechtěně havlovským způsobem. Z Knihovny Václava Havla se po sporech zaměstnanců, vedení a zřizovatele stala 1. prezidentská knihovna, licenci k užívání jména Havel nově získala Městská knihovna Praha. To centrum současného umění DOX si z Havla bere něco podstatnějšího než jméno. Na základě jedné pasáže z Dálkového výslechu tématem letošního, už čtvrtého ročníku festivalu umění, literatury a vzdělávání FALL učinili heslo Naděje je stav mysli.

„Naději v sobě prostě máme nebo nemáme, je rozměrem naší duše a není ve své podstatě závislá na nějakých pozorováních světa či odhadech situace. Naděje není prognostika. Je to orientace ducha, orientace srdce, přesahující svět bezprostředně žitého a zakotvená kdesi dál, za jeho hranicemi,“ řekl Havel Karlu Hvížďalovi už v polovině 80. let. O čtyřicet let později se v DOXu ptají: Kde brát naději v navenek beznadějných časech? A jak naděje souvisí s dnes tolik diskutovanou odolností? Odpovědět se pokusí už dnes večer na slavnostním zahájení festivalu spisovatelé Alberto Manguel, Marie NDiaye, Marek Šindelka či Sofi Oksanen. Většina z nich se publiku představí i v dalších dnech v rámci samostatných pořadů, diskusí či autorských čtení. Alberto Manguel se do Česka vrací již poněkolikáté a také Sofi Oksanen už hostovala na Světě knihy, ale například držitelka Goncourta, francouzská spisovatelka senegalského původu Marie NDiaye, bude k vidění vůbec poprvé. Tahákem je také Oliver Lovrenski, jemuž i v Česku před lety vyšel výrazný debut Když nám bylo míň, označovaný za „Trainspotting pro generaci Z“.   

Sofi Oksanen.

FALL však není pouze literární festival. Celý týden probíhá program pro školy, zaštítěný platformou irského spisovatele Columa McCanna Narrative 4 a zaměřený na rozvoj empatie prostřednictvím sdílení osobních příběhů. A celý FALL se samozřejmě odehrává v prostorách galerie současného umění a to spoluutváří jeho podobu. Součástí dnešního zahajovacího večera tak je vernisáž hlavní podzimní výstavy Argus & Medusa, kurátorované Michaelou Šilpochovou, Otto M. Urbanem a Leošem Válkou. Monumentální plátno Vor Medúzy z roku 1819, které stojí ve středu výstavy, nepřestává fascinovat ani po dvou staletích. Výstava ukazuje, jak dílo podněcuje představivost vizuálních umělců současnosti a odráží tak realitu dnešního světa. Mimo to je v DOXu k vidění například také výstava ANDROS o současných podobách mužství nebo díla Radky Bodzewicz. Zvýhodněné vstupenky na celý festival lze pořídit přes GoOut.