04/11/2022 | zprávy |

Novotný, Moore, Wagnerová či Slíva s Trávníčkem

Mezi půltuctem vybraných listopadových knižních novinek nemůže chybět nová sbírka cenami ověnčeného Pavla Novotného či nadmíru aktuální a emocemi nabitý svazek reportáží z Ukrajiny. Za pozornost ale stojí i obsáhlý výbor z literárních reportáží české klasičky tohoto žánru, překlady dvou oceňovaných zahraničních románů nebo knižní rozhovor, při němž se sešel někdejší středoškolský učitel se svým bývalým studentem.

Je tomu jen pár dní, co básník Pavel Novotný získal v česko-německém klání o Drážďanskou cenu lyriky hlavní cenu za poezii. Nová sbírka autora, jehož básně prý „proměňují zdánlivou banalitu všedního dne na poetickou zkušenost“, by ovšem i bez tohoto ocenění vzbuzovala nemalá očekávání. Procedura (Trigon) totiž volně navazuje na jeho autobiografické poemy Zápisky z garsonky a Dědek, které autorovi vynesly literární cenu Tvárnice za Dílo roku i vítězství v básnické kategorii soutěže Magnesia Litera. Nyní už sice jeho hrdina dospěl a pracuje na své disertační práci (existenciální děs se střídá s groteskou), ale i nová sbírka slibuje výjimečnou práci se zvukem a rytmem slov, okouzlující čtenáře svou neokázalou přesností a vybroušeností.

seriál Knižní vyhlídky

Hugh „Shuggie“ Bain je křehký, osamělý chlapec, který vyrůstá v 80. letech na zanedbaném sídlišti skotského Glasgow. Politika Margaret Thatcherové připravila obyvatele průmyslového města o práci a uvrhla je do kolektivní agónie. Shuggieho matka Agnes sní o vlastním domě, listuje stránkami katalogu s oblečením a objednává si na dluh trochu štěstí. Jenže poté, co ji opustí záletný manžel, nachází stále větší útěchu v pití a Shuggieho dospívající sourozenci raději rychle odejdou z domova. Jejich malý bratr se tak musí o matku starat sám a navíc zjišťuje, že je všechno, jen ne „normální“. Román Douglase Stuarta Shuggie Bain (Paseka), oceněný v roce 2020 Man Bookerovou cenou a vyprávějící drásavý příběh o závislosti, sexualitě a lásce, vychází v překladu Lenky Sobotové.

Řada předních českých a slovenských reportérů a reportérek, a také několik ukrajinských novinářek, přináší v knize Chleba z minového pole (Slovart) živá svědectví z míst, kam vtrhla válka. Ve svých reportážích přibližují osudy lidí, které při svých cestách na Ukrajinu potkali, a dělí se o vlastní zkušenosti z válečného Kyjeva, Charkova, Mykolajivu, Oděsy a dalších měst. Někteří také popisují své dřívější cesty na Donbas a Krym, kde v roce 2014 válka začala, a vrací se ještě dál do minulosti, aby se pokusili nahmatat kořeny ruské agrese. Do antologie sestavené básnířkou a editorkou Marií Iljašenko přispěli mimo jiné Petra Procházková, Jakub Szántó, Adéla Knapová, Ondřej Soukup či Andrej Bán a doprovázejí ji reprodukce protiválečných plakátů z benefičního projektu Make Art Not War.

Román Černé roucho (Volvox Globator), jehož autorem je již zesnulý spisovatel a scenárista Brian Moore, vypráví o mladém jezuitském misionáři, který se vypravil z Evropy do Nového světa, aby pohanům přinesl slovo Boží. Ocitne se v zemi, jež se sice jmenuje Nová Francie, ale ve skutečnosti ji stále ovládána kmeny Huronů, Irokézů a Algonkinů. Otec Laforgue dostane za úkol přinést spásu izolovanému a nemocí zdecimovanému kmeni Huronů dříve, než mu nadcházející zima zavře cestu k nim na daleký sever. Provází jej skupina divochů, kteří se vysmívají jeho víře a civilizaci, přestože si za své služby nechávají platit mušketami. Mladý kněz objeví svět pohanské síly, úžasné odvahy a strašlivé krutosti, který ho prověří jako muže i kněze a udělá z něj docela jiného člověka. Knihu, jež se v roce 1991 dočkala i filmové adaptace, přeložil Roman Tadič.

Název Všelijak poplantane (Host) ponese knižní rozhovor s významným českým básníkem a respektovaným pedagogem Vítem Slívou, který s ním připravil jeho bývalý student z brněnského gymnázia na Slovanském náměstí, literární vědec a kritik Jiří Trávníček. Rozhovor je veden po dvou liniích — životopisné a tematické. V té první dochází na životní peripetie od dětství v milovaném Hradci nad Moravicí přes středoškolská studia v Bohumíně, vysokoškolská v Brně, učitelské štace a partnerské karamboly až po odchod do Opavy a návrat do Brna. Ve druhé jsou hlouběji rozebrány stěžejní pilíře autorova světa (krajina, lidé, učitelství, literatura, hudba, víra). Dialog je tu veden velmi otevřeně, upřímně, zaujatě, ale zároveň s nadhledem nad tím, co odvál čas a co se tak úplně nezdařilo. Život, názory, lidé, místa, vzmachy, kotrmelce — to vše v jednom „poplantanem“ chumlu.

Spisovatelka Alena Wagnerová se žánru literární reportáže, kterému se dostává stále větší pozornosti, věnuje více než padesát let. Knižní výbor Literární reportáže (Maraton) nabízí to nejlepší z jejích textů z let 1965 až 2018. Jeho první část obsahuje články publikované ve druhé polovině 60. let v časopise Plamen — mj. texty zachycující vyprávění vdov, jejichž manželé a synové padli v Pražském povstání, nebo líčící názorové tříbení a vnitřní život mladých českých intelektuálů, kteří za okupace založili odbojovou organizaci Předvoj. Dalším tématem jsou dramatické peripetie česko-německého soužití v Sudetech nebo kolektivizace a její sociální a kulturní důsledky. Druhá část svazku zahrnuje reportáže publikované později, v nichž autorka mapuje místa i konkrétní lidské osudy a konfrontuje v nich přítomnost s minulostí (např. v reportážích o Ravensbrücku či vile Tugendhat).