Nejen o okurkách

Letní období, kdy je většina lidí na dovolené, děti i různé instituce mají letní prázdniny, bývá označováno jako okurková sezóna. A o čem jiném psát v okurkové sezóně než o okurkách.

Spojení okurková sezóna máme v češtině už víc než sto padesát let a inspirovali jsme se v němčině, kde mají „čas kyselých okurek“ — Saurengurkenzeit. Do němčiny se toto spojení dostalo z jidiš přes berlínský dialekt: sousloví córes-jókres-cajt (čas žalu a pokání) totiž výslovností připomíná právě Saurengurkenzeit. Zůstaneme však v češtině a (nejen) u okurek.

Slovo okurka, ale i některé další názvy potravin jsou z pohledu jazyka zajímavé tím, v jakém rodě je používáme. Například ve spisovné češtině je výraz okurka ženského rodu a označuje jak rostlinu, tak i plod. Ne všichni to ale takto používáme, na Moravě je rozšířená nářeční varianta mužského rodu okurek. Někteří mluvčí dokonce rozlišují salátovou okurku a kyselý okurek

seriál Jazyková glosa

Zatímco okurek do spisovné češtiny nepatří, výrazy brambor i brambora v ní mají místo oba. Výraz mužského rodu brambor označuje rostlinu, proto i botanické názvy jsou mužského rodu: brambor obecný nebo brambor hlíznatý. Oba rody, brambor i brambora, používáme pro hlízu, základní potravinu nebo pokrm. Řízek si tedy můžeme dát s bramborem i s bramborami. Stejně je tomu s výrazem fazol: v mužském rodě označuje rostlinu, botanické názvy jsou například fazol obecný nebo fazol šarlatový, v ženském rodě — ta fazole — výraz používáme pro označení luštěniny nebo pokrmu. Dám si těstoviny s fazolemi. U další zeleniny je úplně jedno, zda použijeme mužský nebo ženský rod, oba výrazy jsou zaměnitelné ve všech kontextech a oba jsou správně: kedluben i kedlubna. Obě slova můžeme použít jak pro rostlinu, tak i pro hlízu.  

Zajímavé užití rodu se netýká jen označení zeleniny. Do repertoáru spisovné češtiny patří například slovo kobliha. Na Moravě se používá nářeční varianta koblih. Co se týče zdrobnělin, můžeme sníst kobližku i koblížek, oba tvary patří do spisovné češtiny a s výrazem kobližka se častěji setkáme v Čechách. 

Když probíráme názvy potravin, nesmíme zapomenout na hranolky. Ve spisovné češtině je správně jen slovo hranolek mužského rodu, korektně tedy bude klobásy s hranolky. Pokud jste zaváhali u výrazu klobásy, pak dodáme, že správně je ta klobása, přestože se v některých oblastech objevuje i nespisovná varianta ten klobás.  

O používání rodu v češtině je možné napsat spoustu řádků (i řádek), a přestože bychom na to zde měli prostor (ale ne prostoru), necháme si něco také na jindy, abyste si kvůli tomu všemu pak nemuseli dát hadr (případně nářečně hadru) na hlavu.

Autorka pracuje v Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.